Proč lidé věří Babišovi, že jim rozumí. Průzkum ukázal dělící linie

Pro úspěch politika je zásadní, aby přesvědčil o svojí schopnosti rozumět obyčejným lidem. Miloš Zeman díky tomu převálcoval Jiřího Drahoše, říká sociolog z agentury Ipsos.

Rozhovory s dvojicí žen, které přinesl první díl speciálního projektu Takoví jsme z pořadu Ve stínu, potvrdil jedno pravidlo. I když mají lidé z různých koutů Česka v lecčems srovnatelné problémy nebo názory, jedno téma je spolehlivě rozděluje –⁠⁠⁠ postoj vůči Andreji Babišovi.

Že šéf hnutí ANO názorově štěpí společnost, potvrzuje i průzkum agentury Ipsos. Ten vychází z otázek, které jsme položili prvním dvěma účastnicím projektu. Výsledky průzkumu přišel do studia pořadu Ve stínu okomentovat sociolog Michal Kormaňák z agentury Ipsos.

V první epizodě našeho projektu se potkaly dvě ženy, z nichž jedna Andreje Babiše volí a bezmezně ho podporuje a druhá ho nemůže vystát. Jak jsou tyto dva názory ve společnosti rozdělené?

Je to zhruba půl napůl, ukazují to i čísla. Tady už vidíme politicky rozdělenou společnost a hezky se nám tady ukazují i některé sociodemografické trendy. To znamená, že souhlas s výrokem „Andrej Babiš dobře rozumí potřebám obyčejných lidí“ roste s věkem a častěji s ním souhlasí i lidé s nižším vzděláním nebo v nějakých perifernějších oblastech, kde má hnutí ANO velmi silnou podporu. U těchto výroků se společnost opravdu štěpí. Není to ale moc překvapivé a vlastně to hodně reflektuje, u koho má dnes Andrej Babiš největší podporu.

Jak tenhle názor sdílí nebo naopak odmítají voliči jiných stran, než je hnutí ANO?

Politická mapa je rozdělená na dva hlavní póly. Jeden pól si můžeme představit poměrně jednoduše, jako současné vládní strany. Ještě by tam mohly být třeba Strana Zelených nebo některé menší strany. Tento pól s tímto většinově nesouhlasí a akceptace Andreje Babiše je velmi malá.

Druhý pól je hnutí ANO a další současné opoziční, parlamentní, ale i mimoparlamentní strany. Častěji s tímto výrokem souhlasí voliči SPD, KSČM, SOCDEM a podobně. Tyto strany a jejich voliči častěji mají rádi Andreje Babiše.

Představuje toto rozdělení společnosti na dvě poloviny nějakou výhodu pro Andreje Babiše do voleb a případně do vytváření koalic po volbách?

Výhoda je to určitě. Vidíme to jednak na současných volebních modelech, kdy on, ať je ten model od kohokoliv, ve všech volebních modelech vede poměrně se značným náskokem. Ačkoliv ty modely nepredikují výsledky voleb, ale pouze nám říkají aktuální stav.

My víme z výzkumů, že atribut, zda politik rozumí potřebám lidí, je jeden z nejdůležitějších. Velmi silný ho měl třeba Miloš Zeman, a i proto vyhrál prezidentské volby. Lidé měli pocit, že je jeden z nich, že jim rozumí, a proto se třeba tehdy tolik nedařilo Jiřímu Drahošovi v prezidentském klání, protože Miloš Zeman ho v tomto převálcoval. Takže tento atribut je jeden z naprosto zásadních pro jakékoliv volební klání.

Čím si Andrej Babiš vysloužil pověst, že rozumí potřebám obyčejných lidí?

Je to nejspíše mix jeho velmi dobré komunikace a dobrého cílení na voličskou skupinu, pro kterou je tenhle atribut důležitý a kterou on primárně zasahuje. Zároveň si myslím, že to je jeho dobrá práce, jelikož za těmi lidmi opravdu jezdí. A pokud ho lidé přímo nepotkají, tak zprostředkovaně v médiích vidí, že se s obyčejnými lidmi potkává a tím pádem mají pocit, že on opravdu má o lidi zájem.

Mezi tématy, kterých jsme se v rozhovorech s dvojicí žen dotkli, byla také ztráta zaměstnání, dopady na psychiku jednotlivce, ale třeba i hledání pracovního uplatnění v zahraničí. Když jste k tomu dělali průzkum, ukázalo se něco zásadního, co vás překvapilo?

Obecně se u populace napříč všemi sociodemografickými skupinami ukazuje určitá opatrnost a trošku pesimismus. Projevuje se tak, že většina lidí hodnotí pracovní podmínky na Západě lépe než u nás. To je paradoxní, protože ti lidé mají informace pouze zprostředkovaně a jen malá porce Čechů reálně pracovně vycestovala do zahraničí. Nicméně mají pocit, že podmínky jsou tam lepší.

Je to názor, který prostupuje společností u všech věkových skupin a u všech vzdělanostních skupin, nebo v některé výrazně dominuje?

Napříč celou společností je míra souhlasu velmi podobná, pohybuje se někde mezi 80 až 90 procenty, takže se nám paradoxně neukazují žádné štěpné linie ve společnosti. Je to opravdu tím, že pro lidi Západ často představuje místo, kde jsou lepší životní podmínky, vyšší platy a kde jsou i lepší pracovní podmínky, které jsou s tím spojené.

Takhle to vnímají třeba i voliči KSČM? Že na Západě se mají lidé lépe?

Většina ano, byť je tam o něco více těch, kteří to tak nevnímají. Ale většina voličů KSČM to z hlediska pracovních podmínek vnímá.

Jak se společnost staví k názoru, že ztráta zaměstnání v pozdějším věku může mít vážný dopad na psychické zdraví jedince? Mladá generace si to možná tolik neuvědomuje, ale jinak je souhlas s tímto názorem ve společnosti naprosto dominantní. Je k tomu co dodat?

Určitě. Myslím, že v situaci, kdy lidé mají těsně před odchodem do důchodu a třeba ztratí zaměstnání, jsou na ně vysoké nároky. Stává se, že už nemohou najít zaměstnání ve své původní profesi. Některé profese, na které se třeba před mnoha lety vyučili, už fakticky ani nemusí existovat. Mladší lidé sice mají trošku menší obavy, ale vnímají situaci většinově, nemyslí jenom na sebe a mohou to vnímat v kontextu svých rodičů a prarodičů.

Projekt Takoví jsme je součástí pořadu Ve stínu. Můžete ho poslouchat v audiu (v něm uslyšíte paralelní výpovědi dvou účastnic našeho projektu) nebo ve videu (doplněném o rozhovor se sociologem a grafy s výsledky průzkumu), které jsou umístěny v úvodu článku.