Myslela, že zemře pod troskami v Luhansku. Do života ji vrátili opuštění psi

Alina Metjolkinová patří k dobrovolníkům, kteří se starají o opuštěná či zatoulaná zvířata svážená do ukrajinského Dnipra.

„Práce se zvířaty vnáší do mého života zase nějaký smysl. O něco se snažíte, to je to nejdůležitější,“ říká Alina, která utekla do Dnipra před válkou na východě Ukrajiny už v prvních dnech ruské agrese. S babičkou žily v Luhansku.

„Přemýšlela jsem, co bych mohla dělat po tom všem, co se mi stalo; byla jsem na tom psychicky velmi špatně. Nejprve jsem do útulku dorazila s kamarádkou a staly se z nás dobrovolnice. Tak se nám tu zalíbilo, že jsme sem začaly chodit každý den. Ano, je to sice jen práce, ale uvnitř se člověk během ní uvolní a zvířata mu opravdu dělají radost. Vidíte, jak jsou krásná. Mám pocit, že mi tohle místo vrátilo zpět můj život,“ svěřila se mladá Ukrajinka reportérovi RFE/RL.

Popsala také okamžik, kdy se s babičkou rozhodly, že musí z Luhansku utéct: „24. února nás probudily silné výbuchy. Velmi mě to vyděsilo. Schovaly jsme se na chodbu, kde byly dvě stěny a cítily jsme se tam aspoň trochu v bezpečí. Když pak výbuchy zesílily tak moc, že se celý dům začal otřásat, myslely jsme si, že je to náš konec.“

Považuje za zázrak, že se obě dostaly – pěšky – do bezpečí. „Když jsem přijela do Dnipra, byla jsem ve velké depresi. Myslela jsem na to, že jsme přišly o dům, a že je babička tak slabá. Bylo to opravdu velmi těžké. A když jsem pak přišla sem a viděla, jak tady pobíhají ta malá zlatíčka… Člověk je díky nim šťastnější.“

Válka na Ukrajině způsobuje velké utrpení nejenom lidem, ale i zvířatům. Někteří psi, kteří jsou v útulku v Dnipru, byli přivezeni například z totálně zničeného Mariupolu.

„Pokud jde o ochranu zvířat na Ukrajině, byla situace v zemi katastrofální už před válkou. A teď se to samozřejmě ještě zhoršilo,“ říká majitelka útulku Maryna Bolochovetská.

Jejím zařízením prošlo od začátku války prý už více než 10 tisíc zvířat. 

„I z Dněpru už odešlo mnoho lidí, kteří tady nechali svá zvířata. Zároveň sem i se svými zvířaty přichází mnoho lidí a nemohou najít místo, kam by si je mohli vzít s sebou. Hodně lidí tady také chce nechat svá zvířata, protože odjíždějí dále na západ, kde to je přece jen bezpečnější než tady,“ vysvětluje Maryna.

Už i nad Dniprem stále častěji přelétávají letadla a ozývají se výbuchy granátů. Frontová linie se stále přibližuje. „My se ale nemůžeme evakuovat, protože je tu tolik lidí a zvířat, a v krytu je to šílené. Takže musíme prostě jen doufat, že to přežijeme,“ dodává Maryna, která provozuje útulek jen díky darům ze zahraničí.

Momentálně vkládá nejvíc úsilí do přesvědčování lidí, aby si místo nakupování zvířat raději adoptovali její psy.