Dostat se k penězům v obci. Právník Transparency popisuje volební podvody

Umělé navyšování voličských hlasů před obecními volbami bylo někdy až vulgární. „V podstatě jde o to, dostat se k penězům v obci,“ říká odborník na transparentnost voleb Petr Leyer.

Komunální volby budou v Česku za necelé dva roky. Do té doby snad padne rozhodnutí v kauze, která by mohla zapůsobit jako varování před tím, aby si lokální politici pomáhali k vítězství účelovým přihlašováním lidí k trvalému pobytu. Soud by měl vynést verdikt nad bývalým starostou beskydské obce Hrčava, který je obžalován kvůli navyšování počtu vlastních příznivců před volbami v roce 2022.

Šlo o další z řady manipulací v obecních volbách, které se podařilo odhalit v posledních 15 letech. Aktuálnímu vývoji v případu se věnuje nový díl pořadu Ve stínu.

To, že kauza volebních „bílých koní“ v malé vesnici na Jablunkovsku vyústila do obžaloby někdejšího starosty, je podle právníka organizace Transparency International Petra Leyera spíše výjimečné. V rozhovoru pro pořad Ve stínu tento odborník také připomíná, že místní politici takovými podvody často sledují nějaký vlastní prospěch, třeba výhodné získání nemovitostí.

Manipulaci s volebními hlasy v obecních volbách včetně účelového přihlašování k trvalému pobytu se věnujete dlouhá léta. Jak je to vážný problém?

Z naší zkušenosti vyplývá, že v letech 2010, 2014 a ještě 2018 to byl v některých obcích nebo městech relativně zásadní problém, kdy se opravdu masivně manipulovalo s výsledky voleb, ať už tedy účelovým přihlašováním voličů, nebo vyloženě kupčením s hlasy, nakupováním hlasů voličů. V posledních letech se mi zdá, že trend jde spíše k menšímu počtu těchto případů, přesto se to občas někde ještě vyskytne.

Když zmiňujete rok 2010 jako začátek, myslíte, že předtím se manipulace neděly, nebo se o tom prostě nemluvilo?

To je samozřejmě otázka i pro mě samotného. V roce 2010 se to provalilo na veřejnost, do médií, začali proti tomu brojit místní aktivisté, místní zastupitelé, kterým se to nelíbilo. Zřejmě se to dělo i předtím. Nicméně taková ta zásadní evidence o tom je od voleb v roce 2010.

Pojďme si tedy představit princip toho podvodu, v čem spočívá a pro jaké obce je a byl typický?

Je to účelové přihlašování voličů. To znamená, že v některých obcích, spíše malých, protože tam hraje velkou roli počet, se do nějakých nemovitostí, často nevhodných k bydlení, ať už jsou to nějaké ubytovny, restaurace, bývalé školy, nebo nějaká zařízení pro podnikání, účelově těsně před volbami nahlásí relativně nízký počet voličů. Stačí třeba deset, 15 nebo 20. V malé obci, třeba se stovkou obyvatel, už to zahýbe výsledky voleb.

Zkoumali jste někdy motivaci lidí, kteří nové voliče přihlašovali, to znamená kandidátů, kteří chtěli být zvoleni? Co za to slibovali a co tím kromě zvolení sledovali?

Místní politici, kteří toto používali, primárně cílili samozřejmě na to, aby byli zvoleni. Ale viděli za tím i nějaký, řekněme, svůj vlastní ekonomický nebo podnikatelský cíl. Často to znamená ovládnutí zastupitelstva nebo orgánů obce a zároveň, nebo následně využití politické síly, například k nějakým dispozicím s nemovitostmi té obce. To byla nejčastější motivace. Samozřejmě jsou na to navázány i nějaké veřejné zakázky a tak dále. V podstatě jde o to, dostat se k penězům v obci.

Říkal jste, že v roce 2018 začal tenhle neblahý jev mizet. Čím si to vysvětlujete?

Došlo k tomu, že účelové nahlašování voličů prošlo judikaturou, několika soudními procesy až k Ústavnímu soudu. Asi nejslavnější případ se týká Karlovy Studánky, kde Ústavní soud jasně definoval, za jakých podmínek je možné nebo nemožné se účastnit ve volbách, pokud tam občan získá trvalé bydliště. Ústavní soud definoval subjektivní stránku, to znamená vztah toho člověka k té obci, jestli má úmysl tam bydlet, jestli má úmysl tam žít politickým a veřejným životem. To se pak posuzovalo v dalších konkrétních případech a bylo jasné, že ostatní soudy, které o tom rozhodovaly, budou judikát Ústavního soudu následovat.

Ústavní soud tehdy řekl, že přihlášení k trvalému pobytu není dostatečnou podmínkou pro to, aby tam člověk mohl volit.

Ano.

Že tam musí být vztah k té obci.

Ano, je to přesně tak. Jelikož nejsou žádné zásadní podmínky pro to, nahlásit se do nějaké obce k trvalému pobytu – je potřeba v podstatě jenom udělat ten administrativní úkon a mít nějaký objekt, ve kterém mám trvalé bydliště nahlášené, a svolení majitele nebo výpis z katastru nemovitostí –, bylo potřeba dodat další kritéria pro účast ve volbách. A tam je právě ten subjektivní vztah, to chtění tam opravdu žít a zabývat se životem v té obci.

Náš pořad mapuje situaci v Hrčavě, kde se manipulace s volbami podle obžaloby odehrála ve volbách v roce 2022. Krajský soud v Ostravě tamní volby tehdy zrušil. Překvapil vás tento případ něčím?

V podstatě v základních obrysech sleduje staré známé případy. Ty případy se liší v relativních nuancích, to znamená, jak moc explicitní nebo jak moc vulgární je ta manipulace. V některých obcích je to opravdu o tom, že na první pohled je jasné, že tam ti obyvatelé jsou účelově, pozná se to třeba z objektů, že jsou neobyvatelné, pozná se to z počtu těch lidí atd. V jiných případech je to spornější.

Není případ z Hrčavy výjimečný tím, že bývalý starosta je dnes obžalován z maření voleb a zneužití pravomoci úřední osoby?

Obžalování nebo trestní stíhání nějakého představitele obce jsou spíše výjimkou. Takových případů moc nebylo. Třeba v Českém Těšíně se dostali do hledáčku policie politici, kteří organizovali kupčení s hlasy.

Pořad Ve stínu můžete sledovat ve videu nebo poslouchat v audiu, které jsou umístěny v úvodu článku.