Článek
Sankce proti Rusku, které západní země přijaly po zahájení invaze na Ukrajinu, zakazují už téměř rok a půl dovážet na území federace širokou paletu zboží. Reportéři Rádia Svobodná Evropa však doložili, jak snadné je tato nařízení obcházet. Konkrétně zmapovali roli, kterou při dovozu hrají kyrgyzské a kazašské firmy.
Právě přes tyto společnosti nakupují ruští zákazníci například západní počítačové čipy. Ty mají jak civilní, tak vojenské využití. A s vysokou pravděpodobností jsou využívány ruskou armádou ve válce proti Ukrajině.
„Mezi položky s nejvyšší prioritou patří počítačové čipy a další integrované elektronické obvody, které Rusko potřebuje pro své rakety a bezpilotní letouny,“ uvedl nedávno americký náměstek ministra obchodu Matthew S. Axelrod.
Obchod s čipy v Kyrgyzstánu a Kazachstánu podle zjištění novinářů od začátku války prudce vzrostl. Z Kazachstánu bylo například v roce 2022 vyvezeno 2000krát více počítačů a počítačových komponentů než v roce 2021. Do Kyrgyzstánu bylo ze zemí EU dodáno 38krát více integrovaných obvodů než v roce 2021.
Reportéři Rádia Svobodná Evropa se pokusili kontaktovat vedení společností, které se na těchto obchodech podílely. Ptali se jich, zda si jsou vědomy, že pomáhají Rusku obcházet sankce.
„Já si to nemyslím, ale možná že ano,“ reagoval například Maksat Artykov, ředitel společnosti Elem Groum. „Naše výrobky se používají všude. To zboží, které dovážíme, najdete i ve vaší lampě doma, dokonce i ve světlech na křižovatkách.“
Skrýš před sankcemi
Nárůst ruského zájmu zaznamenal turecký trh s nemovitostmi, Rusové loni tvořili asi čtvrtinu všech zahraničních kupců.
Výrobky, které si tyto společnosti objednávají ze Západu, jsou často dodávány přímo do Ruska.
„Společnost vykazuje, že zboží má být dodáno do Kazachstánu, ale při fyzické kontrole – například v nákladním autě nebo u řidiče – je schovaná i druhá sada dokumentů, ve kterých je uvedeno, že je ve skutečnosti toto zboží dodáváno do nějakého ruského města,“ popisuje v úvodním videu šéf Národní celní rady Lotyšska Raimonds Zukuls.
Spojené státy a EU po středoasijských státech požadují, aby tyto obchodní praktiky zarazily.
„Chceme s odpovědnými úřady projednat zavedení systému, který by nám umožnil ověřit, že zboží odesílané z Evropy přes Rusko do zemí střední Asie skutečně dorazí do těchto zemí a neskončí někde v Rusku,“ uvedl zvláštní pověřenec Evropské unie pro sankce David O’Sullivan.
Kyrgyzstán a Kazachstán zaujaly vůči válce na Ukrajině neutrální postoj. Je ale možné, že by i na společnosti z těchto zemí mohly být kvůli nelegálnímu reexportu uvaleny západní sankce.
Fungují sankce?
S účinností evropských sankcí bojují členské země od samého počátku. V některých státech porušení embarga nebylo do nedávné doby ani trestným činem. Pašování ropných produktů se týká balíčku evropských sankcí číslo šest, který zakazuje obchod s ropnými produkty po moři i potrubím, což je přesně případ, který popsaly Seznam Zprávy.
Na obchod pouze prostřednictvím ropovodu Družba se vztahuje výjimka. Platit v rublech ale není možné. Pašeráci se od samého počátku snaží sankce obejít právě tím, že k ruským komoditám, jako je třeba nafta, dávají falešnou dokumentaci a peníze posílají přes třetí země.
Na konci roku mezinárodní policejní instituce jako Europol, Frontex a Eurojust uspořádaly společnou akci Oscar, která se snaží zabránit obchodům právě podobných pašeráků, o kterých informovaly Seznam Zprávy.
