Varovné číslo z průzkumu: Lidé ztrácejí důvěru v politický systém

„Je to varovný prst, bavíme se o legitimitě systému v očích občanů,“ říká sociolog o výsledku průzkumu, který vznikl pro speciální projekt pořadu Ve stínu.

Pětatřicet let od pádu komunismu pociťuje velká část lidí odcizení od demokratického politického systému. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro projekt Takoví jsme, ve kterém různí lidé napříč Českem hovoří o svých názorech a životních zkušenostech.

Výsledky průzkumu, který se uskutečnil na konci října mezi téměř 1000 respondenty, podle sociologa Michala Kormaňáka nejsou českým specifikem a odpovídají podobným zjištěním v zahraničí. Pro politiky jsou ale varováním, aby důvěru lidí nepodceňovali, říká zástupce agentury Ipsos v rozhovoru.

Většina lidí podle průzkumu souhlasí s tím, že současný politický systém dostatečně nereprezentuje zájmy běžných občanů. To je vlastně docela hrozivé zjištění.

Je důležité, že se bavíme o systému, nebavíme se o vládě nebo o tom, jestli je ten nebo ten premiér. Pokud by to byla nespokojenost s vládou nebo se současnými volenými politiky, dá se to pochopit z toho hlediska, že většina populace nemívá vládu úplně ráda. Ale bavíme se o systému, a to mi přijde nebezpečnější.

Je to 67 procent lidí, tedy více než dvě třetiny populace …

Je to celosvětový fenomén. V Ipsosu jsme nedávno vydávali studii o populismu a čísla v ní jsou hodně podobná, globálně je to někde kolem 60 procent. Vychází to i v zemích, které mají vysokou životní úroveň, vysokou míru ekonomického růstu. Proto se všude na světě daří populistům, ať už levicovým nebo pravicovým, využívají tohoto pocitu. Oni lidem tento pocit ještě zesilují a lidé jim to pak vrací zpátky ve volbách.

Takže není to nic, v čem bychom byli výjimeční. Ale rozhodně to je varovný prst, bavíme se o legitimitě systému v očích občanů, jestli systém vůbec má u občanů zastání. Není to úplná tragédie, ale politici by si měli dávat pozor na to, aby tento dojem u populace neztráceli, aby populace měla pocit, že politici její zájmy reprezentují.

Čím mohou politici takovou nedůvěru vyvolávat? Že řeší věci, kterým lidé nerozumí? Nebo že věnují hodně energie něčemu, co je lidem naprosto vzdálené?

Často je to o tom, že se politikům nepodaří splnit to, co slíbili. Často je to o tom, že něco jen špatně komunikují. Jsme také zavaleni dezinformační válkou. Je to mix všeho, ale samozřejmě politici vždycky musí začít sami u sebe. Vždycky bude část populace, která si bude myslet, že je politický systém nereprezentuje, i kdybyste dělali cokoliv. Je ale dobré to číslo minimálně nějak kontrolovat, aby se nezvedalo.

Více než dvě třetiny nasvědčují, že jde o názor, který sdílí i voliči vládních stran. Nakolik třeba voliči ODS nebo koalice Spolu zastávají názor, že současný politický systém je reprezentuje?

Je to o něco méně než u voličů opozice, ale není to zase tak výrazné, není to třeba 20 na 80. U voličů ODS si to nemyslí nadpoloviční většina, ale myslí si to skoro 40 procent voličů. U voličů ANO je to potom už skoro 80 procent. Takže ono to samozřejmě koreluje s postojem k vládě. Ve chvíli, kdy jste volič vlády, která je teď u moci, tak jste prostě spokojenější. Ale není to o tom, že současní vládní voliči by byli na nule a opoziční na 100 procentech, je to vždycky někde mezi.

S tím, že polistopadový vývoj v Česku přinesl více pozitiv než negativ, souhlasí v součtu 53 procent lidí. To znamená, že je to skoro půl napůl. Je to pro vás nějak zneklidňující údaj. Mění se tento názor v čase?

Ono se to mění vždycky podle toho, jak se zrovna té zemi daří. My jsme už čtvrtý rok v nějaké krizové době, která začala covidem, pokračovala inflací, válkou, energetickou krizí, stále tady máme pokračující klimatickou krizi a podobně. Když jsou dobré roky, jsou lidé optimističtější, roste jejich optimismus i k polistopadovému vývoji. Ve společnosti nicméně vidíme štěpné linie. Polistopadový vývoj hodnotí hůře starší ročníky, hodně pesimističtí jsou voliči ANO a SPD a KSČM. Naopak voliči vládních stran téměř jednoznačně říkají, že polistopadový vývoj je pozitivnější.

Když se podíváme na konkrétnější výsledky, jak to je u voličů hnutí ANO?

U voličů hnutí ANO je zhruba necelých 40 procent těch, kteří říkají, že polistopadový vývoj přinesl více pozitiv než negativ a přes 50 procent těch, kteří říkají, že je to naopak. To znamená, že oproti průměru populace to mají více nakloněné k předlistopadové době. Ono to ale dává i smysl z hlediska toho, že voliči ANO mají dnes vůbec nejstarší elektorát vůbec.

Očekáváte jako sociolog, že lidé někdy začnou vnímat v polistopadovém vývoji více negativ?

To by mě překvapilo, protože mladší generace vnímá častěji více pozitiv. Musela by opravdu přijít nějaká krize, kterou jsme tady ještě neměli za posledních 35 let. Musel by to být velký skok v hlavách lidí.

Projekt Takoví jsme je součástí pořadu Ve stínu. Můžete ho poslouchat v audiu (v něm uslyšíte paralelní výpovědi dvou účastníků našeho projektu) nebo ve videu (doplněném o rozhovor se sociologem a grafy s výsledky průzkumu), které jsou umístěny v úvodu článku.