Hlavní obsah

Proč Karel Havlíček může vyhrát volby v Praze

Foto: Seznam Zprávy

Karel Havlíček může mít důvod k radosti, ilustrační fotografie.

Pokud bydlíte a volíte v Praze, což rozhodně není to samé, zbystřete. Pokud ne, zbystřete také, protože se nám budete moci aspoň jako obvykle posmívat.

Článek

Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Šťastné slovo

Pravidelná sobotní glosa Jindřicha Šídla o věcech, které hýbou politikou a společností a kterých jste si třeba nevšimli, nebo nechtěli všimnout.

Hlavní město, toto území táhnoucí se od Řep na západě po Klánovice na východě a od Dolních Chaber na severu po Zbraslav na jihu, bylo vždy považováno za bezpečné území české „pravice“ nebo „reformních, prozápadních stran“, říkejte tomu, jak chcete. Prostě toho typu stran, co zrovna v Česku vládnou.

Tradovalo se, že tu volby vyhraje i tenisová raketa Václava Klause, kterou později vystřídala dýmka Karla Schwarzenberga.

No – a letos by se mohla radovat Havlíčkovic Betyna.

Není to rozhodně jisté, možná ani pravděpodobné - ale také to není dopředu vyloučeno. A tady jsou důvody.

Praha je druhý největší volební kraj - spolu s Jihomoravským. (Největší je pak ten Středočeský - tedy naše nárazníkové pásmo a noclehárna.) V roce 2021 se tu rozdělovalo 23 mandátů a Spolu jich získalo 11, na což potřebovalo 40 procent hlasů. Jen pro srovnání: ANO za 17,36 procenta bralo pět mandátů, PirSTAN za téměř 23 procent šest.

Metropole je pro vládní strany klíčovým „bitevním polem“, co nedokáže uhrát tady, jinde už nedožene. V opačném gardu to pro dnešní opozici platí v Moravskoslezském kraji, čtvrtém největším volebním obvodu, v roce 2021 s 22 mandáty. (Jejich přesný počet se vždy v každých volbách odvíjí od volební účasti.)

Andrej BabišTomio Okamura to vědí a oba v Ostravě kandidují - Babiš už dokonce začal fandit Baníku a někdy tak v půlce září začne vyprávět, jak celý život těžce pracoval ve werku.

Vládní strany to dnes mají v Praze těžší - a ještě těžší si to samy dělají. Spolu chybí jednička z minulých voleb, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která tu sebrala skoro 50 tisíc preferenčních hlasů, po Vítu Rakušanovi vůbec druhý nejvyšší počet ze všech kandidátů roku 2021. Místo ní bude kandidátku z prvního místa táhnout ministryně obrany za ODS Jana Černochová. Její mise se v angličtině popisuje jako „big shoes to fill“ - jako že bude mít opravdu co dělat. Na kandidátce pak ještě najdete Marka Bendu, několik dalších zasloužilých politiků ODS, za topku neokoukaného Jiřího Pospíšila, u kterého nikdy netušíte, jestli ho zrovna baví politika, nebo něco úplně jiného, a nejspíš i nějakého lidovce, pokud ještě lidovci v Praze existují. (Což se týká i TOP 09, a nejen v Praze.) Přijde vám to srovnatelné s rokem 2021?

Janu Černochovou aspoň téměř každý zná. Znáte ale někdo Karla Dvořáka? Všichni samozřejmě známe nějakého Karla Dvořáka, jen to pravděpodobně bude nějaký jiný Karel Dvořák než náměstek ministra spravedlnosti, kterého si za pražského lídra vybrali Starostové. To ale nevadí - STAN rozhodně bude v době předvolební kampaně viditelný dost, bohužel hlavně díky soudu v pražské aféře Dozimetr, který bude zrovna v době před volbami probíhat. Reklama zadarmo.

Stranou nechme pražského lídra a předsedu Pirátů Zdeňka Hřiba. Nebo ne úplně. V hlavním městě vládne na magistrátu stejná koalice jako po volbách 2021 v celé zemi. A pokud její pražští voliči mohou mít tendence mhouřit oči v zájmu „vyššího dobra“ nad výkonem vlády, denně jim „jejich“ komunální reprezentace připomíná, že by vlastně i vytrhávání osmiček mohlo být příjemnějším zážitkem než pohled na dennodenní nesnesitelné bitky náměstka Hřiba a primátora Bohuslava Svobody (ODS). Což tak nějak všem ukazuje, jak by asi vypadala teoretická budoucí spolupráce Spolu s Piráty, která by byla s největší pravděpodobností nutná, pokud by se měl naplnit sen premiéra Fialy o dalších čtyřech letech ve Strakově akademii.

A když už jsme u primátora Svobody, v roce 2022 jediného člověka ochotného vést i ve svých 78 letech pražské Spolu do komunálních voleb: Kandidátka v čele s ním je sice vyhrála, ale se slaboučkým ziskem 24,27 procenta. ANO tehdy v Praze volilo 19,34 procenta Pražanů. Což je trend, který nelze přehlédnout.

A samozřejmě, můžete mi říct, že komunální a sněmovní volby jsou něco jiného, díky, všiml jsem si, ale také to nic nemění na faktu, že podpora ANO v Praze a jejích městských částech od roku 2018 stoupá. Při pohledu na pražský výkon vládních stran není vůbec divu. A to vám do voleb ještě možná primátor Svoboda několikrát řekne, že vaše děti nejsou dost chytré na to, aby pro ně město muselo zajistit místa na gymnáziích.

Znovu: Nemá tím být řečeno, že si ANO jde na podzim i v Praze automaticky pro vítězství, které tady mimochodem ve sněmovních volbách ukořistilo už v roce 2017. Sám jeho pražský lídr Karel Havlíček o téhle možnosti mluví vcelku realisticky. Ale také dělá všechno pro to, aby tu možnost, kdyby se objevila, neprošvihl.

Můžete si o Havlíčkovi myslet, co chcete, ale s odstupem viděno dělá všechno tak, jak má. A hlavně toho dělá hodně a pořád. Dokáže přitom mluvit s různými cílovými skupinami jazykem, který od něj chtějí slyšet. S běžnými voliči ANO i s byznysem, kterému ukazuje mnohem umírněnější tvář, než jakou obvykle volí na Prima CNN. A možná se hodí připomenout, že třeba sociální demokraté, pro něž byla Praha také vždycky hodně obtížným územím, tady v roce 2002 udělali skoro 26 procent - tehdy v čele s Petrou Buzkovou.

Pokud se Havlíček dokáže takovému výsledku letos přiblížit, postaví mu už Andrej Babiš na dvoře Agrofertu nejspíš sochu. Pražští politici Spolu, STAN i Pirátů by pak jako čestní hosté měli být pozváni na její slavnostní odhalení.

Doporučované