Sonda do života Čechů v roce 2024: „Jsem spokojený“ vs. „Je mi na brečení“

Byl život před listopadem 1989 klidnější? Proč současní politici nemají důvěru? A co nás dělá v životě spokojenými? Druhý díl projektu Takoví jsme přibližuje názory Čechů.

Nic zásadního mu nechybí, pochvaluje si život v Plzni, má rodinu a stabilní práci ve Škodovce. Šestapadesátiletý Josef Šíma se ale přesto necítí spokojeně. Obává se dalšího zdražování surovin nebo rozšíření války na Ukrajině. A vyloženě nešťastný je z nynějších českých vládních politiků.

„Je mi na brečení z dnešní politické situace, to vidíte. Všichni říkají, že lépe už bylo, že teď bude už jenom hůř. Tak co si člověk o tom má myslet,“ popisuje svoji náladu Šíma, který je jedním z dvanácti účastníků projektu Takoví jsme.

V sérii, která je součástí pořadu Ve stínu, se různí lidé z celého Česka otevřeně podělili o své životní zkušenosti, trable i politické názory. Unikátní formát souběžných výpovědí má dvě různé verze, obsáhlé výpovědi obou dnešních respondentů můžete poslouchat jako podcast (odkaz výše v článku), nebo kratší verzi sledovat ve videu (nahoře), ta je doplněná o výstupy z průzkumu veřejného mínění a komentář sociologa z agentury Ipsos.

Skepsi Plzeňana Josefa Šímy v tomto díle částečně vyvažuje druhý oslovený muž, Stanislav Novotný z Jihlavy. Ten je sice skoro o 20 let starší, ani v pětasedmdesáti letech ale nedokáže odpočívat doma a vyučuje matematiku a fyziku. Hlavně díky práci je prý naprostou většinu času spokojený.

„Mám pořád nějaký smysl života, je to ta práce,“ říká pan Stanislav. Podobně jako Josef sice vyjadřuje obavy z globálních konfliktů nebo epidemií, vůči politikům je ale shovívavější. Prozrazuje, že jako středopravicově orientovaný člověk patří spíš mezi zastánce nynější vlády.

Zato Josef Šíma z Plzně má ze současné politiky doslova skličující pocit. Především vládním politikům Josef vyčítá nedostatek osobních názorů a frázovitost.

„Bral jsem staré politiky typu Klause, Svobody, Zemana, Macka a takové. Myslím si, že dneska už takoví politici prostě nejsou,“ líčí Josef Šíma. Za skutečného politika označil i bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, přestože skončil ve vězení za braní úplatků. „Samozřejmě, ale zase když dělal starostu nebo toho hejtmana, tak si tam lidé nestěžovali,“ dodal Plzeňan.

Různé pohledy obou mužů se vyjeví i při ohlédnutí za sametovou revolucí.

„Bylo to klidnější. Bylo to klidnější ne proto, že to bylo lepší, ale proto, že člověk neměl na výběr. Prostě buď pracoval, nebo ho zavřeli, nebyla jiná možnost,“ uvedl Stanislav Novotný. Do minulosti by se v žádném případě vracet nechtěl.

„Něco bylo lepší, něco bylo horší,“ řekl Josef Šíma. Lepší podle něj byla rovnost mezi lidmi. „Že jsme se třeba sešli s ředitelem na jedné dovolené, on bydlel v chatě vedle,“ popsal. Nicméně ocenil, že se po listopadu 1989 otevřely hranice a mohlo se svobodně cestovat do zahraničí.

Že se lidé v názorech na sametovou revoluci úplně neshodují, dokládají i výsledky průzkumu agentury Ipsos. V otázce na polistopadový vývoj převážily pozitivní odpovědi, zastánců negativního hodnocení byla více než třetina. Podrobněji se průzkumu a jeho dalším tématům věnujeme v následujícím článku, který vyjde v pondělí.

Projekt Takoví jsme je součástí pořadu Ve stínu. Můžete ho sledovat ve videu nebo poslouchat v audiu, které jsou umístěny v úvodu článku.