Video: Domy se hroutí, lidé bydlí ve sklepích. Život na dostřel od fronty

Novinář Rádia Svobodná Evropa Roman Pahulič se vydal do města Avdijivka, které leží blízko frontové linie. Většina domu je bez elektřiny, plynu nebo tekoucí vody a nese známky po dělostřeleckém ostřelování. „Nemáme nic: ani elektřinu, ani plyn, ani vodu. Nedá se moc vařit. Udělal jsem kaši pro zvířata. Bude to stačit tak na čtyři dny. Je to noční můra,“ říká v reportáži jeden z obyvatel rozbombardované Avdijivky. „V této čtvrti je mnoho vícepodlažních budov. Zatím tu není úplně vše zničeno jako v jiných městech, která byla silně ostřelována ruským dělostřelectvem. Některé budovy zde ale byly zasaženy a poškozeny požáry. Neustále je tu slyšet dělostřelecká palba. Nikdy nepřestává a je stále intenzivnější,“ ukazuje v reportáži Roman Pahulič.

V únoru zde žilo okolo 20 000 lidí. Teď zůstalo v Avdijivce asi 3000 obyvatel. „Nemá smysl do ohně šťourat, chce to přidat trochu dřeva. V našem domě je 36 bytů a zůstalo tu jen šest lidí. Ani pořádně nevím, v jakém stavu teď dům je. Ostřelují nás a zabíjejí,“ konstatuje klidně Valentyn. Jejich obytný dům zasáhla raketa a vznikl požár. Ten se nakonec podařilo rychle uhasit.

Muž následně vede reportéra do sklepení domu, kde teď přebývá. „Tady spíme,“ ukazuje Valentyn sklepní místnosti v domě. „Je tam vchod ze schodiště, ale nedá se odtud dostat dovnitř kvůli trubkám,“ dodává.

„Dochází tady k ruskému ostřelování ze tří hlavních směrů: ze směru od Jasynuvaty, od letiště, od Spartaku a od Doněcka. Město je ostřelováno z okupovaných území,“ popisuje současnou situaci místní policista Roman Dvodněnko. 

„Lidé riskují svou bezpečnost, když jdou třeba pro vodu, humanitární pomoc nebo jiné věci. Často jezdí na kolech nebo chodí pěšky do oblastí, které jsou ostřelovány. Z nějakého důvodu neberou situaci vážně. Nechtějí se evakuovat. Byly zaznamenány i případy, kdy byli lidé zabiti na svých zahradách. Někteří sázeli brambory, jiní kopali nebo štípali dříví. Během ostřelování se nestačili dostat do sklepa a byli zabiti u svého domu,“ pokračuje policista.

Většina obyvatel nemá kam jít, a tak raději zůstává ve městě. „Je to tady tak dobré, jak to je. Já odsud ale neodejdu. Půjdu teď až do průmyslové zóny, abych nakrmil naše zvířata. Slyším tam stejné ostřelování jako tady. V centru města jsou zničené celé ulice. Dobytek je opuštěný venku na polích. Farmáři odešli, když měli možnost. Nevím, jestli to může být ještě horší. Tohle je asi hranice. Dá se to jen stěží vydržet. Každý den je to tu stejné,“ říká odevzdaně další obyvatel města.