Článek
Hana Michopulu se ráda motala v kuchyni už jako malá. A vydrželo jí to až do dnešních dnů. Je uznávanou odbornicí na gastronomii, kterou prozkoumala ze všech možných směrů. Začínala jako novinářka, psala pro časopis Marianne, následně stála u zrodu specializovaného gastronomického periodika Apetit, byla také jeho šéfredaktorkou. Ale nezůstala jen u psaní, vrhla se taktéž do praxe.
Hlavní témata Ušáku s Hanou Michopulu
01:54 – Jak experimentuje při vaření
03:24 – O gastronomii v devadesátých letech v Česku
07:52 – O změně trendu chození do restaurací
10:45 – O polotovarech a kvalitě jídla
12:17 – Jak začínala s chlebíčky a podnikáním
14:22 – Jak rozjížděla farmářské trhy
16:08 – Co je česká kuchyně
21:22 – O kulinářských soutěžích
23:51 – O kuchařkách celebrit
25:29 – Jak vidí vývoj gastronomie
Na celý díl se podívejte ve videu v úvodu článku.
Mnozí z nás, kteří se pohybovali na Starém Městě pražském, se občas zastavovali v Dlouhé ulici, kde Hana otevřela své bistro Sisters. No, bistro, byla to prostě chlebíčkárna. Ale o dost jiná než obvyklé provozovny tohoto druhu. Klasický sortiment, tak obvyklý pro české pojídače chlebíčkových pochutin, byste hledali marně. Cílem Sisters bylo zákazníkům nabízet nezvyklé kombinace chutí i samotných ingrediencí. Dobrý nápad. Z moderní chlebíčkárny se stal pojem a leckdo se tu zastavil i několikrát týdně.
Paradoxně, nejprodávanějším druhem zdejších chlebíčků se stal poctivý vajíčkový, vzniknuvší poté, co bylo potřeba spotřebovat poměrně velkou zásobu vajec. Narodila se pomazánka a velký hit byl na světě. Dnes už Hana Michopulu není majitelkou podniku, prodala ho velkému řetězci, který chlebíčkárnu provozuje společně s cukrárnou, což Hanku těší, protože tento sortiment patří k sobě.
Jedním z témat v rozhovoru v nejnovějším díle Ušáku byla i devadesátá léta, o nichž se v poslední době hodně mluví. Měla svůj vliv i na gastronomii. Najednou vznikala celá řada restaurací, často se jejich vlastníky stávali i lidé patřící do polosvěta, a možná i proto se ještě dodneška někteří dívají na současné restauratéry skrz prsty. Zároveň se ale celá společnost pomalu učila chodit jíst mimo domov, i když zvyk konzumovat doma obědy i večeře byl opravdu železnou košilí. Při vzpomínání na dobu šedého socialismu si člověk uvědomí, jak výjimečné bylo zajít si do dobrého podniku na večeři. To bylo vyhrazeno jen velmi svátečním příležitostem. Naštěstí, časy se mění.
Dalším projektem, na jehož realizaci má Hana Michopulu velmi významný podíl, jsou farmářské trhy. Dnes v podstatě naprosto obvyklá záležitost pro menší i velká města, ale ještě před dvěma desetiletími prakticky neznámá věc. Stálo to hodně času, vyjednávání se samosprávami, ale nakonec se zadařilo. Ostatně, Hana o sobě sama říká, že je vlastně taková lokomotiva, která rozjíždí vagónky. Energie má vskutku na rozdávání a rozhodně není ženou, jejíž prioritou by bylo zůstat stát na jednom místě a spokojit se s již dosaženým. Kdepak, to ani náhodou.
V Ušáku číslo 201 jsme si povídali i o kuchařských televizních soutěžích, proč jsou mezi diváky tolik oblíbené, i když přes sklo obrazovky nemůžete cítit vůni ani ochutnat uvařený či upečený produkt. Probrali jsme i boom celebrit píšících a vydávajících kuchařské knihy všeho druhu, očekávaný vývoj gastronomie v letech budoucích a mnoho dalších témat.
Více naleznete v úvodním videu. Další díly Ušáku můžete zhlédnout zde.
Pořad Ušák vychází na Seznam Zprávách v premiéře každou neděli v 17:00.
