Chytli jsme černé kopáče vltavínů při činu. Živí nás to, přiznali

V lese leží čerstvě napadený sníh. Jsou čtyři hodiny odpoledne, pomalu se stmívá. Zhruba v polovině lesní cesty v oblasti Jakule nedaleko Nových Hradů jsou zdálky slyšet hlasy a duté rány. Stačí sledovat stopy vyšlapané ve sněhu a po 10 minutách opatrné chůze už mezi stromy probleskují světýlka čelovek.

Kopáči jsou dva. Každý má svoji díru. Jeden vyhazuje lopatou hlínu, druhý ze „své“ jámy kbelíkem vylévá vodu. Jsou natolik zabraní do práce, že se redaktorce s doprovodem daří přiblížit na vzdálenost zhruba pěti metrů.

Když zaregistrují přítomnost dvou nezvaných hostů, okamžitě vyskakují z děr, kde nechávají ležet nářadí. Jakmile zjistí, že se nejedná o policii, ale o redaktorku Seznam Zpráv s doprovodem, trochu pookřejí. „Ne na kameru. Dejte to pryč,“ říkají nejprve. Po menším váhání souhlasí s rozhovorem. Obličeje ale mají zakryté šátky. „Jsme totiž problémoví,“ vysvětlují oba, proč nechtějí, aby je bylo možné identifikovat.

Následně popisují, že byli v minulosti opakovaně při kopání přistiženi policií a jeden z nich dokonce za měsíc nastupuje do vězení. Dostal dva a půl roku, z toho osm měsíců přímo za kopání vltavínů, zbytek za porušení zákazu řízení.

Aktivita kopáčů vltavínů na jihu Čech v posledních letech neustále narůstá. Hlavním důvodem je stoupající cena tohoto zeleného drahokamu na černém trhu a poptávka u nás i v zahraničí.

Zvyšuje se ale také riziko pro samotné kopáče - policejní složky ve spolupráci s Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) v boji proti nim postupně přitvrzují. Nasazují více lidí do terénu, používají psy a speciální techniku k jejich vypátrání.

„V loňském roce jihočeští policisté odhalili celkem 30 případů, kdy se jednalo o trestný čin v souvislosti s nelegálním kopáním vltavínů. Dále pak 57 přestupků, které jsou především na úseku ochrany životního prostředí,“ říká mluvčí jihočeské policie Štěpánka Schwarzová. Podle ní je v porovnání s předchozím obdobím nárůst znatelný: V roce 2021 to bylo 18 trestných činů a 39 přestupků.

Seznam Zprávy absolvovaly také noční službu s policejní hlídkou psovodů, kteří chodí lokality zasažené černou těžbou pravidelně kontrolovat. „Celý prostor monitorujeme. Buď přímo fyzicky, nebo jsou k tomu určité prostředky, které nám v tom pomáhají,“ říká jeden z policistů s tím, že monitorovací technologie nechce blíže specifikovat, aby nevaroval kopáče.

Ty je potřeba chytit přímo při činu, nejlépe v díře a s krumpáčem v ruce. Většinou jde o organizované skupiny profesionálů, kteří používají zaplacené hlídače, pohybová čidla, noční vidění, vycvičené psy. „Oni na tu svoji obranu proti nám používají podobné vybavení jako my. Používají noční vidění, takže se monitorujeme navzájem a je to vlastně na šikovnosti - jestli jsme šikovnější my, nebo vltavínáři,“ dodává policista.

Během služby zkontrolovali les u obce Nesměň a pole poblíž Chlumu u Malče, kde je v současné době patrná největší aktivita kopáčů. Objevili několik čerstvě vykopaných děr, kopáče v akci ale tentokrát nezastihli.

„Já kopu už 11 let. Když mě chytili, dostal jsem 1000 korun, pak dokonce i 60 tisíc. A jelikož viděli, že to smysl moc nemá, protože jsem každou zaplatil hned, tak nám začali dávat zákazy,“ pokračuje kopáč, kterého Seznam Zprávy nachytaly v lese u Nových Hradů.

Ale ani blížící se nástup do vězení ho od kopání neodradí. „Já se tím živím. Jen za minulý rok jsem si vykopal zhruba za tři miliony. Donesete domů denně pět tisíc, to je minimum. Už jsem si tady vydělal třeba i 200 tisíc za noc,“ dodává kopáč. Je prý vyučený truhlář, jenže pak zjistil, kolik se dá vydělat kopáním. Přiznává ale, že „vykopané“ peníze poměrně rychle utratí například za hraní na automatech.

„My jim ukládáme zákazy činnosti, které spočívají v tom, že jim zakazujeme narušovat půdní kryt, v lesích přehrabovat už překopané lokality, poškozovat lesy. Ten zákaz má neomezenou dobu platnosti,“ vysvětluje Jiří Vitovský z českobudějovické pobočky ČIŽP.

Pokud kopáči tento zákaz poruší, bere se to jako maření výkonu úředního rozhodnutí a jsou souzeni pro trestný čin. Když opakovaně zákaz porušují, mohou skončit ve vězení. Vitovský přiznává, že některé legální tahanice jsou obtížné i tím, že kopáči si najímají profesionální renomované právníky.

Nákupčí vltavínů objíždějí zdejší vesnice a kopáčům platí přímo na ruku. Své základny mívají v místních hospodách, nebo třeba na nádraží. Vltavíny pak směřují buď do českých firem, kde z nich vyrábí šperky, nebo na mezinárodní burzy nerostů. Prodat a nakoupit se vltavíny dají i přes internet.Cena jednoho takového 20gramového vltavínu může dosáhnout až 260 tisíc korun.

Přistižení kopáči své odběratele prozradit nechtějí. Prý je jich ale tolik, že si můžou vybírat „Když jsem začínal kopat, tak to bylo 20 až 30 korun za gram. Dneska je to třeba 150. Támhle v Besednici, když najdu pěknej kámen, tak dostanu třeba i 10 tisíc za gram. Záleží na lokalitě, na kamení a taky kolik je toho aktuálně v oběhu,“ říká jeden z kopáčů.

Vltavín má status drahého kamene a existuje několik státem uznaných chráněných ložisek. V těchto oblastech lze těžit vltavíny legálně. Firma, která získá povolení od báňského úřadu, může vltavíny vytěžit, odvést státu poplatek ve výši dvě koruny za každý gram, a pak z jejich následného prodeje musí ještě odvést daň z příjmu.

V současné době má povolení k legální těžbě pouze jediná firma, která provozuje pískovnu u Chlumu, kde kromě štěrkopísků jako vedlejší produkt těží i vltavíny.

Některé jihočeské obce, které bojují s největším náporem černých kopáčů, řešily v minulosti situaci tak, že zasažené pozemky pronajímaly nebo rovnou prodaly těžařům. Ti vltavíny legálně vytěžili a oblast poté zrekultivovali. To však nelze dělat všude, protože jde často o chráněné krajinné oblasti.

Na reportáž o kopáčích vltavínů se podívejte ve videu v úvodu článku.