Článek
V úvodním videu se můžete podívat na reportáž z jednoho kyjevského protiatomového krytu. Město zorgnaizovalo prohlídku pro novináře a vzalo je do krytu, který se nachází pod budovou okresního úřadu. „Tady to je velitelská místnost. V každé místnosti je tu telefon pro vedoucího jednotlivých služeb. Měl by být ale připojen,“ ukazuje šéf jednoho z kyjevských okresů Oleh Harjaha. Telefon však připojený není. „Ještě ne. Teď ještě není žádná mimořádná situace. Pokud ale dojde k válce, budou všechny telefony připojeny najednou,“ říká úředník.
Další z krytů, do kterého se můžete podívat, se nachází v suterénu obytného domu. „Není zde toaleta, ale je tady přívod vody. Tyto místnosti jsou určeny k ukrytí osob na dobu asi do dvou hodin,“ popisuje průvodkyně.
Ukrajina je pod velkým tlakem, Rusko dál shromažďuje u společné hranice jednotky i techniku, a země se proto připravuje na možnou agresi.
Co by se v případě útoku dělo, popisuje šéf bezpečnosti města Kyjeva Roman Tkačuk: „Alarm občanské domobrany, což je siréna, všechny upozorní, že se mají podívat na jakoukoliv zpravodajskou webovou stránku, nebo si zapnout rádio či televizi a zjistit, co se děje.“
Každé ukrajinské město má také mapu krytů. Jsou označeny červenými značkami. Reportér televize Current Time Boris Sachalko se podle těchto značek vypravil do terénu zjistit, jaká je realita.
„Ve skutečnosti není všechno tak dobře zorganizované, jak tvrdí městské úřady. Tohle je třeba centrum Kyjeva. Je zde mnoho bank, firem a státních institucí. Podle mapy by téměř v každé budově měl být protiatomový kryt,“ ukazuje. Jenže když se pak v budovách ptá, jestli lidé vědí, kde je kryt a mohou do něj vstoupit, odpovědí je mu jen krčení ramen. Podle oficiálních výsledků kontroly není v Kyjevě připraveno k použití jen 19 % městských krytů. Situace v dalších ukrajinských městech je pak horší - provozuschopných je jen 11 % z celkového počtu zhruba 21 tisíc krytů.
Více v úvodním videu. Další reportáže z produkce RFE/RL najdete zde.
