Video: Zmrzačena v mezích zákona. Tajně natočený život českých rychlokuřat

Namačkaná jedno vedle druhého, často jen částečně opeřená. Některá s popáleninami na nohou, další se zdeformovanýma nohama.

Někde leží mezi živými uhynulá zvířata. Někde je zase vidět, jak malé kuře pomalu umírá.

I tak vypadají záběry ze tří farem, které během loňského roku ilegálně pořídili aktivisté ze skupiny, jež si říká Obránci zvířat neboli OBRAZ.

Muž, který na farmách tajně natáčel, mluví zády ke kameře, aby skryl svou identitu.

„Spousta těch kuřat má na nohou popáleniny od agresivních výkalů, které tam jsou. A nemůžou se ani postavit. Celý ten zážitek je opravdu děsivý,“ říká na záběrech, jež získal a zveřejňuje v novém vydání pořadu Terén Kristiny Cirokové.

Každoroční populace kuřat v chovech se v Česku odhaduje na 140 milionů kusů. Většina z nich jsou takzvaná rychlokuřata, speciálně šlechtěná drůbež, která je schopná za pouhých 35 dnů dosáhnout váhy více než dvou kilogramů.

Životní podmínky zvířat jsou však takové, že řada evropských zemí už od tohoto způsobu chovu upustila. I proto, aby se k nim připojila také Česká republika, natáčí a zveřejňuje skupina Obránců zvířat záběry z farem.

„Na těch záběrech jsou důsledky extrémního šlechtění vidět. Kuřata vyrostla strašně rychle a často se nemůžou ani zvednout, prostě je vlastní nohy neudrží. A to způsobuje, že jsou často úplně zmrzačená,“ říká koordinátor začínající kampaně Radim Trojan.

Připouští, že podle platných předpisů je takový chov rychlokuřat zcela legální. „Ale samozřejmě je otázka, jestli v 21. století uprostřed Evropy je něco takového morální,“ dodává.

Co takový legální chov drůbeže způsobuje, natáčeli Obránci zvířat ve třech chovech.

Jeden z nich má společnost AGRO-V na farmě ve středočeských Lánech. Majitel Jan Virag na záběrech nespatřuje nic špatného.

„Hala suchá, čerstvě nastlaná, kuřata na hale mají dost místa, jsou pěkně živená,“ uvedl v e-mailu, když ho redakce požádala o komentář k obrázkům.

Že na záběrech jsou vidět i uhynulé kusy drůbeže, ho neznepokojilo. „Tyto kusy jsou čerstvě uhynulé bez známky rozkladu. Konstatuji, že při běžném výkrmu jsou normální zhruba 3 procenta úhynu,“ napsal farmář.

Za neetický naopak považuje způsob, jak aktivisté v jeho chovu natáčeli. „Osoba, která tento snímek pořizovala, se hlavně zaměřila na jedno kuře ve smrtelné křeči a dlouho toto natáčela. Připadá mi to dost zvrácené,“ píše v e-mailu Jan Virag.

Také majitel další farmy, která ve středočeských Dubějovicích patří společnosti Rabbit Trhový Štěpánov, se proti postupu aktivistů ohrazuje. „V souvislosti s neoprávněným vniknutím budou učiněny příslušné právní kroky,“ napsal Tomáš Fulín, jehož firma je druhým největším producentem a zpracovatelem masa v republice.

Připojuje tvrzení, že v drtivé většině jsou zvířata na záběrech z jejich farmy v naprosto bezproblémovém stavu.

Třetí farma v Blšanech v Ústeckém kraji, kam Obránci zvířat tajně vnikli, patří zemědělci Petru Stejskalovi. Momentálně reakci na záběry aktivistů zatím neposkytl – říká, že je zaneprázdněn sklizní.

„Poslat mi to můžete, ale že bych se zrovna teď chtěl zabývat těmito věcmi, zrovna teď, když jsme ve žních…,“ uvedl na žádost Terénu o reakci. „Když mi to pošlete, podívám se na to večer,“ slíbil sice, ale odpověď, kterou měl poslat druhý den, nedorazila.

Sami Obránci zvířat přiznávají, že na farmách významné porušování platných předpisů neobjevili. Říkají však, že jde v podstatě o stejnou situaci jako s klecovými chovy slepic, kdy drůbežáři splňovali podmínky dané legislativou, přesto se veřejnost a později i zákonodárci rozhodli, že takové chovy zakážou.

V řadě evropských zemí už aktivisté vytvořili tlak na obchodní řetězce, potravinářské firmy, restaurace a další instituce i kvůli chovu rychlokuřat. A ty se postupně zavazují, že už nebudou maso z těchto chovů odebírat. Také zemědělci by měli přejít na pomaleji rostoucí plemena, kuřata by měla mít v halách více prostoru, více světla, a to i přírodního, a humánnější by měla být i jejich porážka.

„Závazky už má zhruba 25 procent celého evropského trhu. Bohužel obchodní řetězce, které působí tady v Česku, se k tomu zatím nestaví příliš odpovědně, zatím to spíš ignorují,“ hodnotí situaci Radim Trojan z OBRAZu.

Svaz obchodu a cestovního ruchu, jenž v jednání s Obránci zvířat řetězce zastupuje, zase vinu připisuje drůbežářům. „Tady mi hodně chybí ochota výrobců kuřecího masa ty závazky udělat. Oni mají pocit, že můžou fungovat tak, jak fungují doteď,“ komentuje situaci prezident svazu Tomáš Prouza.

Tajemník Českomoravské drůbežářské unie Vlastislav Klaška říká, že s požadavky aktivistů nemá problém – pokud řetězce budou odběr pomalu chovaných kuřat garantovat po dobu, než se zemědělcům vrátí nutné investice. Upozorňuje však, že by razantně vzrostla cena kuřecího masa – podle něho až o 80 procent. „Vychází to tak, že by měla být kolem 160–180 korun za kilogram,“ tvrdí Vlastislav Klaška.

S tím ale nesouhlasí agrární analytik Petr Havel.

Zkušenosti ze zemí, kde už na pomalu rostoucí kuřata přešli, podle něj ukazují něco jiného. Nárůst ceny nemusí být vůbec dramatický. „Podle dosavadních dat to vypadá, že to zdražování by nebylo moc velké. Pohybovalo by se zhruba asi o deset korun na kilogram. Což si myslím, že pro řadu spotřebitelů je akceptovatelné navýšení,“ domnívá se Havel.

Záběry z chovů rychlokuřat a celá reportáž pořadu Terén jsou ke zhlédnutí v úvodním videu.