Reportáž z ostřelovaného města: Lidé týdny přežívají potmě ve sklepích

„Jsme na městském provizorním hřbitově vedle kostela,“ ukazuje v reportáži Rádia Svobodná Evropa Serhij Novikov. Je náčelníkem vojenské správy ve městě Vuhledar v Doněcké oblasti. „Někteří z lidí, kteří jsou zde pohřbení, zemřeli přirozenou smrtí. Ale většina zahynula během ruského ostřelování města. Řádný hřbitov se nachází mimo město, jenže tam se nyní lidé nedostanou. Nic tam teď nejezdí a také tam není nikdo, kdo by vykopal hroby. Lidé se tam stejně bojí chodit kvůli neustálému ostřelování. K dnešnímu dni – 6. květnu – bylo ve městě Vuhledar při ostřelování zabito už 28 osob.“

Ruské jednotky pokračují na Donbasu v útocích a ve směru na Záporoží, na severovýchodě země se snaží posílit ochranu hranice s Ukrajinou. Vuhledar se nachází blízko frontové linie a je prakticky pod neustálým ostřelováním ruského dělostřelectva.

„Dochází zde také k leteckým úderům,“ popisuje situaci ve městě reportér RFE/RL Levko Stek. „Samozřejmě je tu hodně civilních obětí. Proto jsou zde ulice prázdné. Lidé se schovávají v krytech a ve sklepích. Naposledy zde došlo k tragédii 3. května, a to přímo na tomto místě,“ popisuje.

Lidé si přišli nabrat pitnou vodu, protože město je odříznuté od dodávek. Většina budov ve městě je nejen bez vody, ale také bez elektřiny a plynu. Zatímco plnili své kanystry, bylo místo zasaženo nepřátelskou palbou. Tři lidé zemřeli na místě.

Reportér mluvil s lidmi, kteří ve městě zůstávají. Například s Tetjanou, která se skrývá ve sklepě uvnitř jednoho z domů spolu se svými dětmi. „Přišli jsme sem 12. března a od té doby tu zůstáváme. Máme svíčku, kterou si zapalujeme. Je tu i trochu světla z baterie,“ říká.

Jak těžké je pro její děti žít v takových podmínkách? „Je to těžké. Chtějí jít ven. Ale to je kvůli ostřelování nebezpečné. Mám o ně strach, ale na to, abychom šli někam jinam, nemáme peníze“, svěřuje se Tetjana.

„Kam jinam bychom mohli jít? Tady jsme se narodili a tady jsme vyrostli. Tady máme všechno,“ přidává se další žena, která také žije ve sklepě. „Žádná elektřina, žádný plyn, žádná voda. Sbíráme dříví a vaříme na ohni. Někdy připravujeme jídlo i na dva dny. Děláme, co můžeme. Doufáme, že nás, jak se říká, ochrání matka Ukrajina.“

Mnoho budov ve městě je poznamenaných ruskou dělostřeleckou a raketovou palbou. „Střílejí na nás z děl a dopadají sem šrapnely. Máme rozbitá okna. Některé budovy byly zasaženy přímo – třeba i budova vojenské správy. Ta je nyní bez oken,“ ukazuje Serhij Novikov.

„Z čeho vás ostřelují?“ ptá se reportér. „Z raketometů Grad. To, co vidíte na stěnách, byly střepiny z granátu Grad. Asi 70 procent všech budov ve městě je poškozeno.“

Další podrobnosti v úvodním videu.