Článek
Bylo to přesně rok po začátku sametové revoluce. Na plochu ruzyňského letiště dosedal letoun Boeing 747 s americkým prezidentem. A na ranveji ve švýcarské Basileji se ke zpátečnímu letu chystal letoun Tu-154 sovětského Aeroflotu.
Přestože šlo o letoun určený pro přepravu cestujících, byl stroj až po strop napěchován cigaretami. Ty měly původně do Moskvy zamířit nákladním letadlem, ale to mělo poruchu, a tak padlo v Basileji rozhodnutí náklad přeložit. Na odmontování sedadel v Tupolevu nebyl čas, a tak se vedení Aeroflotu rozhodlo vyskládat náklad na sedadla, do kuchyňky - kamkoliv, kde bude volno.
Zpáteční let probíhal zprvu hladce. Nad tehdy československým územím se však v pilotní kabině rozezněl signál požáru na palubě. Technik se šel podívat do salonu pro cestující, ale 18 tun cigaret bylo všude a k ohnisku požáru se nedokázal dostat.
Letoun si vyžádal nouzové přistání v Praze a požádal i o plnou asistenci.
Situace na palubě se však rapidně zhoršovala a pilotní kabina se rychle plnila kouřem. Posádka si nasadila kyslíkové masky, nestačila ale zapnout přístroj pro komunikaci mezi sebou a s pozemní kontrolou. Kouř v kabině byl tak hustý, že piloti neviděli ani z letadla, ani na přístroje.
Hořící a oslepený letoun klesal do neznáma. Ve výšce pěti kilometrů se piloti rozhodli kabinu odhermetizovat a otevřít boční okénka v naději, že kouř částečně odvětrají a něco uvidí. To se sice částečně podařilo, nový kyslík ovšem rozdmýchal požár v prostoru cestujících ještě víc.
Nastalo divoké klesání naslepo, které trvalo 14 minut a skončilo na poli u Dubence nedaleko Jaroměře. Nouzový manévr probíhal zpočátku hladce. Potom se ale brzdícímu letounu do cesty postavil příkop a také vedení vysokého napětí, které stroj přeťal kormidlem.
V následujících týdnech se v Dubenci odehrávala celá řada bizarních situací jako rabování vraku letounu a následná panika a pálení amerických cigaret v kamnech. To když se rozšířila fáma, že vyšetřovatelé připravují domovní prohlídky v okolí.
Na špatně zabezpečeném místě nehody se objevila i podivná součástka, kvůli které se příčinu letecké nehody už nikdy nepodaří stoprocentně určit. Co bylo nejpravděpodobnější příčinou podivné nehody a proč nemůže být uzavřena s naprostou jistotou?
Dozvíte se v úvodní reportáži z cyklu Záhady Josefa Klímy. Pořad vysílá Televize Seznam v premiéře každý čtvrtek od 21:00. Archiv pořadu najdete zde.