Karin Lednická ve střetu s primátorem Karviné: Plníte snad dohody s Bakalou?

V bývalém hornickém regionu graduje spor o historicky cenné území v oblasti zaniklého města Stará Karviná.

Developerská společnost Panattoni má ve čtvrtek představit podrobnosti o chystané velké průmyslové zóně nedaleko Šikmého kostela u Karviné. Záměr vyvolává odpor kvůli necitlivému umístění a hrozbě zastavění historicky cenných míst na pozemcích, které po privatizaci skupiny OKD získal známý podnikatel Zdeněk Bakala.

Nesouhlas s výstavbou obřích průmyslových hal zosobňuje známá spisovatelka Karin Lednická, jejíž románová kronika o Šikmém kostelu přitáhla širokou pozornost k tématu zaniklé obce Stará Karviná a zapomenutým dějinám hornického kraje.

I když je miliardář Bakala v regionu dost neoblíbený, plány na výstavbu průmyslové zóny u Karviné měly vždy podporu u lokálních politiků. V poslední době je to hlavně primátor Karviné Jan Wolf (SOCDEM). Jak jsme upozornili v jednom z prvních dílů pořadu Ve stínu letos v říjnu, pod Wolfovým vedením město upravilo územní plán ve prospěch průmyslové zóny, a to i přes výhrady památkářů.

Karin Lednická mluví o podezření, že město uzavřelo bezohledné dohody s vlastníkem pozemků Bakalou: „Mezi karvinskou veřejností mnohokrát zazněla domněnka, že skutečným důvodem tohoto úsilí pana primátora je zprostředkovat prodej pozemků Zdeňka Bakaly, aby tak naplnil dříve učiněné dohody.“

Podle primátora Wolfa jde ale v první řadě o nová pracovní místa: „Lidé chtějí v Karviné najít kvalifikované uplatnění, chtějí žít v prosperujícím městě a chtějí vyšší životní úroveň. Příchod investora tento cíl přiblíží realitě.“

Za celé dva měsíce, kdy se tým pořadu Ve stínu zajímá o plánovanou výstavbu průmyslové zóny na dohled od Šikmého kostela, primátor Wolf nepřipustil osobní setkání k natočení rozhovoru. Pokaždé to skončilo na písemné komunikaci.

Mezi dvěma pokusy se při krátkém setkání s reportérem Seznam Zpráv pouze emotivně svěřil, že už má celostátní pozornosti upřené na toto citlivé téma Karvinska plné zuby. „Už mě to se*e. Je to tady takový hon na čarodějnice,“ řekl bez servítek.

Poté, co se tématu 16. října věnovaly i Události, komentáře a 4. listopadu se dostalo i na program zastupitelstva Karviné, dostal od nás primátor Wolf další pozvání k rozhovoru. I tentokrát odmítl. Souhlasil pouze s písemnou korespondencí. Obdržel tedy sadu otázek, na niž písemně odpověděl.

Abychom nezůstali jen u předložení primátorových stanovisek, požádali jsme následně Karin Lednickou o oponentní pohled. Vznikl tak jakýsi virtuální duel mezi Janem Wolfem a spisovatelkou, která v regionu žije a letos 28. října získala od prezidenta státní vyznamenání za zásluhy „o navrácení identity hornickému Karvinsku“.

V roce 2015 byla vytvořena vládní skupina, která měla vyhledat a připravit plochy pro výstavbu průmyslových zón v Moravskoslezském kraji, aby byly využity brownfieldy po předchozí průmyslové činnosti. Uplynulo devět let a vy jste v Událostech, komentářích uvedl, že v Karviné není pro výstavbu průmyslové zóny připravená žádná jiná plocha než historické centrum Staré Karviné, které ale není brownfieldem, ale zeleným, zalesněným územím. Jak z tohoto hlediska hodnotíte úspěšnost zmíněné vládní skupiny? Jak intenzivně se na ní účastnilo samotné město Karviná? Která území byla vybrána a kolik z nich bylo připraveno?

Jan Wolf: O činnosti vládní skupiny nemám informace, ale jak jsem v Událostech, komentářích uvedl, v katastru Karviné neexistuje pro výstavbu průmyslové zóny žádná jiná plocha o nutné velikosti 100 hektarů.

Pohled Karin Lednické: „Je pozoruhodné, že pan primátor nemá informace o činnosti vládní skupiny vedené Jiřím Ciencalou, ministrem průmyslu v Rusnokově vládě, která tuto oblast Staré Karviné z nikdy nepopsaných důvodů prohlásila za místo k vybudování průmyslové zóny. Například v roce 2015, který je pro komplexní vnímání tohoto tématu klíčový, přijel tehdy už vládní zmocněnec Ciencala přímo do Karviné společně s ministry Mládkem a Marksovou. Z vyjádření tehdejšího karvinského primátora Hanzela je zřejmé, že se projednávala i průmyslová zóna na Barboře. Nechce se věřit, že by Hanzel k tomuto jednání nepřizval svého prvního náměstka Jana Wolfa, jenž měl v gesci právě ekonomiku a investice.

Tvrzení pana primátora, že Karviná nedisponuje žádnou jinou plochou o nutné velikosti 100 hektarů, není pravdivé. V bezprostřední blízkosti historického centra Karviné leží plocha o výměře 129 hektarů se stejným vlastníkem, rozkládající se na ploše bývalých kolonií Nový Jork a Mexiko a bývalého dolu Hohenegger, kde byl před dvěma roky na náklady kraje proveden geologický průzkum. Tato plocha nabízí potenciálnímu investorovi stejnou dopravní obslužnost a developerovi navíc skýtá nezpochybnitelné výhody: je zplanýrovaná (výrazná úspora na přípravných zemních pracích), nerostou na ní tisíce stromů (ekologický prospěch a úspora na náhradních výsadbách) a nebylo u ní iniciováno řízení o prohlášení za krajinnou památkovou zónu.

Poznámka: Jan Wolf dostal od Seznam Zpráv minulý týden doplňující dotaz týkající se území u dolu Hohenegger. Jeho písemná odpověď byla: „Žádná jiná stohektarová plocha, kterou by bylo možné využít jako průmyslovou zónu, se momentálně na území Karviné nenachází. Více informací k vámi popisované lokalitě můžete získat na čtvrteční tiskové konferenci společnosti Panattoni.“

Na doplňující dotaz, zda by se tudíž při zdůraznění slova „momentálně“ nevyplatila příslušná změna územního plánu, už odpověď nepřišla.

Majoritní vlastník pozemků v katastrálním území Karviná 2 –⁠⁠ Doly, tedy firma Zdeňka Bakaly, v roce 2012 vydal materiál, kde žádal o změnu územního plánu. Výchozím stavem byla orná půda, louky, zahrádky, zalesněné plochy o celkové výměře 81 hektarů. Město Karviná požadavkům plně vyhovělo. Byl jste tehdy náměstkem primátora. Můžete uvést, jaké kroky podniklo město směrem k záchraně tak rozsáhlých zelených ploch, když Karviná nesla a stále nese důsledky průmyslové činnosti?

Jan Wolf: Těžba na Barboře byla ukončena v roce 2002. Plán, že po skončení těžby zde vznikne prostor pro výrobu, existoval vždy. Potvrdil ho územní plán v roce 2006 a v roce 2012 také zásady územního rozvoje kraje. Lokalita je součástí nejvyššího dokumentu politiky územního rozvoje ČR.

Co se týká současnosti, u takto velkého projektu musí být dodržen zákon o ochraně přírody, kácené stromy se musí nahradit a developer musí přijímat patřičná zákonná opatření. Město navíc není vlastníkem pozemku, může pouze dohlížet na to, že bude dodržen zákon. Podle veřejných informací bude společnost Panattoni usilovat o dosažení jednoho z nejvyšších hodnocení udržitelnosti podle přísné mezinárodní certifikace BREEAM New Construction.

Pohled Karin Lednické: Obávám se, že ani tentokrát pan primátor neodpovídá na otázku. Vlastně jeho výrok působí tak, že město Karviná nemělo žádné možnosti, jak ochránit rozsáhlé zelené plochy, navíc na státní náklady velmi dobře zrekultivované. Takové možnosti pochopitelně mělo, ale nijak jich nevyužilo. Naopak v roce 2015 na základě požadavku firmy pana Bakaly účelově změnilo územní plán, kde se z původních orných ploch, lesních porostů, luk a zahrádek najednou staly plochy způsobilé k průmyslovému využití včetně těžkého průmyslu, čímž pochopitelně prudce vzrostla jejich prodejní cena.

Stát na předmětných pozemcích investoval ohromné částky do asanace, rekultivace a výsadby, které by byly zamýšlenou výstavbou zmařeny. Daňový poplatník tedy může snadno dojít k závěru, že takovéto nakládání s veřejnými prostředky by bylo nanejvýš nehospodárné.