„Děláte z nás smetiště!“ Město na periferii rozbouřil byznysový plán starostů

Vedení Šluknova se i přes protesty obyvatel rozhodlo, že se do města bude svážet odpad i z okolních obcí. Okolnosti sporného kroku odkrýváme v pořadu Ve stínu.

Lidé ve Šluknově se většinou o místní politiku příliš nezajímají. V posledních komunálních volbách tady přišla hlasovat jen necelá třetina obyvatel. Bývá problém najít dostatek lidí na kandidátky, na jednání městského zastupitelstva skoro nikdo nechodí.

Na posledním jednání zastupitelů třetí březnové pondělí ale bylo v sále uvnitř Šluknovského zámku úplně plno. Z pohodlí obýváků vytáhl občany jeden bod programu - vstup města do Dobrovolného svazku obcí Čisté Šluknovsko. Zdánlivě neškodně znějící název v sobě skrývá souhlas s tím, že v nejsevernějším českém městě vznikne překladiště odpadu pro dalších třináct obcí z výběžku. V důsledku by to znamenalo hustější kamionovou dopravu a mnohem silnější cirkulaci odpadků na území města než dosud.

S takovou perspektivou města se mnoho lidí odmítá smířit, stovky z nich už podepsaly proti záměru na svážení odpadu petici. A šluknovští radní zažili nezvyklou situaci - čelili tvrdé kritice občanů přímo při projednávání návrhu.

„Prostě Šluknov jako takový přestává být pro občany. Nezlobte se na mě,“ prohlásil jeden z přítomných během bouřlivého jednání, které přibližuje nová epizoda pořadu Seznam Zpráv Ve stínu. Následoval potlesk. Ten si vysloužili i další lidé, kteří během schůze apelovali na své zvolené zástupce, aby vstup Šluknova do odpadového sdružení obcí nepodpořili.

„Pokud budeme ve zprávách dnes a denně poslouchat nejenom o vyloučené lokalitě, ale i o tom, jak je tady úspěšné překladiště, tak to opravdu nebude žádná perspektiva - ať už pro nás v produktivním věku, pro naše děti, pro důchodce,“ vyčítala směrem k vedení obce rozčilená žena.

Ke kritice se přidali i opoziční zastupitelé. „Vy jste nám nic nepředložili! Předložili jste nám stanovy a smlouvu, to je nepřípustné,“ konstatoval František Štefáček z hnutí Domov. Požadoval, aby vedení města nechalo vypracovat ke svážení odpadu ekonomickou studii. Na to nakonec vedení města přistoupilo, ale až dodatečně, po schválení vstupu do zmíněného sdružení obcí pro svážení odpadu.

Starosta Šluknova Tomáš Kolonečný (STAN) se snažil obhájit postup radnice tím, že od roku 2030 v Česku skončí možnost ukládání odpadu na fyzických skládkách a že město při svážení odpadu v důsledku ušetří.

Proti tomu se ale ozvaly hlasy, které výhodnost překladiště pro vícero obcí zpochybňují. A naznačují, že za celým záměrem mohou být ekonomické zájmy lokálních politiků.

Například místní podnikatel a kritik vedení města Petr Barcal upozornil na předpokládané výnosy svozové firmy Komunální odpady Šluknovska (KOŠ), kterou založil Dobrovolný svazek obcí Čisté Šluknovsko. Ve vedení firmy by měli sedět zástupci ze zúčastněných obcí, předpokládaný roční zisk společnosti vychází na 25 milionů korun. „A nikde už se nepovídá, co s tím ten KOŠ bude dělat,“ poznamenal Barcal v rozhovoru pro pořad Ve stínu.

Do jaké míry je svážení a likvidace odpadů lukrativní a proč jde o dlouhodobě ožehavé téma i ve vztahu mezi obcemi a velkými odpadovými firmami, poodhalil jeden z nejzkušenějších politiků v regionu, senátor a zároveň místostarosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart. „Svoz odpadu je byznys jako prase,“ řekl bez obalu. Současně připustil, že překladiště ve Šluknově nedává velký smysl.

„Když se podíváte na mapu výběžku, tak je naprosto nelogické, že to je ve Šluknově, je to spíš nějaká dočasnost. Samozřejmě se to nebude vozit ze Šluknova na sever do Německa, bude se to vozit spíš na jih, respektive do Liberce. Takže logické by bylo, aby to bylo jinde,“ uvedl senátor.

Podrobnější vhled do sporu o překladiště odpadu ve Šluknově přinášíme v epizodě pořadu Ve stínu, který můžete sledovat ve videu, nebo poslouchat jako podcast. Oba formáty najdete v úvodu tohoto článku.