Článek
„Byla to skutečná továrna s obrovskými zdmi. Byla vysoká jako pětipatrová budova. Teď jsou z ní jen ruiny,“ ukazuje v reportáži RFE/RL hromady suti jeden z obyvatel ukrajinského Cukrovarovu Viktor Hlady.
Patří k hrstce několika desítek lidí, kteří tu stále žijí. „Všechno, co šlo, odtud bylo odvezeno jako šrot a pak znovu prodáno. Někteří to prodávali jako šrot, jiní jako beton. Prostě to rozebrali,“ vzpomíná na smutný konec města Viktor Hlady.
Život zdejších obyvatel teď není vůbec „sladký“. Zbourána byla i místní elektrárna, takže lidé, kteří tu žijí v opuštěných panelácích, si doma musí rozdělat oheň, pokud se chtějí zahřát, nebo si něco uvařit. „Pec je z hliněných cihel. Je tam větrací otvor a komínová roura,“ ukazuje v reportáži další z místních.
Ve městě byla zrušena i kanalizace. „Trubky byly prostě úplně rozbité nebo rozřezané. Všechny splašky z nich se dostaly do sklepa. Jen si představte ten zápach, co tam byl. Byla tam také spousta krys,“ stěžuje si další obyvatelka města duchů.
Někde veřejná elektřina přece jen funguje, ale okresní úředníci tvrdí, že toho víc pro zdejší obyvatele udělat nemohou. „Nemůžeme utrácet peníze, protože je tam všechno odepsané. Ty domy legálně neexistují,“ vysvětluje současnou situaci okresní úředník Oleksandr Jatskevič.
Přesto lidé, kteří tu žijí, neztrácejí naději na lepší budoucnost. „Měli bychom tady něco postavit, abychom lidi dostali zpátky. Může se obnovit infrastruktura, jako je kanalizace, voda a topení. To všechno se dá udělat,“ přeje si Viktor Hlady.
Místní obyvatelé se sice snaží oslovit potenciální investory, ale zároveň moc dobře vědí, že obnova města by byla finančně velmi náročná.
Více v úvodním videu. Další reportáže z produkce RFE/RL najdete zde.
