Článek
„Je to výborné víno. Nemá v sobě nic přimíchaného – žádné kvasnice nebo chemikálie. Je to čisté,“ ukazuje v reportáži Rádia Svobodná Evropa žena, kterou výroba domácího vína živí.
Z pochopitelných důvodů trvala na anonymitě. Prodej a konzumace alkoholu jsou v Íránu zakázány od roku 1979, kdy v zemi proběhla islámská revoluce.
Teď je však černý trh s nelegálním vínem a také třeba s arakem na vzestupu.
„Měla jsem finanční problémy. Zkoušela jsem pracovat i jinak, ale moc se mi nedařilo, a proto jsem to jednou zkusila s vínem. Výsledek byl nad očekávání dobrý,“ uvádí výrobkyně alkoholu.
Jedním ze zaměstnání, jimž se v minulosti tato nelegální vinařka věnovala, bylo krejčovství. V oboru však nevydělala dost peněz, aby se uživila: „Je těžké žít za této vlády jako žena, když nemáte ani dobrou práci, ani příjem a nikdo vás neživí. Já teď třeba nemám zdravotní pojištění, a mám proto nejistou budoucnost. Vybrala jsem si toto povolání, protože jsem neměla jinou možnost.“
Proto s výrobou alkoholu pokračovala. Začas si vybudovala vlastní klientelu. „Trh je tady teď velmi dobrý a lidem alkohol chutná – hlavně arak. Některé jiné typy podomácku vyráběného alkoholu, které můžete sehnat, jsou ale nebezpečné. Lidé se je bojí pít. I proto dávají přednost araku a vínu,“ myslí si.
Nelegální výrobci alkoholu přitom v Íránu podstupují velké riziko. Při dopadení jim hrozí tvrdé tresty. Třeba i trest smrti.
„Výroba a konzumace alkoholu jsou zde zcela zakázány,“ uvědomuje si jiná Íránka, která se zabývá výrobou nelegálních destilátů. „Pokud je někdo přistižen při výrobě ve velkém, je to velký problém. Jediná možnost je podplatit úředníky. Spoustu z nich jsme uplatili penězi nebo lahvemi vína, abychom získali nějakou ochranu.“
Tato žena připouští, že vždy, když začne vyrábět destilát, je ve stresu. „A když třeba uslyším klepání na dveře, tak se úplně vyděsím. Mám strach, že ke mně do bytu vtrhne policie a všechno mi zabaví. Je to stresující.“
Obě íránské výrobkyně alkoholu jsou ale přesvědčeny, že jejich víno zákazníkům zlepšuje život.
„Lidé jsou rádi šťastní. Žijeme v zemi, kde se nemáte moc jak pobavit. Jedno z mála potěšení, které mladí lidé mají, je sednout si s přáteli, vypít pár skleniček vína, pustit si hudbu a zatančit si. Takže vlastně prodáváme lidem štěstí.“
