Šikmý kostel vedle „plechových krabic“? Památkáři spustili poplach

Výstavbě velké průmyslové zóny na území bývalé Staré Karviné zdánlivě nic nebrání. Tým pořadu Ve stínu ale zjistil, že se chystají zasáhnout památkáři a archeologové.

Krajině v okolí Šikmého kostela, neboli kostela svatého Petra z Alkantary u Karviné hrozí tvrdá rána. Nedaleko unikátní památky, kterou proslavily knihy spisovatelky Karin Lednické, se v příštích letech chystá výstavba rozsáhlého průmyslového areálu. A díky nedávné změně územního plánu mohou při plošných stavebních úpravách zaniknout i historicky cenné pozůstatky zmizelého města Stará Karviná.

Na první pohled se zdá, že výstavbě průmyslové zóny už nic nebrání a zhmotní se tak dlouholeté společné úsilí vlastníka pozemků, miliardáře Zdeňka Bakaly, a politiků z regionu. Jak ale upozorňuje nový díl pořadu Ve stínu investigativního reportéra Jiřího Kubíka, tento záměr ještě mohou zhatit odborníci na památky.

Národní památkový ústav (NPÚ) měl totiž ke změně územního plánu vážné připomínky.

„Tam jsou plánovány rozsáhlé terénní úpravy. Přírodní charakter, který je definován údolím Karvinského potoka, by byl zcela přepracován, došlo by tam vlastně ke srovnání toho území,“ řekl Michal Zezula, ředitel územního odborného pracoviště NPÚ v Ostravě.

Město Karviná přesto prosadilo původní návrh. Primátor Jan Wolf (SOCDEM) na dotaz k jejich připomínkám odpověděl vyhýbavě. „Postoj Národního památkového ústavu vnímáme, stejně jako snahu investora o diskuzi,“ odpověděl Wolf písemně.

Podle památkářů jednalo město protiprávně.

„Z našeho pohledu připomínky ke změně územního plánu nebyly vypořádány zákonným způsobem,“ uvedl Zezula v rozhovoru pro pořad Ve stínu. „Nebyly dostatečně zohledněny kulturně historické hodnoty území archeologické i architektonické, a proto připravujeme žádost o přezkum tohoto rozhodnutí,“ dodal ředitel památkářů.

Konkrétně namítali například to, že při stavbě zanikne koridor mezi Dolem Barbora a Šikmým kostelem, který vede přes jeden z táborů nucených prací z období druhé světové války. V něm nacisté zadržovali občany židovského původu z území současného Polska.

„My se domníváme, že se jedná o lokalitu, která se váže k památce holocaustu a že není vhodné vlastně umožnit změnou územního plánu cestu k jeho zástavbě a ekonomickému využití,“ poznamenal Zezula.

Podle něj si památkáři dokážou představit, že na území vyrostou nějaké průmyslové stavby, nemělo by to být ale na úkor památek. Plánované haly s výškou 20 metrů by také v okolí konkurovaly nynějším dominantám, což je Šikmý kostel a těžební věže bývalých dolů Barbora a Gabriela.

Památkáři proto požádají o přezkum nadřízený orgán, což je Moravskoslezský kraj. Při argumentaci se opírají i o průzkumy z posledních let, které jen posílily závěr, že lokalitu u Šikmého kostela je třeba chránit podle zákona, tedy jako kulturní nebo kulturně archeologickou památku.

„V tomto případě by se nabízela archeologická kulturní památka, protože většina těch budov, výrobních areálů se zde dochovala v archeologizované podobě, tedy pod úrovní terénu,“ vysvětlil Zezula. Zdůraznil, že mezinárodní úmluvy zavazují samosprávu k ochraně dědictví.

Kulturní památky prohlašuje Ministerstvo kultury ve správním řízení. Návrh by v tomto případě musel podat brněnský Archeologický ústav Akademie věd, jehož vedení se už do jednání zapojilo. Své stanovisko by k návrhu řeklo i město Karviná nebo kraj.

Pokud by se Ministerstvo kultury rozhodlo pro vyhlášení kulturní archeologické památky na dotčeném území, velké průmyslové haly, o kterých spisovatelka Lednická mluví jako o „plechových krabicích“, by tak nakonec mohly zůstat jen na papíře.

„Pevně věřím tomu, že v té podobě, k jaké to nyní směřuje, tam průmyslová zóna nebude,“ řekl k tomu památkář Zezula.

Pořad Ve stínu můžete sledovat ve videu nebo poslouchat v audiopodobě, které jsou umístěny v úvodu článku.