Článek
Všude na ulicích ukrajinského přístavního města Oděsa je slyšet hluk generátorů elektřiny. I podle něj je mohou obyvatelé města najít a nabít si své přístroje.
„Lidé propadali panice, protože jsme neměli elektřinu, nemohli jsme si koupit ani chleba a lidé museli stát také fronty u benzinových pump. Bylo to těžké. Jak ale vidíte, všude jsou tu teď generátory. Nebylo lehké se této situaci přizpůsobit, ale teď už je to lepší,“ říká Dmytro Pačev.
Když ale nefungují semafory, může být jízda ve městě velmi nebezpečná – zejména přes křižovatky.
Ukrajinská národní energetická společnost Ukrenergo nepřetržitě pracuje na opravě poškozené infrastruktury a tvrdí, že se už podařilo obnovit dodávky elektřiny do více než 70 % kritických zařízení v zemi, jako jsou plynové sítě, čističky odpadních vod a nemocnice. Mrazivé teploty, silný vítr a déšť však podle ní ztěžují obnovení dodávek elektřiny do celé energetické sítě.
Analýza
Na Západě se znovu řeší dilema, zda dál podporovat Kyjev a dodávat Ukrajině zbraně, nebo vsadit na diplomacii a pokusit se dohodnout s Ruskem. Odborníci z východní Evropy ovšem míní, že jde o nepochopení ruského myšlení.
Když se setmí, osvětlují temné ulice Oděsy především auta a obyvatelé musí chodit po městě s baterkami. Ve 23 hodin pak začíná platit zákaz vycházení.
Úřady zveřejnily seznam míst, kam si mohou obyvatelé zajít pro elektřinu – říká se jim „nezranitelná místa“. Jedno z nich se nachází v Národní vědecké knihovně v Oděse, kam se ze svého studeného bytu vydal i Dmytro Rodionov se svou manželkou Dianou Stasjukovou.
„První den, kdy všechno zhaslo, byla velká zima. Máme malá domácí zvířata a ta potřebují teplo. Musíme se i o ně postarat,“ vysvětluje Diana.
„My doma jenom spíme. Přes den chodíme sem nebo do různých kaváren, protože nemáme elektřinu; máme špatné internetové připojení a také špatné telefonní spojení. Takže chodíme ven a hledáme různá místa, kde bychom mohli pracovat a dělat, co je potřeba,“ říká Dmytro Rodionov.
Ředitelka Národní vědecké knihovny v Oděse Iryna Birjuková se reportérům RFE/RL svěřila, že je ráda, že generátor v budově teď může lidem v tomto těžkém období pomoci.
„Na začátku války jsme museli knihovnu zavřít a pracovali jsme jinde. Byli jsme z toho nešťastní. Teď jsou ale naši pracovníci do jisté míry spokojení, protože jsou tu zase lidé. Navzdory okolnostem jsme našli i kousek štěstí,“ říká Birjuková.
Oděská knihovna se ale nestala jen místem, kde je elektřina a teplo. Slova napsaná na soše před budovou mohou být pro obyvatele města také zdrojem inspirace. Píše se tam: „Více knih, méně strachu“.
