Lidem dluží miliony z obchodů v USA, v Česku si koupili zámek

Investovali z Česka do nemovitostí ve Spojených státech amerických, které se jim měly zhodnotit. Místo toho někteří z nich po letech dostali zpět jen část peněz, jiní vůbec nic. Nespokojení investoři proto podali na dvojici českých podnikatelů trestní oznámení. Věc tak aktuálně řeší policie.

Americká společnost International Investment Estates, za kterou vystupoval jistý Thomas Šmid, hledala v roce 2010 prostřednictvím českých webových inzerátů investory do nemovitostí v USA. Ty měly být levně kupovány v dražbách, poté jeden až tři roky pronajímány a následně měly být prodány za vyšší cenu. Inzeráty slibovaly zhodnocení 80–100% a návratnost do tří let.

Pan Jiří H. z Brna, který si přál zůstat v anonymitě, přes e-maily a telefonáty uzavřel s Thomasem Šmidem byznys. „32 tisíc dolarů bylo na nákup toho domu, plus 5 tisíc provize přímo jemu. Říkal jsem si, že je to na zkoušku. A když to bude fungovat, tak potom bych do toho vložil i víc peněz. Ale k tomu už nedošlo,“ vzpomíná Jiří H.

Podnikatelka Jana Kopecká z Chotěboře se rozhodla investovat na základě osobní známosti s družkou pana Thomase Šmida, Zuzanou Šafránkovou. Znají se přes 30 let, chodily spolu do školy, byly kamarádky. Dokonce je byla navštívit v USA ještě před tím, než do nemovitosti investovala. „Vložila jsem do toho 35 tisíc dolarů, to bylo v roce 2013. A na konci jsem měla dostat 54 tisíc dolarů,“ popisuje Jana Kopecká.

Paní Kopecká podepsala na dálku kupní smlouvu na domek v Indianě, i smlouvu s nájemníkem, který si dům možná později i odkoupí. Nájemné si vyplácet od Šmida nenechala s tím, že si u něj takto bude spořit na další domek. Po třech letech ale už pokračovat nechtěla a požadovala vyplacení nájmů i peněz, které Šmid utržil při prodeji domku.

„No a pak to začalo. Bylo to hodně nepříjemné, Zuzana si mě dokonce zablokovala na sociálních sítích. Mezitím se mně začali ozývat další lidé, že jim přestaly chodit peníze,“ dodává Jana Kopecká, které se po několikaměsíčním úsilí podařilo získat od Šmida alespoň 12 tisíc dolarů z tříletého pronájmu domu. Z jeho prodeje ale neviděla už ani dolar.

Seznam Zprávy postupně hovořily s šesti lidmi, kteří přes Šmida investovali, většina se navzájem vůbec neznala. Škoda, kterou vyčíslují, se pohybuje od 20 tisíc do půl milionu dolarů (od půl milionu až do 12 milionů korun dle aktuálního kurzu), a to podle výše investice.

Celý byznys organizoval Thomas Šmid se svou družkou Zuzanou Šafránkovou přes svou společnost International Investment Estates se sídlem v Nevadě. V americkém registru figurují v pozicích manažerů firmy jak Šmid, tak Šafránková, oba pod stejnou adresou v Chotěboři. A dále pak jakýsi Thomas Dušek s bydlištěm v kalifornském městě Murrieta.

Protože celý obchod domlouval a smlouvy podepisoval Šmid, investoři, kteří se cítili být jeho jednáním poškozeni, podali na něj a Šafránkovou trestní oznámení na české policii. Ta se začala případem zabývat již v první polovině roku 2017.

Mezitím se dvojice přesunula do Česka. Zajímavé je, že přestože Šafránková byla v USA družkou Thomase Šmida, tady se po jejím boku najednou objevuje muž, který se představuje jako Tomáš Dušek.

Dvojici následně vyslechla policie. Šafránková odmítla vypovídat a Dušek nechtěl říct podrobnosti s odkazem na obchodní tajemství. Z policejního usnesení, které mají Seznam Zprávy k dispozici, vyplývá, že vyšetřovatelka považuje Duška a Šmida za jednu a tutéž osobu.

Stát Delaware v USA, kde mají být dle Duška uloženy peníze.

V roce 2016 koupili Dušek se Šafránkovou poblíž Kutné Hory v obci Žáky malý zchátralý zámek a začali s rekonstrukcí. Když redaktorka Seznam Zpráv zámek navštívila, zastihla jen Zuzanu Šafránkovou. Ta tvrzení investorů o tom, že je s Duškem připravili o peníze, označila za nesmysl a na další otázky již odmítala odpovídat.

Seznam Zprávy následně kontaktovaly Tomáše Duška. Přistoupil na osobní schůzku, rozhovor před kamerou ale odmítl a souhlasil pouze s pořízením zvukového záznamu. I tento souhlas ale po schůzce odvolal a zaslal písemné vyjádření.

„Zásadně odmítáme jakékoliv poškození klientů, či dokonce podvodné jednání vůči nim. Vše beru jako útok na svoji osobu, který mě má poškodit v očích veřejnosti či obchodních partnerů. V jakékoliv transakci jsou vždy zúčastněny minimálně dvě strany, které mají práva a povinnosti. Zásadní povinnosti vyplývající z uzavřených smluv, a rovněž určité finanční povinnosti vyplývající z povahy transakce někteří klienti nesplnili, čímž nám nedali jinou možnost než finanční prostředky z jejich transakcí přesunout právní kanceláři do úschovy, až do vyřešení,“ píše v e-mailu Dušek.

Verze, kterou Seznam Zprávám Dušek předestřel na osobní schůzce, je následující – investoři, kteří od něj nedostali vyplacené peníze, si za to mohou sami, protože mu nedodali osobní údaje potřebné k podání daňového přiznání v USA. Z prodeje domů tak nejsou údajně zaplacené daně a transakce, za které je zodpovědná v USA Duškova firma coby zprostředkovatel, nejsou v očích amerických úřadů dokončené.

Kdyby peníze klientům vyplatil a oni mu neposlali zpět peníze na daně, vymáhaly by to prý americké úřady po Duškově firmě. Ten proto dle svých slov veškeré peníze z transakcí vložil do advokátní úschovy ve státě Delaware, což je vyhlášený daňový ráj. Na účtu mají být podle Duška dva miliony dolarů, v přepočtu zhruba 48 milionů korun, které tam už minimálně sedm let leží ladem.

Seznam Zprávy po něm požadovaly písemný důkaz, že v Delawarské bance skutečně leží tato suma účelově vázaná na výplaty klientům. Ve slíbeném termínu ale Dušek tento důkaz nedodal. Investoři jeho verzi zpochybňují a tvrdí, že kdyby výplata peněz vázla jen na zaslání data narození a čísla pasu, jak tvrdí, bylo by nelogické, že by údaje odmítali poslat.

Na základě trestních oznámení prověřovala policie v Havlíčkově Brodě případ zhruba rok a půl. V říjnu 2018 pak rozhodla o odložení věci, protože k podvodu ze strany Duška a Šafránové prý nedošlo a za finanční újmu si investoři mohou sami.

„Ta argumentace byla skutečně bizarní. Nejdůležitější pochybení, které na straně poškozených policejní orgán shledal, je to, že byli příliš důvěřiví a neověřovali si skutečnosti ohledně těch jednotlivých transakcí – hodnotu těch nemovitostí, které měli kupovat, jestli skutečně získali ty nemovitosti do svého vlastnictví, nebo ne, jestli jsou skutečně ty nemovitosti pronajaty a za jakou hodnotu. A kdyby byli obezřetnější, tak by ta škoda nevznikla,“ popisuje Vít Tokarský, právní zástupce investora Petera K.

Investoři se závěry policie nesouhlasili a podali stížnost na dozorové státní zastupitelství v Havlíčkově Brodě. Státní zástupkyně Jana Pešková se s jejich výhradami ztotožnila a vrátila věc policii k došetření. „Nedostatek postupu policejního orgánu byl zjištěn v nedostatečném šetření věci, na základě čehož se závěr policejního orgánu jeví jako předčasný,“ konstatuje Pešková ve svém usnesení.

Policii nařídila zejména prověřit pohyby na firemních účtech v USA, jakým způsobem bylo naloženo s penězi od investorů a zda vůbec směřovaly na nákup nemovitostí.

Vyšetřování ale není ani po čtyřech letech u konce. Problém je prý na straně amerických úřadů. „Oni mají jiné časové priority, a jiné věcné priority. Pokud to není terorismus, nebo praní špinavých peněz, tak některým těm požadavkům, které my jsme na ně měli, oni prostě nevyhoví,“ říká státní zástupkyně z Havlíčkova Brodu Jitka Fejtlová, která případ převzala po své kolegyni.

Podle Fejtlové jsou důkazy v USA a jde jen o to, jestli je americká strana poskytne a v jaké míře. Sama odhaduje časový horizont zhruba na čtvrt roku, kdy by ve věci mohlo padnout nějaké další rozhodnutí. „Každý rok tam napíšu (na Policii ČR), co se děje, a dostanu odpověď, že se to dál řeší. Ale popravdě řečeno jsem to už všechno odepsal,“ říká odevzdaně investor Stanislav Hanzlík, který žije dlouhodobě v Německu.