Němci rozebírají jadernou elektrárnu, která je zachránila před zmrznutím

Když se v roce 1990 sjednocovalo Německo, jeho první obětí byla východoněmecká jaderná energetika. Během pár měsíců se zastavily všechny východoněmecké reaktory. Nyní probíhá stejný proces na západě.

Poslední tři jaderné elektrárny odstaví z aktivního provozu už 15. dubna. I když opozice a vládní liberálové žádali delší udržení provozu, sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz to odmítl. Jde o elektrárny Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku.

Po odstavení ale trvá desítky let než taková stavba skutečně zmizí z povrchu. Elektrárna Greifswald byla největší jadernou elektrárnou v bývalém východním Německu. Leží na pobřeží Baltu v blízkosti obce Lubmin. Poslední elektřinu vyrobila v roce 1990. V minulých letech vyrostly v areálu elektrárny haly, ve kterých se elektrárna pomalu rozebírá.

Na místě starých bloků probíhá nyní postupná demontáž jaderného zařízení. Odmontované díly se rozdělují na menší kusy. Platí to u těch méně kontaminovaných, pro ty více radioaktivní platí jiný režim.

„Chceme co nejvíce materiálu recyklovat. Tím snížíme i objem radioaktivních materiálů, které zamíří do hlubinného úložiště,“ vysvětluje Kurt Radloff, mluvčí společnosti EWN, která elektrárnu likviduje.

V nově postavené hale probíhá dekontaminace jednotlivých součástí, po které jsou díly dozimetricky změřeny a je stanoven povolený režim nakládání s nimi. S částí je možné nakládat zcela volně.

Elektrárna Greifswald byla jednou ze tří v NDR. První byla pokusná v Rheinsbergu. Třetí ve Stendalu byla rozestavěná. S pádem komunismu přišel i velmi rychlý konec jaderné energetiky v bývalé NDR.

Greifswald měl celkem 8 reaktorů typu VVER 440, které známe z Jaslovských Bohunic a  Dukovan. První čtyři reaktory staršího typu fungovaly od konce 70. let a v 80. letech vyžadovaly opravy. Odstaveny byly pár měsíců před zánikem NDR, na jaře roku 1990. 

O dekádu dříve však elektrárna zachránila NDR od energetického kolapsu. Na nový rok 1979, kdy teploty během 24 hodin spadly o 30 stupňů a pocítilo to i Československo, zamrzlo uhlí ve vagonech a tepelné elektrárny po celé zemi přestaly fungovat. Obsluhu reaktorů do funkčního Greifswaldu museli dopravit armádními vrtulníky.

Čtyři novější reaktory greifswaldské elektrárny, stejného typu jako naše Dukovany, zastihl pád NDR. Blok 5 byl v provozu pouhé tři týdny, šestý byl dokončen a nikdy nebyl spuštěn, výstavba posledních dvou byla zastavena před dokončením.

Velké součásti bývalé elektrárny na definitivní likvidaci teprve čekají, hala pro jejich likvidaci se dostavuje. Na jediném místě si tak lze prohlédnout hned několik reaktorů najednou. Jakmile bude hala hotová, projdou reaktory i parogenerátory stejným procesem jako nyní méně kontaminované části elektrárny.

Likvidace elektrárny začala v roce 1995 a nyní je v plném proudu. Na konci dekontaminačního procesu je takzvaná výstupní hala.

Vyřazené součásti, které není nutno jako radioaktivní skladovat, tu procházejí poslední dozimetrickou kontrolou, která stanoví možnost jejich dalšího využití a nakládání s nimi. Poté mohou elektrárnu opustit. Kontaminované součásti čeká hlubinné úložiště.

Na reportáž zevnitř vyřazované elektrárny se můžete podívat ve videu v úvodu článku.