Článek
Před více než dvěma roky jsme vysílali reportáž o robotickém zařízení nové generace, které učí mozek, aby si znovu zapamatoval schémata chůze.
Díky němu si dva mladí lidé – Katka a Samuel – plní nyní svůj sen, že jednou budou chodit bez opory. Přitom podle lékařů vypadaly jejich případy beznadějně a měli skončit jako ležící pacienti.
Samuel Randl byl úplně zdravý kluk. Toužil stát se lékařem. V roce 2016 ho ale na přechodu srazilo auto. „Sam byl v kritickém stavu deset dní. A deset dní se bezprostředně bojovalo o jeho život. Dávali nám šanci pět procent. Pět procent, že vůbec přežije. A to šlo čistě jen o to přežití,“ popisoval v reportáži v létě roku 2019 zdravotní stav Samuela jeho otec Pavel Randl.
Samova cesta zpět do života byla dlouhá a náročná. Od prvních hlásek, které se znovu učil, od nenápadného pohybu prstem až zpět do lavice dvojjazyčného gymnázia, kde studoval a kam se i vrátil. Jeho cesta ale zdaleka není u konce. Jeho vysněným cílem je znovu se naučit chodit.
A stejné je to u Katky. Ta se svým postižením, dětskou mozkovou obrnou, žije odmalička. „Pro mě by to znamenalo, že jsem dosáhla svého cíle. Že prostě už jsem na konci nějaké životní etapy. Jakože prostě konec. Dokázala jsem to,“ popisuje Katka Slavkovská svůj sen chodit.
I Katka studuje. Na základní škole. Jednou by chtěla být psycholožkou.
Ale i ona se jevila jako beznadějný případ. Jak popisuje Eva Slavkovská, Katčina matka, život dcerky dostal už na začátku jasné hranice jednoho pokoje a jedné postele.
„Nás pan ortoped odkázal na ležícího pacienta, užívání léků a Vojtovu metodu. Jinak se tu rehabilitace na světové úrovni, nebo zkrátka na dnešní úrovni, nenabízejí. To ale nelze. Člověk má vždycky naději a věří, že je i jiná cesta,“ říká Slavkovská.
Přístroj nové generace
Po nikdy nekončících cvičeních a rehabilitacích se oba dva, Katka i Samuel, dostali na neurorehabilitační kliniku v Praze.
Tady mají k pacientům trochu jiný přístup. „Chůze je možná. Samozřejmě už nikdy nebude kvalitativně tak jako předtím. Máme tu pacienty po různých traumatech, po operacích tumoru mozku a podobně… Ale je to možné,“ uvádí primářka kliniky Jarmila Zipserová.
Jak popisuje, neustálé opakování chůze učí mozek, aby si takovou činnost zapamatoval. Vytváří se nové spoje pro tuto schopnost. A obrovskou pomocí je robotický přístroj Lokomat. „Je to nejvíc sofistikovaný systém, co se týká robotických chodičů. Já mám ráda moderní věci a ráda posunuji terapie dál a dál. Takže musím říct, že se mi splnil sen, a vidím pokroky. Vidím je u pacientů, v jejichž terapii je součástí právě ten Lokomat,“ dodává primářka.
Nedostupná léčba
Existuje plno handicapovaných lidí, kteří by terapii na Lokomatu potřebovali. Ne každý si ji však může dovolit.
Terapii hradí pouze dvě pojišťovny, třetí spustila pilotní program.
„Dneska se eviduje kolem 4000 dětí s dětskou mozkovou obrnou, dál tady každým rokem narůstá počet lidí po cévní mozkové příhodě, a vlastně tito lidé vůbec nemají šanci, jako normálně ve světě, mít robotickou rehabilitaci,“ upozorňuje primářka neurorehabilitační kliniky Zipserová.
Mnohým se tak na terapii skládají dárci.
Rozběháme Česko je plzeňská nezisková organizace, která se už po řadu let se svým charitativním projektem „My tě porazíme“ zaměřuje na podporu handicapovaných lidí. V online prostoru tak kdokoliv může finančně podpořit, ale i reálně běžet zvolenou trasu právě pro handicapované.
„Velmi nám rezonují osudy dětí, které neměly ze začátku života rozdané snadné karty. Snažíme se naše publikum, naše běžce, motivovat. Ukázat jim, že to, že se mi zrovna dneska nechce, je jen malý limit oproti tomu, když je někdo skutečně limitován tím, že jim to tělo nedovolí,“ vysvětluje ideu charitativního projektu Zdenka Kamišová.
A právě Katka Slavkovská je jednou z těch, kterou se organizace Rozběháme Česko rozhodla podpořit a pomoci jí v jejím úsilí postavit se na vlastní nohy – a vykročit.
„Moc rádi bychom jí pomohli. Katčin příběh je specifický tím, že ona je velký bojovník. Skutečně – ta její energie, odhodlání se porvat s osudem, nám krásně koresponduje s naším mottem ‚My tě porazíme‘. Nenechat to být, nesmířit se, že se po tisící zvednu, i když spadnu. Katka dělá v rámci své kúry tisíc kroků a tím se pomyslně přibližuje ke svému vysněnému stavu. A nám to zase dává logiku a moc se nám to líbí,“ pokračuje Zdenka Kamišová.
Cílem běžeckých nadšenců je vybrat pro Katku 100 tisíc korun, které poputují právě na léčbu robotickým přístrojem Lokomat. „Díky částce, která se vybere, bude Katka moci zase déle trénovat,“ říká Zdenka Kamišová.
Co přesně musí člověk pro charitativní běh udělat? A jak dlouho bude trvat sbírka pro Katku? Jak vlastně terapie na robotickém přístroji vypadá? Dozvíte se v úvodním videu.
Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který v premiéře vysílá Televize Seznam každý čtvrtek od 21:00. Archiv pořadu najdete zde.
