„Barák se hýbe, musíte pryč,“ vyháněli lidi. Město rizikový svah neřešilo

Z hodiny na hodinu se na konci srpna museli z paneláku v Chomutově vystěhovat všichni jeho obyvatelé. Pod domem se hýbe jílový svah a hrozí zřícení. Riziková je celá oblast s desítkami budov. Případ mapuje pořad Ve stínu.

Nějaké praskliny se v panelovém domě objevily už v minulosti, většinou se zase zavřely. Letos v srpnu nikoli.

„Dělala jsem fotky měřidel velikosti trhlin. Ozval se mi pán, který pro nás praskliny monitoruje, že je musím nafotit znova, že je to nějaké divné, že jsem to určitě fotila špatně. Ptal se, jestli se mi netřásly ruce. Na to konto zjistili, že je barák v pohybu,“ popisuje jedna z majitelek bytu v chomutovské Čelakovského ulici Helena Heřmánková.

Trhliny se v domě postupně zvětšovaly. Některé byly tak velké, že by člověk mohl zdí prostrčit ruku. Na konci prázdnin přijela k paneláku policie. Na základě zprávy statika vystěhovala 26. srpna večer během půl hodiny jeden vchod a o tři dny později i ten druhý.

„Zanechala jsem tam všechno. Vzala jsem si akorát léky, věci na sebe,“ svěřuje se Eva Kokošková. Nakonec se jí podařilo najít místo v penzionu pro seniory.

Helena Heřmánková - také starší žena - ubytování stále hledá. Dceři nechce být doma na obtíž. Jenže neví, jak zvládne zaplatit komerční nájem.

Jiný vystěhovaný pár se plánuje přesunout na chatu. Mají ji zařízenou, takže i zimu tam přečkají.

Co bude dál, nikdo z nich netuší. Jejich původní domovy jsou v dezolátním stavu. Dobrou zprávou snad je, že se rozevírání trhlin zastavilo. Sanace ale zřejmě překročí zhruba padesátimilionovou hodnotu nemovitosti.

Dům, na první pohled zachovalý, s barevnou fasádou, se nachází v mírném svahu. Před ním, trochu níž, stojí stejný panelák, o kus výše zase tři menší.

Hroutící se bytovka je ve vlastnictví společenství vlastníků jednotek (SVJ) a to dlouho upozorňovalo město, že v okolí domu se něco děje. Někde popraskaly betonové schody, jinde se zvedla hlína. I v bytech se sem tam něco hnulo, popraskalo.

SVJ proto třeba řešilo, jestli se do domu vůbec mohou instalovat výtahy, které by mohly stavbu příliš zatížit. Obyvatelé si proto najali statika, později i odbornou firmu, která podrobně monitoruje praskliny ve zdech.

Jak zjistil investigativní pořad Ve stínu, už v roce 2019 urgovala tehdejší předsedkyně SVJ město s tím, že se svah za domem posouvá a zemina sjíždí.

V nejnovějším díle podcastového pořadu mluvíme i s majitelem garáže nad domem, který dlouhodobě pozoruje, jak se terén hýbe.

Letos v srpnu - těsně před vystěhováním obyvatel policií - to potvrdila i Česká geologická služba. Celý svah o rozloze 600 na 200 metrů, na kterém jsou desítky budov, zařadila do III. kategorie, tedy té nejrizikovější.

„Z dat European Ground Motion Service i terénního šetření jsme zjistili, že území vykazuje známky nestability. Je tam několik popraskaných domů, popraskané zídky, propadlé komunikace. Satelity ukázaly velká čísla, pokles až jeden centimetr za rok. Proto jsme svah zařadili do třetí kategorie. Zároveň to i umožňuje žádat o peníze na zabezpečení sesuvných svahů ze Státního fondu životního prostředí,“ vysvětluje autor studie, geolog Petr Kycl.

Z vyjádření místních, odborné firmy, ale i geologů je zřejmé, že se o problémovém území ví delší dobu. Některé pozemky jsou města, jiné firem a soukromníků. V blízkosti stojí i gymnázium a školka.

Podle geologa Kycla nesjíždí celý svah, kritické je v tuto chvíli pouze místo v okolí dnes již prázdného domu v Čelakovského ulici.

„Nikdy to u sesuvů není tak, že se celý svah pohybuje stejnou rychlostí a stejným vektorem. Je to jako živý organismus. Někde se něco posune víc, jinde míň,“ vysvětluje geolog.

V současnosti je zřejmé, že v podloží je uhlí. Neví se, zda v něm nejsou historické bubliny, jak lidé zdroj tepla a energie dobývali. Na uhlí je jíl.

„Představte si to jako plastelínu. Když ji dáte na nakloněnou plochu, tak se tvaruje gravitací,“ popisuje Kycl.

Informací zatím není dostatek. Není zřejmé, jak se svah chová a kde. Jestli je v podloží podzemní voda, kvůli které může svah pracovat. Různé deformace navíc místní nepozorují periodicky, ale v různých obdobích.

Jenže město Chomutov, které by mělo fungovat jako koordinační centrum, sbírat informace a zjišťovat, zda na území města nedojde k sesuvům ohrožujícím majetek lidí i jejich životy, zaspalo.

V podcastu se vyjadřuje i primátor Chomutova Milan Märc z hnutí Nový Sever. Reaguje na kritiku obyvatel i odborné firmy, která už na jaře a v létě město opakovaně vyzývala, aby urychleně udělalo vrty a zjistilo, co se se svahem děje.

Zaspal Chomutov?

„Je to úhel pohledu, já tvrdím, že jsme k tomu mohli přistoupit možná rychleji, s tím souhlasím,“ odpovídá primátor, který je ve funkci teprve měsíc. „Ale není to tak jednoduché, jak se zdá. Důležitá věc, která musí zaznít, je, že svah není jenom v našem vlastnictví, ale i v soukromém. Jen určitá část je naše.“

Dodává, že město teď z vrtů zjišťuje, co se se svahem děje. Investovalo přes milion korun. Jenže až poté, co asi třicet lidí muselo opustit své domovy.

Předsedkyně SVJ vystěhovaného domu Hana Karasová tvrdí, že je město cíleně ignorovalo. „Odborná firma nám dala itinerář, co s domem dělat. Snažili jsme se jej splnit. Byly tam ale také body, které se týkaly města. Psali jsme e-mail, když neodpovídali, posílali jsme to přes podatelnu, sjednávali si i schůzky,“ popisuje.

„Osobně jsem byla na městě dvakrát. Přístup byl hodně nepříjemný. Nemají prý peníze, nemají chuť se s námi bavit,“ dodává obyvatelka paneláku Helena Heřmánková.

Ona i její sousedé si stěžují i na to, že město nereagovalo dostatečně pružně při hledání náhradního ubytování. Někteří lidé se dostávají do finančních problémů, protože jim najednou vyskočily náklady na bydlení. Hlavně ale přišli o majetek.

Jak na další kritiku město reaguje? Kdyby úředníci jednali dřív, mohlo se zničení domu zabránit? Na tyto otázky najdete odpovědi v podcastu Ve stínu. Odkaz na něj je na začátku článku, na webu Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.