Článek
Byly doby, kdy se Daniel Zítka připravoval na práci důlního mechanika a nikterak nepředpokládal, že by se mohl živit fotbalem, neřkuli snil o tom, že by se mohl stát reprezentantem a účastníkem evropského fotbalového šampionátu. Jenže rodák z Havířova se postupnými krůčky dokázal propracovat mezi elitu. I přes to, že sám o sobě říká, že nikdy nebyl žádná velká hvězda. V české nejvyšší soutěži odchytal toliko jeden zápas v barvách Viktorie Žižkov, jinak se pohyboval na druholigové úrovni a také na Slovensku. Přesto se dostal do hledáčku belgického Lokerenu a následně zamířil do světa.
Hlavní témata Ušáku s Danielem Zítkou
02:03 – Jak se mu líbilo na Mauriciu
03:54 – O začátcích fotbalové kariéry a přesunu do Belgie
06:55 – O mladé generaci českých brankářů
10:50 – O nutnosti umět jazyk
12:12 – Vzpomínka na Pavla Srníčka
14:01 – O včasných odchodech mladých brankářů do ciziny
19:22 – Jak se mu podařilo získat popularitu v Belgii
21:50 – O seznámení s cyklistou Eddy Merckxem
25:55 – Jaké to bylo chytat proti Lukakovi
27:12 – Kde se teď věnuje fotbalu
Na celý díl se podívejte ve videu v úvodu článku.
Je to jistá paralela s cestou Jana Kollera. Ten se také, jako nechtěný hráč ve Spartě, dostal nejprve do Lokerenu a následně se stal oporou Anderlechtu Brusel. Podobně to měl Dan Zítka. V Lokerenu se „obouchal“, zvykl si na jiné, ukázal své kvality a poté byl angažován Anderlechtem. V jeho barvách získal čtyři mistrovské tituly, zahrál si Ligu mistrů proti největším hvězdám. A také se stal oblíbencem fanoušků. Ne náhodou obdržel i diváckou cenu nejoblíbenějšího hráče sezóny. Sám říká, že to bylo nejspíše i proto, že nikdy nedělal v kabině problémy, když v brance dostal přednost jeho konkurent. K tomuto tématu říká i dnes, že jsou přece daleko horší věci než sedět v Anderlechtu na lavičce. Vždyť kdyby jeho život šel podle prvotních plánů, vstával by brzo ráno, aby byl v šest hodin na šachtě.
Angažmá v Bruselu Danovi kromě úspěchů na fotbalovém poli přineslo i přátelství s absolutní belgickou sportovní ikonou Eddym Merckxem, který je stále považován za nejlepšího cyklistu všech dob. Merckx je dlouholetým fanouškem Anderlechtu, nějaký čas hrával za tento klub i jeho syn. Postupem času se Zítka s cyklistickou ikonou spřátelil a pochopitelně také začal jezdit na kole, z čehož se postupně vyklubal velký Danův koníček. Záliba v krocení bicyklů mu zůstala až dodnes, ať už jde o ježdění po silnici nebo po lesních cestách.
V Ušáku jsme s Danem Zítkou probírali i situaci mladých českých brankářů. Je mužem rozhodně povolaným, jako trenér působil na Spartě, nyní je členem realizačního týmu reprezentace do osmnácti let. V současnosti působí v zahraničí celá řada českých gólmanů ve věku 16–21 let. Hned tři nosí barvy Manchesteru United, další patří Liverpoolu nebo třeba Salzburgu. Jak se musí prát s konkurencí a jaká je jejich šance, že by si za své současné kluby mohli zachytat i v rámci prvního týmu, stát se jedničkou? Je pro mladého fotbalistu lepší odcházet do zahraničí bez velkých zkušeností s dospělým českým fotbalem, nebo to prostě risknout a pustit se do světa ještě jako středoškolák? Toť otázka, na kterou zřejmě nejde dát jednoznačnou odpověď. Na druhou stranu je jasné, že šance, zvlášť pro brankáře, stát se dlouholetou oporou týmu à la Manchester United, je velmi, velmi malá.
V Ušáku 202 zavzpomínal Daniel Zítka na svého velkého kamaráda a učitele Pavla Srníčka, prozradil, jestli by ještě dnes trefil na šachtu, zavzpomínal na to, jaké to je pro brankáře postavit se v tréninku proti takovému hráči jako je Romelu Lukaku, který tehdy v Anderlechtu začínal a to ještě zdaleka nebylo všechno…
Více naleznete v úvodním videu. Další díly Ušáku můžete zhlédnout zde.
Pořad Ušák vychází na Seznam Zprávách v premiéře každou neděli v 17:00.
