Článek
Jedním z nejemotivnějších okamžiků lednových protestů v Kazachstánu bylo stržení sochy Nursultana Nazarbajeva ve městě Taldykorgan. Nazarbajev, bývalý prezident této středoasijské země, vládl téměř 30 let. Svému nástupci předal úřad až v roce 2019.
V úvodním videu se můžete sami přesvědčit, jaké reakce zničení sochy vyvovalo. Ukázalo, že hněv demonstrantů byl namířen z velké části právě proti samotnému Nazarbajevovi a jeho rodině, která podle kritiků korupčními praktikami získala většinu bohatství země.
„Mezi protestujícími byly dívky, ženy. Byli tam mladí lidé i starší lidé a já tam neviděl nikoho se zbraněmi,“ podotýká Erden Qadyr, jeden z očitých svědků události.
Nepokoje v Kazachstánu propukly 2. ledna a o dva dny později se dostaly i do Taldykorganu. Tamní policie reagovala na protesty vlnou zatýkání; v souhrnu zadržela 89 místních.
Policejní represe však vyvolala ještě větší demonstrace, které vedli rodinní příslušníci těch, kteří se dostali do vazby. „Řekla jsem úřadům, aby propustili zadržené, že se jinak nepřestanou bouřit,“ popisuje tehdejší události aktivistka za lidská práva Žazira Qamoldanová. „Řekla jsem jim: ‚Můžete jim dát pokutu, zatknout je nebo je potrestat později. Teď ale musíte zabránit shromažďování velkých davů.‘ Varovala jsem je: ‚Proboha, propusťte je. Nevyhrocujte situaci.‘ Ale oni mě neposlechli. Nechali je ve vazbě. A večer, kolem osmé hodiny, se shromáždil venku obrovský dav. A začalo to.“
Následujícího dne – 5. ledna, dorazili do centra města vojáci s těžkou technikou. Armáda se snažila protest potlačit za každou cenu. Dav byl ale příliš velký.
Situaci se snažil uklidnit i oblastní gubernátor Qanat Bozumbaev. Dav ovšem ještě víc pobouřil, protože neudržel nervy a lidem začal během protestů nadávat.
Během následujících nepokojů byla svržena socha bývalého prezidenta a zapálena budova oblastního gubernátora. U jejího vchodu pověsili demonstranti sochu Nazarbajevova.
„Lidé strhli jeho sochu. Chtěli vyjádřit, co si o něm myslí, co si myslí o jeho vládě. Proto to udělali,“ vysvětluje Žazira Qamoldanová.
Dva dny po stržení sochy pak prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev povolil střelbu do demonstrantů ostrými náboji.
Bezpečnostní složky v Taldykorganu zastřelily i tříčlennou rodinu, když jela autem a jen se probíhající demonstraci vyhýbala. Manželé se jmenovali Bolat a Altynai a jejich patnáctiletá dcera Nurai.
„Armáda, která nás má chránit, zabila celou rodinu,“ říká jeden z místních obyvatel.
Příbuzní obětí obdrželi oficiální dopis od oddělení vojenské policie v Taldykorganu, ve kterém se uvádí, že vyšetřují podezření ze spáchání trestného činu během vojenského zásahu. Ve zprávě je dále uvedeno, že rodina jízdou v autě porušila zákaz vycházení.
Podle zpráv státních médií byl ale tento zákaz vyhlášen ve městě až den po vraždě.
Podobně tragický příběh může vyprávět i Laura Nurghalieva. Dne 8. ledna cestovala se svým manželem Qairatem Nurghalievem v autě, když na ně začaly bezpečnostní jednotky střílet. Manžel střelbu nepřežil.
„Nebylo tady žádné kontrolní stanoviště, nedali nám žádné varování. Prostě nic. Žádná siréna, žádný reproduktor,“ říká se slzami v očích manželka zabitého muže. Není jasné, kolik lidí bezpečnostní síly v Taldykorganu zabily.
Představitelé města se odmítli k těmto incidentům vyjádřit.
Více v úvodním videu. Další reportáže z produkce RFE/RL najdete zde.
