Zmizelý majetek: „Politici měli zájem, aby to vypadalo v pořádku,“ říká právník

Případ majetku v hodnotě přes 17 milionů korun, který po tornádu v červnu 2021 zmizel z hodonínského domova pro seniory, se znovu otevřel po zveřejnění reportáže v pořadu Ve stínu.

Polohovací postele v řádu desítek tisíc korun. Skříně. Nerezové zařízení v kuchyni (včetně škrabky brambor za 35 tisíc či několika lednic za 27 i více tisíc korun). Ozvučovací systém za 18 tisíc. Počítače za 30 a více tisíc. Masážní přístroje za 22 tisíc. Klimatizační jednotky za 32 tisíc. Čtečky dat za 87 tisíc korun…

To je jen výběr z položek v inventarizaci majetku hodonínského S-centra, kterou z podnětu Jihomoravského kraje jako zřizovatele provedl ředitel centra Václav Polách. Při sečtení hodnoty vnitřního zařízení domova pro seniory, u kterého do dokumentu napsal slovo „nedohledáno“, vychází částka převyšující 17 milionů korun. Polách z rozhodnutí vedení kraje zůstává ve funkci.

Zjištění, zveřejněná minulou neděli v pořadu Seznam Zpráv Ve stínu, hodnotí hlavní právník Transparency International Jan Dupák jako velmi závažná. Včetně toho, že se vedení Jihomoravského kraje rozhodlo, že ze ztráty majetku nebude vyvozovat žádné závěry, jak zdůvodňoval hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) v nové epizodě Ve stínu.

Policie, která se tím, co se v S-centru po tornádu dělo, zabývala před dvěma lety z podnětu Transparency International, případ odložila. Podle ní se trestný čin nestal.

„Vyšetřování nemířilo tam, kam by mělo,“ říká k tomu autor trestního oznámení, hlavní právník protikorupční organizace Jan Dupák a pokračuje: „Můžu se jen dohadovat, z jakých to mohlo být důvodů. Je tam poměrně velký politický zájem, aby to vypadalo, že všechno proběhlo v pořádku. Všichni politici tam tvrdí, že se nic nestalo.“

Jan Dupák v rozhovoru také uvádí, že Transparency International hodlá ve věci hodonínského S-centra podniknout další kroky.

Případem S-centra jste se zabývali už v roce 2022, tehdy Transparency International podávala trestní oznámení. Proč jste se tak rozhodli?

My jsme kauzu S-centra zaznamenali zhruba půl roku po tom, co tornádo udeřilo. Nejdřív nás zaujalo, že nebylo vůbec jasné, jak se má s budovou naložit. Byla dost rozdílná vyjádření jednotlivých aktérů do médií, kteří zároveň potvrzovali, že tam je totální škoda, že je to úplně zničené, přitom na fotografiích to tak prostě nevypadalo. Tak jsme se začali nejdříve zajímat, co kraj jako zřizovatel s S-centrem plánuje. A z dopisů na začátku roku 2022 jsme vyrozuměli, že to ani tři čtvrtě roku po té události není jasné.

Pak jste následně podali trestní oznámení?

Potom jsme se dostali k informacím, jak se ta budova dostala do toho stavu, v jakém je. To znamená, že tam bylo poničené velké množství vnitřního vybavení. Ze svědectví, která byla i v médiích, jsme vyrozuměli, že tam mohlo dojít k záměrnému ničení majetku. Proto jsme podávali trestní oznámení, které bylo poměrně komplexní –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ z toho důvodu, že tam bylo více možných trestných činů. Z vyjádření nebylo úplně jasné, jestli byly ty věci ukradeny, nebo jestli někdo řekl, že se to má zničit – takže to by bylo poškození věci.

Policie případ vyhodnotila tak, že se trestný čin nestal, ale vy jste tento závěr nepřijali. Co se vám na policejním zdůvodnění nezdálo?

Policie se zaměřila viditelně jenom na jednu linku a ptala se svědků, které předvolala, jestli viděli, že se úmyslně ničil majetek na základě něčího příkazu. A většina těch předvolaných svědků řekla, že přímo neviděli, že by to někdo takto zadal. Že by prostě dostávali úkoly vynášet nějaký poničený majetek a tak dále. Ve své výpovědi to odmítl i ředitel S-centra Polách.

Ale byl tam rozpor s tím, co říkali jiní svědci přímo do médií – to byli jiní lidé, kteří na své jméno popsali, co se dělo, kdo tam zadával příkazy, jak se má všechno zničit, jak se to vyhazovalo. Nepoškozený majetek byl zničený hned při vyklízení. Někteří říkali přímo, že víc škod snad způsobilo vyklízení než tornádo samotné. A tohle policie vůbec nesledovala a měla jenom tu jednu linku. A na základě toho to odložila, že se nic neprokázalo.

Jaký je váš dojem z toho, co jste teď popsal? Tedy že policie jisté lidi nevyslechla, anebo jí ti, které vyslýchala, neřekli to, co říkali ostatní vám nebo do médií?

Myslím si, že vyšetřování prostě nemířilo tam, kam by mělo. A můžu se jen dohadovat, z jakých to mohlo být důvodů. Dokážu si jako motivaci představit i to neřešit takto velkou, složitou kauzu, protože tam je velice obtížné prokázat celý řetězec událostí a dovodit, kdo mohl spáchat jaký trestný čin, což by mohlo být poměrně náročné doložit a vysvětlit v nějaké obžalobě.

Takže pokud se prostě podaří tak nějak zjistit, že vlastně nikdo nic moc neví, a tu věc odložit, tak se vlastně celá ta věc nevyšetřuje s tím, že je tam poměrně velký politický zájem, aby to vypadalo, že to všechno proběhlo v pořádku. Takže tam všichni politici tvrdí, že se nic nestalo, a to se samozřejmě hodí, když i policie přijde k tomu, že se vlastně nic nestalo… Ale když jsme viděli ten podklad, co policie přesně vyšetřovala, tak tímhle postupem na nic ani přijít moc nemohla.

Co tím teď konkrétně myslíte?

Tím, že se zeptá pár lidí, jestli si všimli toho, jak někdo přímo konkrétně říká: „Zničte to záměrně, protože tady chci udělat pojistný podvod,“ nebo něco takového… Tak to nikdo neřekl. Orgány činné v trestním řízení ale nemají řešit jenom tu jednu věc, co je v trestním oznámení, ale všechny okolnosti. A mají vyhodnotit, jestli tam nedošlo k trestné činnosti. Ne vysvětlit oznamovateli, že se nic nestalo.

Dovedlo nás to celé i k trochu negativnímu zjištění, že se těžko daří řešit takovou kauzu v regionu, kde není dostatečné zázemí médií, která by o tom referovala podrobně. Ta místní média jenom popisují, že se něco děje, ale nic moc konkrétního. No a potom orgány činné v trestím řízení na místní úrovni… Chápu, že místní policista se svými časovými možnostmi, zkušenostmi a znalostmi nechce začít vyšetřovat takto složitou kauzu. Prostě to naráží na tyto limity.

Pane Dupáku, my jsme v první epizodě o tornádu v Hodoníně zveřejnili, že v S-centru po roce a půl, konkrétně v listopadu 2022, proběhla inventarizace majetku a ředitel zařízení Václav Polách podepsal dokument, že majetek v hodnotě přes 17 milionů korun nelze dohledat. Že vlastně zmizel. Co to pro vás znamená?

To považuji za zásadní podklad, který dokazuje, jakým způsobem se přistupovalo k nakládání s S-centrem po tornádu. Tam jsou nedohledatelné drtičky odpadu, nerezové zařízení v přízemí budovy, které tornádem nebylo poškozeno… Samozřejmě si dovedu představit, že tam byl zmatek, přirozené, bylo to náročné, ale že chybí zařízení, které je přimontované ve sklepě a podobně, to považuju za zásadní. A to si myslím, že se bavíme minimálně o těch sedmnácti milionech škody.

A za to někdo nese odpovědnost. To viditelně nebylo v rámci nutného okamžitého odklízení škod, že tam mizely tyto věci. Myslím, že by z toho měla být vyvozena odpovědnost. A je otázka, čí přesně. Buď to neudělali správně v tom S-centru a ředitel podepsal dokument, aniž by dokázal doložit, co se s majetkem stalo, nebo rada Jihomoravského kraje ten dokument přijala, aniž by jí vadilo, proč tam taková škoda vznikla.

Budete v této věci podnikat další kroky?

Teď byly krajské volby, vedení Jihomoravského kraje se částečně změnilo, tak doufáme, že se nová rada k tomu postaví čelem a začne tu situaci řešit. Vyhodnotí, co se v S-centru stalo a kdo nese odpovědnost. Pokud k tomu nijak nepřikročí, tak budeme činit další podání. Ta věc je závažná, je to tři a půl roku od doby, kdy tornádo udeřilo… A pořád tam S-centrum stojí rozestavěné. Už to samotné je vizitka kraje. Ten kraj se k tomu musí nějak postavit. Věnovali jsme se tomu intenzivně a budeme v tom pokračovat.

Tým Ve stínu případ sleduje dál.

S přispěním Ivy Pacnerové