Starosta: Využil jsem dotaci pro sebe. Je to nějaký zločin?

„Já se fakt snažím,“ říká v rozhovoru pro pořad Ve stínu starosta Josef Tkadlec, který svoji obec na Valašsku zahrnul dotovanými projekty.

Dlouholetý starosta Horní Lidče Josef Tkadlec (KDU-ČSL) má pověst člověka, který rád vymýšlí projekty a umí na ně sehnat peníze z evropských fondů. Se svojí zaujatostí pro nové stavby a dotace však loni narazil, když se většina lidí v místním referendu postavila proti jeho plánu na výstavbu nového domova pro seniory.

Starostovi oponenti, na které po referendu dopadla vlna kritiky za nesnášenlivost vůči starým lidem, připomněli, že Josef Tkadlec uměl dotace zařídit i pro svoji rodinu. V pořadu Ve stínu tuto informaci potvrzujeme – starosta bydlí s manželkou v domě, který byl původně postaven jako ubytovna z poloviny zaplacená z evropských dotací.

Josef Tkadlec v rozhovoru své působení v čele východomoravské obce hájí a zdůrazňuje, že mu šlo hlavně o službu občanům. Když ale v závěru přechází do neformálního hovoru, sám otevřeně říká, že dotaci využil i pro sebe.

Slyšel jsem, že jste tady svého času chtěli budovat na obecním pozemku parkoviště a ve výsledku tam váš bratr postavil půjčovnu nářadí s ubytovnou nahoře. Spoustu lidí to zvedlo ze židle…

Myslel jste parkoviště?

Ano, byly tam zahrádky a dneska tam stojí půjčovna nářadí a ubytovna, kterou provozuje váš bratr.

Je to pravda. Je to ubytovna, půjčovna nářadí. Jeho záměr skutečně byl takový, požádal si o to, schválilo se mu to, vybudovalo se to, nepopírám.

A mělo tam být parkoviště?

Parkoviště tam máme. Že by tam bylo vyprojektované parkoviště, to v žádném případě takhle nebylo, to určitě ne. Tam byly opuštěné zahrádky, kde už lidé z nějakých důvodů nic neprovozovali. A je pravda, že si tam (bratr, pozn. red.) pořídil tuhle službu, to je pravda. Ale zase můžu vám vyjmenovat x věcí, kde se třeba vybudovala parkoviště, i v okolí jsou parkoviště. Myslím si, že to asi nebylo nejšťastnější, ale tak to prostě je.

Jde o to, že to hraje roli ve vnímání lidí, v jejich rozhodování a možná ve vztahu k vám jako starostovi. A pak je tady ještě jedna věc, a to ta, že jste budovali ubytovnu pro lidi s hendikepem nebo pro nemocné lidi, penzion Na poli, kde jste na to čerpali dotaci, a dnes je to dům, kde bydlíte vy a vaše rodina.

To nebyl žádný domov pro lidi s hendikepem.

Co to tedy bylo za ubytovnu?

V tu dobu, před více než 15 lety, to byla klasická ubytovna, kterou jsme opravdu provozovali. Zhruba deset let jsme ji provozovali jako ubytovací zařízení, získali jsme na to dotaci, tak jako každý jiný podnikající subjekt, který mohl požádat v tu dobu o dotace. Tak jsme to udělali, postavili jsme to, provozovali jsme to a skutečně tam teď bydlíme, protože už jsme trošku starší a dům jsme dali klukovi. A myslím si, že je to tak pro nás lepší. Ten problém se zase posouvá do roviny, že jsem udělal něco nezákonného, takhle to na mě působí. A to není pravda.

Já neříkám, že jste udělal něco nezákonného, spíš jste využil nějakou možnost čerpání dotace, protože tehdy podle informací, které jsem slyšel, jste čerpali tu dotaci ve výši…

…milion korun.

A ze svého jste na tu stavbu vložili?

No jasně, daleko víc peněz, ale to asi nikoho nemusí trápit.

To znamená, že dotace byla na stavbu ubytovny, ano? A koho jste tam deset let ubytovávali?

Ubytovávali jsme tam lidi, kteří sem přijeli, ubytovali jsme tam firmy. Kdo potřeboval, toho jsme tam ubytovali a bylo to dobře.

A po deseti letech jste zjistili, že to chcete mít pro sebe?

Ano, protože jsme byli rádi, že kluk chce zůstat v obci. Považovali jsme to za ideální řešení.

Možná je to ilustrace toho, jak vás lidé vnímají – že umíte v dotacích chodit tak, že z toho máte profit i vy jako rodina.

Asi to tak můžou vnímat. Jestli do obce dotáhnete dotace řádově ve stovkách milionů, dneska už to tak je…

Za to celé období?

No jasně, to jsou stovky milionů korun. Asi jsem využil té situace. Jsem předseda mikroregionu a je tu místní akční skupina, rozdělujeme mnoha podnikatelům, drobným živnostníkům, dostávají půl milionu, milion korun, všichni dostávají. Takže to tak je. Ale chápu vás, může to k tomu svádět.

Hlavně to svádí k otázkám, jak bude za deset let využíván ten domov seniorů.

Tak jsem vám snad odpověděl, že to nehrozí.

Jak byste shrnul těch 27 let ve funkci ve dvou větách: Josef Tkadlec, starosta Horní Lidče, o co se zasloužil?

To je těžká věc. Ale asi bych řekl, že jsem sloužil lidem tady v obci, že jsme pozvedli obec velkým způsobem právě i díky možnostem, které tady byly, díky tomu, že mě ta práce bavila. A to si myslím, že je to hlavní, protože pokud profesní život prožijete s vědomím, že někdo z toho má užitek, tak vás to naplňuje dobrým pocitem. A to není málo.

Tak já vám děkuju.

Já vám také děkuju. To jste mě potrápil. Dobře jste si to na mě nachystal.

Ale vy jste zkušený, takže…

Ale vidíte sám, jako samozřejmě to takhle je.

Lidé vás takhle po těch letech vnímají.

Víte, v čem by byl největší problém? Kdybych tady něco zpronevěřil, kdybych tady něco ukradl… Já se ale fakt snažím. Vím, využil jsem pro sebe ten milion korun na tu stavbu. Je to nějaký zločin? Co jsem tak špatného udělal?

Celou epizodu pořadu Ve stínu o starostovi Horní Lidče můžete sledovat ve videu nebo poslouchat v audiu, které jsou umístěny v úvodu článku.