Článek
Aby mohli znovu začít pracovat na svých polích, riskuje mnoho ukrajinských zemědělců často i svůj život. Nevědí, jestli jejich pole není zaminové.
Farmář z Mykolajeva, jehož příběh si můžete pustit v úvodním videu, se rozhodl, že nebude čekat na pomoc vojenských pyrotechniků. Sám se pustil do odminování svých polností.
„Můžete vidět, jak to tady poničil šrapnel. Všechna okna jsme museli vyměnit,“ ukazuje Bohdan poničený zemědělský stroj v reportáži Rádia Svobodná Evropa.
Bohdan odhaduje, že jeho zemědělská farma utrpěla škody převyšující jeden milion dolarů. Většina jeho zvířat byla během ruských útoků zabita. Ale ani to ho neodradilo, aby se pustil do obnovy své společnosti. „Chci tady vytvořit co nejvíce pracovních míst. Vesnice by bez toho přestala existovat,“ říká.
A podobně to cítí i další zemědělci. Poté, co byla jihovýchodní část Ukrajiny v dubnu minulého roku od ruských agresorů osvobozena, začali s likvidací nevybuchlé vojenské munice.
„Jsou to většinou rakety Smerč, které jsme sem přivezli z polí. Všechno jsme to vyhrabali, protože nic z toho na polích nesmí zůstat. Ty malé granáty jsou kazetová munice. Odpalujeme je sami,“ chlubí se v reportáži RFE/RL další zemědělec.
Bohdan vyčistil už dvě třetiny z 2000 hektarů, ale na okolních polích se stále nacházejí protitankové miny.
Import ukrajinského obilí
Středoevropské státy začaly zakazovat dovoz ukrajinských potravin. Co tím sledují? Kdo krizi způsobil a čím ukrajinské obilí tolik vadí? Redakce Seznam Zpráv sestavila přehled otázek a odpovědí.
Mnozí ukrajinští farmáři jsou přesvědčeni, že se ruské síly cíleně zaměřily na jejich pole, aby vyhladověly Ukrajince a zničily jedno z nejdůležitějších ekonomických odvětví jejich země.
„Samozřejmě, že je to riskantní. Ale na polích se musí začít pracovat. Co jiného můžeme dělat?“ krčí rameny jeden ze zaměstnanců farmy.
„Jakmile vjedete na zarostlé pole, nevíte, co je pod koly. To je na tom to nejhorší,“ popisuje situaci na polích další ze zdejších pracovníků.
Zemědělství se před válkou podílelo na ukrajinském vývozu 41 %, což představovalo 27,8 miliardy dolarů. Za současné situace se ale nedá předpokládat, že bude možné pšenici, ječmen, kukuřici a další plodiny zasít a sklidit ve stejném rozsahu jako v předchozích letech.
