Článek
Sklizeň šišek je v této části Gruzie významný okamžik. Rača je jedním z velmi chudých regionů a mnoho zdejších obyvatel je právě na sklizni semen závislých. Nejvíce se jich prý prodá následně do Dánska.
„Sabu, zazpívej nám gruzínskou písničku!“ prosí v reportáži Rádia Svobodná Evropa spolupracovník jednoho ze sběračů, který je už vysoko v koruně jedné ze zdejších jedlí.
Jedním z těch, kteří sbírají šišky ve vysokých výškách, je i Sabu Kobachidze. Aby si urychlil práci, přeskakuje z jednoho stromu na druhý.
„Přeskočit ze stromu na strom je jako přelézt na druhou stranu rokle. V minulosti jsem to dokázal až mezi osmi stromy. Nesmějí být ale daleko od sebe. Jejich vrcholky musí být velmi blízko. Nikdy jsem to nezkoušel, když jsou stromy daleko od sebe,“ popisuje svou práci Sabu.
Kavkazské jedle patří mezi nejvyšší gruzínské stromy. Jejich průměrná výška je okolo 50 metrů. Lezci Sabovi ale trvá jen necelou minutu, než se dostane až na úplný vrchol. Říká, že když má dobrý den, dokáže vylézt až na 15 stromů a nasbírat více než 400 kilogramů šišek.
„Když slézáte ze stromu, cítíte úlevu, radost. Je to tak příjemný pocit!“ říká gruzínský sběrač. „Šišky sbírám sám. Vyrostl jsem ve vesnici také sám.“
Poslechněte si rozhovor s biologem Davidem Storchem
Lidé mají jen pár let, aby dokázali zabránit tragickému kolapsu ekosystémů, tvrdí OSN. Jaké kroky teď nezbytně musíme přijmout?
Práce v korunách vysokých stromů je ale nebezpečná. Za posledních pár let tu během ní zemřeli čtyři lidé. „V poslední době začali lidé používat bezpečnostní pomůcky a obecně více dbají na bezpečnost. Lidé si začali uvědomovat, že je zbytečné riskovat své životy,“ říká Sabu.
Evropské obchodní firmy platí za jeden kilogram semínek necelý dolar. Místní lidé si ale myslí, že to je málo.
„Množství práce, které je spojeno se sběrem těchto šišek, není dobře ohodnoceno a ani adekvátně kompenzováno. Každý rok se kvůli tomu pohádáme. Odpověď ale vždy zní: ‚Když chcete pracovat, pracujte. Pokud nechceš pracovat, odejdi.‘ Tak to prostě je,“ stěžuje si sběrač Kobachidze.
V místních skladech se šišky následně suší a poté se semena prodají dál. 10 let pak trvá, než z nich vyrostou vánoční stromky, ze kterých mají radost třeba i děti z České republiky.
