Příběh ukrajinského zemědělce: Mám krásné obilí, ale nikdo ho nechce

Hryhorij Kuliničenko je jedním z ukrajinských farmářů, kteří jako hlavní plodinu pěstují obilí. Jeho sklady jsou stále plné pšenice, i když v tuto dobu by už měly být dávno prázdné.

Své zemědělské produkty nemůže prodat kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů. Alternativní lodní trasy jsou mnohem dražší, takže ukrajinští zemědělci musí obilí prodávat často pod cenou, aby byli konkurenceschopní.

„Před válkou jsme prodávali kukuřici za 8 tisíc hřiven. Nyní máme nabídky za 4 tisíce a méně. Obilí jsme dříve prodávali za 9 tisíc hřiven a nyní za méně než 4 tisíce. Když slyším cenu 50 až 60 dolarů za tunu, tak je to příliš nízká cena. Znamená to pro mě ztráty,“ vysvětluje v úvodním videu reportérům RFE/RL ukrajinský zemědělec.

Možnosti alternativního transportu se sice teď objevují, ale ukrajinský vývoz je jen asi na polovině předválečné úrovně. 20 milionů tun obilí je stále ještě ve skladech, a to se už blíží období letošní sklizně, která by měla vyprodukovat okolo 40 až 60 milionů tun obilí.

„Před válkou jsme na vývozu obilí vydělávali 3,5 až 4 miliardy dolarů měsíčně. Za poslední čtyři měsíce jsme získali sotva 4 miliardy dolarů,“ říká Denys Marchuk, zástupce vedoucího Ukrajinské zemědělské rady.

Ukrajina má nyní dvě bezpečné exportní trasy. Jedna vede prostřednictvím kanálů v deltě Dunaje v Rumunsku a druhá pozemní dopravou do Polska.

„Rumuni mohou denně přijmout šest lodí. Hovořilo se o navýšení kapacity o další dvě lodě, ale zatím k tomu nedošlo. Nevím, proč tuto otázku nemůžeme s rumunskou stranou vyřešit. Máme řadu ukrajinských námořníků, kteří v těchto přístavech pracovali,“ stěžuje si Vitalij Lavrov, který je jedním z exportérů ukrajinského obilí.

Ukrajinské ministerstvo infrastruktury současně jedná s rumunskými kolegy a zástupci Evropské komise o zvýšení kapacity rumunského Sulinského kanálu.

Polská varianta je komplikovanější. Některé ukrajinské kamiony nesplňují evropské ekologické normy. Dopravu železnicí zas komplikuje odlišný rozchod železničních kolejí.

„Přijatelným řešením je doprava obilí do polského příhraničního města Zámostí. Tam ho vyložit do meziskladu, odkud by si ho polská strana následně převezla dál,“ říká Viktor Šeremeta z Ukrajinské zemědělské asociace.

V červnu se podařilo vyvézt přibližně 2,5 milionu tun zemědělských produktů, zatímco měsíční poptávka činí osm milionů tun, uvádí ukrajinská média.

Neschopnost Ukrajiny dodávat kvůli ruské invazi obilí způsobila prudký růst cen potravin. To ještě umocnilo obavy z celosvětové potravinové krize, uvedla agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli tomu navrhl, aby se Turecko stalo garantem bezpečnosti námořního transportu. O současné obilné krizi bude v červenci jednat i Rada bezpečnosti OSN.

Ankara se podle nedávného vyjádření prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana dál snaží prosadit plán OSN ohledně bezpečného vývozu obilí z Ukrajiny na světový trh.

Rusko soustavně popírá, že by vývoz blokovalo – byť se tak prokazatelně děje. Šéf odboru mezinárodních vztahů na ruském ministerstvu zahraničí Pjotr Iljičev tvrdí, že ruská strana opakovaně potvrzovala, že je připravena podpořit zajištění plavby zahraničních obchodních plavidel pro vývoz ukrajinského obilí.