Článek
Buda Munchojev a Vladimir Popov pochází z Burjatské oblasti na ruském Dálném východě. Před mobilizací utekli do hlavního města Kyrgyzstánu Biškeku, aby se vyhnuli nasazení na Ukrajině.
„Ukrajinci mi nic neudělali. Nemám chuť tam jít se zbraní a někoho zastřelit,“ říká v reportáži Rádia Svobodná Evropa Buda Munchojev.
Když ruský prezident Vladimir Putin vydal 21. září loňského roku mobilizační dekret, začali oba přemýšlet, jak se vyhnout odvedení do války.
„V den, kdy byla vyhlášena mobilizace, jsem propadl depresi a panice. Zůstal jsem ležet v posteli, surfoval po sociálních sítích a byl jsem v šoku. Brzy jsem si uvědomil, že pokud existuje i ta nejmenší možnost, že by mě mohli poslat do bojů na Ukrajině, tak mi, bohužel, nezbývá nic jiného než utéct,“ svěřuje se reportérovi Munchojev.
Munchojev a Popov nakonec odešli do sousedního Kyrgyzstánu a začali se s pocity z nového života svěřovat na sociálních sítích. Jejich videa si následně získala v Rusku velkou popularitu a mají stovky tisíc zhlédnutí.
Jak žijí rodiny ruských dezertérů?
Od vyhlášení částečné mobilizace v Rusku uprchly do zahraničí ve snaze vyhnout se vojenské službě tisíce mužů. S plánováním útěku i hledáním nového domova jim často pomáhají jejich manželky. Ony samy ale zůstávají v Rusku.
„Toto je Biškek, jak ho vidí rodilý Burjat,“ říká na jednom z prvních videí Buda. Ruští utečenci zveřejňují na internetu i vlogy o kyrgyzské kultuře.
„V čem je váš kanál jedinečný?“ ptá se ho reportér.
„Nejsme nudní,“ odpovídá Burjat. „Ruský bloger Ilja Varlamov tady natočil jedno video a odjel, zatímco my jsme tu zůstali a snažíme se tu vstřebat místní kulturu.“
Munhojev a Popov se také začali učit kyrgyzsky a objevují i místní zvyky.
„Tradiční kyrgyzská hra kok-boru je často označována za nebezpečný a krutý sport. Je těžké rozeznat, o co jde. Ve skutečnosti ale má všechny rysy týmového sportu - jako je fotbal, basketbal nebo hokej. Místo míče je zde ale třicetikilogramové tělo mrtvé kozy bez hlavy,“ popisuje Buda tradiční kyrgyzský sport.
Psali jsme
Ruský senátor si chce došlápnout na Rusy, kteří uprchli před mobilizací do ciziny. Chce jim „snížit komfort pobytu v zahraničí“, konkrétně omezit možnost práce na dálku pro ruské firmy.
Podle obou mužů jsou Kyrgyzové přátelštější a otevřenější než Rusové.
„Jednou jsem si vyšel ven zakouřit. Přišel ke mně chlapík a začal na mě mluvit kyrgyzsky. Pochopil jsem, že chce cigaretu, a tak jsem mu ji dal. Mluvil dál kyrgyzsky, tak jsem mu řekl: ‚Promiňte, já jsem Burjat. Jestli chcete, můžu vám odpovědět burjatsky.‘ Dali jsme se do řeči a on mě pak zavedl ke svým přátelům. Strávil jsem s nimi asi hodinu. Tak jsem si našel pět přátel najednou. To by bylo v Rusku nemyslitelné. Lidé jsou tu přátelští a otevření. Je to kyrgyzská národní vlastnost, na kterou by měli být hrdí. Je to opravdu skvělé,“ říká Munhojev.
Oba uprchlíci ale přiznávají, že je pro ně život v exilu přece jen těžký a že by se rádi vrátili domů.
„Člověku se stýská po domově bez ohledu na to, jak dobře se tu cítí a jak milí jsou lidé kolem něj. Domov je domov. Burjatsko a Rusko není totéž co Putinův režim a mobilizace. Mám tam všechny své přátele,“ svěřuje se Buda.
