Článek
V září jsme vysílali reportáž o Kurdovi Nurettinu Erdoganovi, který se prokazatelně dopouštěl fyzického násilí na své ženě.
„Měla jsem dva roky i policejní ochranu,“ říká rozechvěle Kristýna. Její identitu redakce zná, souhlasila ale s tím, že ji kvůli obávám o její bezpečnost nezveřejní. Žena dnes žije i s dětmi na utajeném místě a nechce sdělit ani to, kde pracuje.
S manželem se seznámila v roce 2007 přes svou kamarádku. Začali spolu podnikat, otevřeli si prodejnu kebabu, jenže ve chvíli, kdy Nurettin díky rodině získal povolení k pobytu, se vše začalo měnit.
Manžel ji brutálně týral. Jak dosvědčují fotografie ze soudního spisu, který si redakce mohla prostudovat, šlo o fyzické útoky. O sprosté nadávky a ponižování. Svou ženu opakovaně nazýval ku*vou a psem (a také na ni jako na psa pískal). Vyhrožoval jí, že pokud ho s dětmi opustí, zabije ji i děti. Anebo tak učiní jeho příbuzní, kteří v tuzemsku a Německu rovněž provozují prodejny kebabu.
Vše vyvrcholilo trestním oznámením a rozsudkem, který poslal Erdogana do vězení. Znalecký posudek ho charakterizoval jako nebezpečného psychopata se sníženou inteligencí.
„Ani u soudu se nechoval o nic lépe,“ vzpomíná Martin Horčic, právní zástupce Kristýny. „Udeřil ve vzteku rukou do zdi, až si ji zlomil, vyhrožoval soudu, že tam odpálí bombu a podobně.“
Deliktů, které policie připsala Erdoganovi, přibývalo. Byl například obviněn z toho, že rozmlátil dřevěnou tyčí hlavu zákazníkovi.
Přesto byl v polovině trestu za napadání Kristýny propuštěn na podmínku. Brzy byl ve vězení zpátky, protože podmínku porušil - obratem začal na svou ženu znovu útočit.
Další šok Kristýna utrpěla, že z vězení začal žádat, aby mohl udržovat styk se svými dětmi, na které mimochodem nikdy neplatil.
Kristýna to odmítla s tím, že styk není možný. Mladší z dětí - předškolák - otce naposledy viděl, když mu bylo půl roku, než Nurettina zavřeli. A starší dcerka je autistka. Není schopna normálně komunikovat, jen jejím speciálním jazykem s matkou.
Krajský soud v Ústí nad Labem přesto rozhodl, že styk bude korespondenční. A když se toto rozhodnutí ukázalo jako neproveditelné, protože děti korespondence s tatínkem nejsou schopny, vydal Okresní soud v České Lípě předběžné opatření, podle kterého by se matka i s dětmi měla pravidelně dostavovat do nějaké neutrální místnosti, kde by se děti spojovaly s otcem ve vězení přes video.
„Dítě má podle Listiny základních práv a svobod právo na otce. Tak proč to nezkusit? Když to nepůjde, uvidíme, co dál,“ komentovala to pro Seznam Zprávy soudkyně Marcela Janušková, jež předběžné opatření vydala.
Právník Kristýny takové řešení odmítal: „Matku každý styk s člověkem, který ji fyzicky napadal a ohrožoval, nesmírně traumatizuje,“ namítal Martin Horčic. „Navíc se sama o děti stará, živí je. Přitom by je měla vyzvedávat ze speciálních vzdělávacích zařízení, kde jsou umístěné, cestovat na vlastní náklady do Prahy, brát si na to volno, a vzhledem k tomu, že je ve zkušební době, asi by její zaměstnavatel dříve nebo později usoudil, že takového zaměstnance nepotřebuje.“
Ani znalecké posudky nebyly podobnému styku nakloněny. „Jemu nejde o nic jiného, než aby mohl po odpykání trestu poukazovat na to, že tu má funkční rodinu, aby mu prominuli vyhoštění po odpykání trestu. A pokud se pak bude chtít s dětmi stýkat osobně, kdo mi zaručí, že je neodveze ilegálně do ciziny a už je nikdy neuvidím?“ bála se Kristýna.
Lze nadřadit lidská práva usvědčeného násilníka nad práva jeho oběti? kladli jsme už tehdy řečnickou otázku, protože Nurettinův případ otvíral daleko širší téma týkající se i dalších matek a odsouzených.
Po odvysílání reportáže se soudy k případu vrátily.
A zasáhly ve prospěch týrané ženy a jejich dětí. „Krajský soud upozornil na rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že úmyslnou trestnou činností se rodič současně úmyslně vzdává i práva na péči,“ komentoval posun právní zástupce Horčic. „Teď je rozhodnuto o tom, že se styk nebude realizovat prostřednictvím nějaké organizace, nebude telefonní styk, nebo prostřednictvím nějaké videokonference. Matce byla uložena povinnost zprostředkovávat písemný a obrázkový styk dětí s otcem a ten může několikrát do měsíce dětem psát.“
Jaká úskalí takové řešení má? A jaký obecnější signál rozhodnutí vysílá? Jaký názor má sám Nurettin, jehož jsme přes jeho právničku požádali o vyjádření?
Zjistíte v úvodní reportáži. Video je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který vysílá Televize Seznam v premiéře každý čtvrtek od 20:00. Archiv pořadu najdete zde.
