Článek
Podle odborníka z Ministerstva kultury se takový případ památkové zóny zatím neřešil. Od původních úvah, že se území staré Karviné ochrání přes nově vyhlášené archeologické památky, se ustoupilo.
Ministerstvo kultury dostalo tento měsíc návrh na vyhlášení krajinné památkové zóny pro rozsáhlé území u Karviné, na kterém developerská společnost Panattoni plánuje postavit velký průmyslový areál.
Návrh, jehož text mají Seznam Zprávy k dispozici, podal spolek Stará Karviná, pojmenovaný podle zaniklého města. Osudy staré Karviné a jejích obyvatel se v posledních letech dostaly do širšího povědomí hlavně díky románům spisovatelky Karin Lednické o Šikmém kostele, jediné plně zachované stavbě po demolici obce kvůli poddolování.
Poslechněte si průvodní epizodu o území u Šikmého kostela
Jiří Kubík se se svým týmem Ve stínu kauze výstavby průmyslového komplexu v blízkosti Šikmého kostela věnoval již v říjnové epizodě.
Jak jsme před nedávnem upozornili v pořadu Ve stínu, poslední kroky směřující k výstavbě průmyslové zóny podnítily novou vlnu obav některých lidí a památkářů z toho, že historicky cenné území zbourané staré Karviné skončí pod obrovskými výrobními halami. Za projektem naopak stojí kromě developera také dosavadní majitel pozemků známý miliardář Zdeněk Bakala a regionální politici, podle nichž s očekávanými investory v areálu přibude i množství nových pracovních míst.
Ohraničení navrhované památkové zóny se neomezuje jen na oblast plánovaných průmyslových hal, přesahuje všemi směry do dalších historických míst v okolí a mimo jiné zahrnuje i několik bývalých uhelných dolů. Z textu návrhu je nicméně jasné, že vznikl právě kvůli obavám z průmyslové megastavby.
„Území je ohroženo plánovanou výstavbou průmyslového charakteru, která by zcela a nenávratně způsobila likvidaci a zánik naprosto unikátního kulturního a historického dědictví,“ stojí v návrhu z 13. listopadu.
Případné vyhlášení krajinné památkové zóny by stavbu průmyslového areálu přinejmenším zkomplikovalo. Otázkou je, jak dlouho bude posuzování návrhu spolku trvat a jak nakonec dopadne. V Česku jde o ojedinělý případ, kdy by se památkovou zónou stalo území, v němž je většina zbytků památných míst pod zemí.
Původně se přitom počítalo s tím, že do boje za uznání památkové ochrany pro okolí kostela svatého Petra z Alkantary, jak zní oficiální název Šikmého kostela, vytáhnou státní památkáři. Ti měli vážné připomínky k letošní změně územního plánu Karviné, která odbourala poslední překážku k souvislému zastavění plochy v rozsahu desítek hektarů.
Šéf oblastní pobočky Národního památkového ústavu v Ostravě Michal Zezula v říjnu pro pořad Ve stínu nadhodil možnost ustanovení kulturní památky, kterou by vyhlásilo Ministerstvo kultury na popud archeologů, respektive Akademie věd ČR. Při následných diskuzích mezi odpůrci průmyslových hal nicméně převážil názor, že vhodnější formou bude podání návrhu na památkovou zónu spolkem Stará Karviná.
Předsedkyně spolku Tereza Ondruszová na dotaz Seznam Zpráv zdůraznila, že na dotčeném území bývalo historické centrum původního města a má proto hodnotu jako celek.
„Jsme přesvědčeni, že stará Karviná si zaslouží ochranu nejen naši, ale také právně vymezenou. Z těchto důvodů jsme se obrátili na Ministerstvo kultury s návrhem na prověření tohoto území,“ uvedla Ondruszová.
Ojedinělý případ
Památkovou zónu sice stejně jako kulturní památku vyhlašuje Ministerstvo kultury, posuzování návrhu ale probíhá jinak. Podle zákona o památkové péči se památková zóna ustanovuje formou tzv. opatření obecné povahy. Na rozdíl od kulturní památky se k záměru vyslovuje větší množství dotčených stran, včetně příslušného krajského úřadu a památkářů. Posuzování tak často zabere několik let. Stavební práce na průmyslové zóně mají přitom podle nedávného prohlášení zástupců firmy Panattoni začít v roce 2026.
Co je památková zóna
„Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury po projednání s krajským úřadem prohlásit opatřením obecné povahy za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany.“
Na základě tohoto ustanovení jsou vyhlašovány městské památkové zóny, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny. Seznam památkových zón spravuje Národní památkový ústav.
Podle Vlastislava Ourody, vrchního ředitele sekce kulturního dědictví Ministerstva kultury, bude případ staré Karviné při posuzování krajinné památkové zóny „rozhodně velmi ojedinělý“.
„Česká památková péče má odpracováno mnohé i v péči o industriální památky, včetně těch, které už jsou ve formě archeologických nálezů. Ale zde, díky unikátnímu souběhu mnoha zájmů, ale i hodnot, je k řízení opravdu třeba přistupovat velmi zodpovědně a trochu průkopnicky,“ řekl Ouroda pro pořad Ve stínu.
Pořad Ve stínu
Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli na Seznam Zprávách, na Podcasty.cz a v dalších podcastových aplikacích.
Archiv dílů najdete na našich stránkách.
Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz.