Článek
Mnoho žoldnéřů má problém se začleněním do ruské společnosti s ohledem na svou kriminální minulost a mizivé vyhlídky na zaměstnání.
Amatérské video z hotelu v ruské Voroněži zachytilo například bývalého žoldnéře, jak se pustil do rvačky s příslušníky ruské policie. V jeho zavazadle pak policisté našli 500 ostrých nábojů, uvádí se v reportáži Rádia Svobodná Evropa.
Další zločiny členů žoldnéřské skupiny jsou ale mnohem závažnější. Ivan Rosomachin je podezřelý z vraždy ruské důchodkyně Julie Bujskichové, ke které mělo dojít v Kirovské oblasti letos v březnu po jeho návratu z války.
„Babička se narodila v roce 1938. Velmi dobře si pamatovala všechny útrapy druhé světové války. Popisovala, jak dělali placky z trávy a sbírali dužinu ze stromů. A měla také živé vzpomínky na hladomor ve čtyřicátých letech,“ vzpomíná na svou babičku její vnučka Anna Pekarevová.
Záběry průmyslové kamery zachytily Rosomachina, jak demoluje zaparkovaná auta sekerou těsně před tím, než došlo k vraždě.
„Měl vidle, sekeru a nůž. Chodil kolem a křičel: ‚Všechny vás zabiju. Vyvraždím celou rodinu.‘ Pak se vrátil do garáže. Co se dělo dál, jsem už neviděla,“ popisuje dramatické události jedna z místních obyvatelek.
Vagnerovci už nebudou verbovat vězně
Vagnerova skupina již nebude rekrutovat vězně, oznámil šéf žoldnéřské organizace Jevgenij Prigožin. Poslední týdny se objevují zprávy o velkých ztrátách vagnerovců i špatných podmínkách, se kterými se trestanci na frontě potýkají.
Rosomachin byl naverbován do Vagnerovy skupiny ve vězení, kde si odpykával trest za jinou vraždu.
„Už loni na podzim jsem říkala, že se budeme bát chodit ven. Je těžké si představit, že bychom měli zažívat něco takového. Je mi jasné, kdo je tím vinen, kdo s tím přišel, kdo to umožnil a kdo podepsal povolení, aby ti lidé mohli vyjít z vězení,“ svěřuje se Pekarevová.
Také čtyřiatřicetiletý Georgij Sjukajev byl ve vězení naverbován, aby bojoval na Ukrajině. Po návratu z války byl obviněn z vraždy Sosana Valijeva, kterého měl podle obžaloby mnohokrát bodnout nožem.
„Začíná to tím, že jsou po návratu z války bývalí vojáci nejdříve podráždění: rozbíjejí dveře, házejí věci na zem. Je potřeba opravdu s nimi terapeuticky komunikovat, pokusit se snížit míru jejich strachu a snažit se je motivovat ke konstruktivním krokům, aby měli více pozitivních pocitů vůči lidem kolem sebe. Pokud jsou už fyzicky agresivní, ohánějí se pěstí nebo vyhrožují použitím nože, tak to už je okamžik, kdy je potřeba, aby se lidé okolo nich dali na útěk,“ varuje ruský psycholog Alexandr Kolmanovskij.
Pro ruskou společnost to není dobrá zpráva. Mnoho trestanců, kteří prošli frontou, trpí posttraumatickými stresovými poruchami a dalšími komplikacemi, které jim brání řádně se zapojit do civilního života.
