Článek
Spory mezi sousedy se často týkají staveb na hranicích pozemků. V pořadu Ve stínu na některých vámi zaslaných případech ukazujeme, jak mohou lidé postupovat, a to i v případě staveb postavených načerno.
Když Jana Paršová z obce Libina na Šumpersku popisuje svůj vztah s tetou a její dcerou, které bydlí na sousedním pozemku, povzdechne si, že se jako příbuzní už dávno normálně nezdraví. Spíš na sebe navzájem ukazují vulgární gesta.
Rodiny znesvářil letitý spor o černou stavbu na hranici pozemků. Teta Jany Paršové si na původně zděděné části původního statku nejprve postavila jeden domek, následně začala předělávat bývalou kůlnu na další domek pro dceru. Ten ale podle Jany Paršové přesahuje na její pozemek.
Stavební úřad stavbu domku zpětně schválil, i když vznikla „načerno“. Krajský úřad sice konstatoval, že je stavba nelegální, místní stavební úřad se ale podle Jany Paršové stále nemá k tomu, aby nařídil její odstranění.
„Ten dům nám zasahuje do našeho pozemku a nejsme schopni dotlačit nikoho k tomu, aby nám přiřkli, že právo je na naší straně,“ vylíčila Jana Paršová pro pořad Ve stínu, který se zaměřil na případy sousedských sporů kvůli stavebnímu řízení.
Nový díl, který je umístěný v úvodu článku jako video nebo ve formě audio podcastu, navazuje na lednovou epizodu o sousedském sporu o bourání základů garáže, který vyvolal velký zájem, množství reakcí a dalších příkladů. Některé podobné případy jsme nyní rozebrali ve studiu s advokátkou Janou Průchovou, která se specializuje na právo nemovitostí.
„Pokud stavíte na cizím pozemku, měl byste mít vždycky souhlas vlastníka toho pozemku, nemůžete stavět bez jeho souhlasu,“ uvedla právnička k případu ženy ze Šumperska. Připomněla však také, že se může uplatnit tolerance geodetického měření, pokud stavba přesahuje třeba jen do 14 centimetrů.
Přísněji na černé stavby
Jak se na vybraných příkladech ukázalo, mezi sousedy se stále často řeší zpětné uznání původně nelegální stavby. Nový stavební zákon, který platí od loňského roku, přitom podmínky dodatečného povolení stavby hodně zpřísňuje.
Právnička Jana Průchová odpověděla v pořadu Ve stínu na sérii dotazů čtenářů a posluchačů, týkajících se problémů se sousedy a nemovitostmi.
„Dnes se v rámci dodatečného stavebního povolení nemůže žádat o výjimky dodržení nebo nedodržení technických předpisů. Je tam jedna jediná výjimka, a to ohledně umístění stavby. Ale tam výjimku ohledně umístění stavby zase musí odsouhlasit jeho dotčení účastníci čili sousedé. Druhý zásadní rozdíl je, že nemůžete žádat o dodatečné stavební povolení opakovaně, prostě jednou a dost,“ vysvětluje advokátka Jana Průchová.
Mnoho lidí, kteří o zpětnou legalizaci stavby žádají, se dnes proto snaží úřady přesvědčit, že se stavbou začali ještě v době platnosti starého stavebního zákona.
V nové epizodě pořadu Ve stínu se dále dozvíte:
- jaké možnosti mají lidé, když se cítí poškozeni sousedovou stavbou a zároveň jim stavební úřad nevychází vstříc
- které spory a záležitosti řeší stavební úřad a co už patří k soudu
- kdy vás stavební úřad musí oslovit k sousedově stavbě a co dělat, když se to nestane
- kdy má poškozený soused nárok na úhradu škody v důsledku černé stavby souseda
- jak se řeší vztah s nájemníky po nákupu nemovitosti
Tvůrci pořadu Ve stínu
Vedoucí týmu: Jiří Kubík
Editor: Tomáš Pergler
Redaktoři: Iva Pacnerová, Vojtěch Janků
Střih a sound design: David Kaiser
Kamera a zvuk: Jan Pospíšil, Jiří Marek
Režie: Jiří Marek
Pořad Ve stínu
Investigativa a reportáže z různých míst Česka.
Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli na Seznam Zprávách, na Podcasty.cz a v dalších podcastových aplikacích.
Archiv dílů najdete na našich stránkách.
Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz.
