Článek
„Je to jako vzít si hypotéku s domluvenými podmínkami a po dvaceti letech, kdy ji máte splacenou, by najednou banka chtěla víc peněz,“ srovnával letos v lednu Filip Venclů, jeden z nájemníků bytů v olomoucké Topolové ulici, když tam redakce Seznam Zpráv poprvé natáčela.
Venclů je jedním z nájemníků čtyř set bytů, které tehdy dostalo vedení města do naprosté nejistoty. Víc než tisíc obyvatel Olomouce nevědělo, zda smlouvy, které s městem podepsali členové jejich rodin před více než 20 lety a podle nichž se měly byty po uplynutí dvacetileté lhůty stát jejich vlastnictvím, nebudou prohlášeny za neplatné.
V čem je problém? Zjednodušeně řečeno – na začátku nového milénia využila řada měst nabídku státních dotací a začala stavět pro své obyvatele byty podle principu „část složí občan formou akontace, část půjde z dotace, zbytek dodá město, protože se staví na jeho pozemcích“. Občané měli dle uzavřených smluv platit po dobu oněch 20 let nájem, který zároveň sloužil jako jakýsi doplatek. Město mělo po uplynutí dvacetileté lhůty převést byty, v nichž občané žili jako nájemníci, do jejich vlastnictví.
Smlouvy obsahovaly i řadu omezení, s nimiž se nájemníci museli smířit. Nesměli byt pronajmout bez svolení města. Ani oni, ani členové jejich rodin nesměli vlastnit další nemovitost. A podobně.
Konkrétně v Olomouci už mělo první část bytů město převést lidem do vlastnictví předloni v září. Řada z nich s tím i počítala a doplácela na to, že se stále nic neděje. „Já sama jsem třeba v minusu 600 tisíc,“ svěřila se v pořadu Záhady Josefa Klímy Laďka Přidalová. „Počítala jsem s tím, že byt prodám a koupím si konečně větší, musela jsem složit nevratnou zálohu – a teď vůbec nevím, co bude.“
Jiná města se dohodla
„My nestojíme proti občanům,“ tvrdili shodně právník Petr Konečný, který město zastupuje, i Matouš Pelikán, městský zastupitel, který má agendu na starosti. „Je přece i v jejich zájmu, aby nikdo nemohl jejich vlastnictví v budoucnu zpochybnit. Proto si chceme být jistí, že jsou smlouvy platné i podle současných zákonů, než je naplníme.“
Mimochodem právě Konečný s řadou nájemníků (nebo jejich rodinných příslušníků) před 20 lety smlouvy, které dnes město zpochybňuje, dojednával.
Právník Zdeněk Joukl, kterého si najali nájemníci, argument města nechápal. „Proč by neměly být platné? Nikdo je přece nezpochybnil. Ani soud, který už v Olomouci proběhl, když si chtěla jedna z nájemnic ověřit, zda smlouvy opravdu platí.“
Problém se netýká pouze Olomouce, ale i dalších měst, kterým tato dvacetiletá stavební lhůta vypršela. I tam se občané s městem přetahovali o byty, na které podle dvacet let starých smluv měli nárok. Jenže v Olomouci se spor nejvíc zkomplikoval.
Když jsme natáčeli na olomouckém magistrátě podruhé loni v červnu, půl roku po první reportáži, ve foyeru moderní prosklené budovy to vřelo. Téměř dvě stě nájemníků tu sledovalo na monitorech zasedání zastupitelstva, které projednávalo jejich společný problém. A zároveň hlasitě dávali najevo velkou nespokojenost s tím, že stále tonou v nejistotě.
Jednání nakonec dospělo k závěru, že 28. června padne definitivní rozhodnutí. Jenže ani to neplatilo.
Zatímco v jiných městech – třeba v Liberci – už občané s magistrátem k oboustranné dohodě dospěli, v Olomouci se to nedařilo ještě dlouhé měsíce.
„Nakonec 10. prosince schválilo zastupitelstvo jakousi kuchařku, tak snad budou příští Vánoce lidé ve svém – a bez soudů,“ věří právník nájemníků Joukl.
Jenže bez soudů se to zřejmě neobejde. Město chce od lidí další peníze. A někteří už odmítají platit. „Vypadá to kolem 100 tisíc na bytovou jednotku. Ještě jednáme o tom, aby proti této platbě byly započteny platby nájemného, které lidé hradili po uplynutí dvaceti let. Takže doplatek by měl být zhruba kolem 50 tisíc na menší jednotku,“ popisuje Joukl.
Za co mají lidé platit a kdy reálně k předávce bytů dojde? Zjistíte v úvodním videu.
Reportáž je součástí cyklu Záhady Josefa Klímy, který vysílá Televize Seznam v premiéře každý čtvrtek od 20:00. Archiv pořadu najdete zde.
