Článek
Moldavsko obnovilo železniční spojení se sousední Ukrajinou. Vlaky zde naposledy jezdily před 25 lety. Trať má sloužit hlavně nákladní dopravě, zejména pak k vývozu obilí a soli z Ukrajiny.
Po začátku ruské invaze se loni dostaly ukrajinské přístavy pod ruskou blokádu a Kyjev hledal způsoby, jak bezpečně exportovat plodiny po jiných než námořních cestách.
Jedním z nich je železnice. Ukrajinci věří, že cesta přes moldavskou hranici by mohla být bezpečná.
„Silnice zde byla zničena již v roce 1997, proto zde nic nefungovalo. Nepřepravovaly se zde žádné výrobky určené na vývoz, nebo dovoz,“ popisuje v reportáži Rádia Svobodná Evropa Mykola Ovsejanik z ukrajinské Pohraniční celní správy. „Teď se vše teprve rozjíždí. Dovozci a vývozci počítají s logistickým potenciálem a věříme, že to povede k poklesu přetížení našich dunajských přístavů a přispěje k nárůstu vývozu zemědělských produktů, dovozu pohonných hmot i vojenské techniky.“
Znovuotevřená trasa se vyhýbá ruským jednotkám, které působí v separatistickém Podněstří.
„Po rekonstrukci železniční trati tady prozatím není žádný velký dopravní provoz. Firmy si musí nejprve prostudovat vzdálenost a rozhodnout se, která trasa bude pro zasílání jejich zboží vhodnější,“ vysvětluje Nicolae Dimov, přednosta železniční stanice Basarabeasca.
Import ukrajinského obilí
Středoevropské státy začaly zakazovat dovoz ukrajinských potravin. Co tím sledují? Kdo krizi způsobil a čím ukrajinské obilí tolik vadí? Redakce Seznam Zpráv sestavila přehled otázek a odpovědí.
Železnice je v provozu od chvíle, kdy zde byla otevřena hraniční a celní stanice. Kukuřice, pšenice, hrách a slunečnicová semena se tak budou moci mnohem rychleji dostat ke svým odběratelům.
Zatím však po trati jezdí především moldavské vlaky.
Některé evropské země mezitím řeší zákaz dovozu zemědělských surovin z Ukrajiny, které se po začátku ruské invaze kvůli zablokovaným černomořským přístavům začaly převážet pozemní cestou přes Polsko a další státy (více zde).
Ukrajinské obilí pak zaplavilo trhy těchto tranzitních zemí. Mělo přitom pokračovat do Afriky a na Blízký východ do států, které jsou ohroženy nedostatkem potravin.
