Článek
Šťastné slovo
Pravidelná sobotní glosa Jindřicha Šídla o věcech, které hýbou politikou a společností a kterých jste si třeba nevšimli, nebo nechtěli všimnout.
S advokátkou Klárou Samkovou se známe asi tak 33 let, ještě z časů, kdy zasedala jako poslankyně za Romskou občanskou iniciativu a posléze i ODS ve Federálním shromáždění. Bývala s ní občas docela sranda – jako sebevědomá, příjemně drzá mladá politička dokázala vytočit mnoho svých starších důstojných kolegů, zejména z řad slovenských národoveckých stran.
Dodnes si tykáme a „přátelíme se“ na Facebooku. Je to, řekněme, zvláštní zážitek. Známá advokátka, kterou už v jejích 40 letech nominoval prezident Václav Klaus do Ústavního soudu (odmítl ji tehdy Senát, protože na ni praskla nezaplacená pokuta za jízdu načerno v MHD), prošla v posledních zhruba 15 letech pozoruhodnou osobnostní proměnou. Stručně řečeno: Žádná lehce průhledná a vyvratitelná lež není pro paní doktorku tak velká, aby ji klidně nesdílela dál.
Tenhle týden to Klára Samková, která se postupně politicky angažovala v ODS, TOP 09, Okamurově Úsvitu přímé demokracie, Bloku proti Islámu a Alternativě pro Česko, znovu dokázala svým vydařeným příspěvkem na Facebooku, v němž svých 27 tisíc sledujících informovala o návštěvě prezidenta Petra Pavla v Pardubicích, kde měla hlava státu navrhnout změnu volebního práva, které by měli mít lidé již od šestnácti let.
Ano, to je pravda, tuhle myšlenku prezident Pavel skutečně pronesl několikrát, ovšem paní Samková jako absolventka Právnické fakulty Univerzity Karlovy taky určitě ví, že by kvůli tomu bylo nutné změnit Ústavu, k čemuž potřebujete třípětinovou většinu v obou komorách parlamentu. Takže se to nestane. Nebo rozhodně ne v nejbližších měsících a nejspíš ani letech.
Pak už ale prominentní advokátka sešlápla pedál. „Někteří, především ti starší občané, by již volební právo mít neměli. Věková hranice by měla být mezi 16-70 lety,“ uvádí údajný doslovný citát prezidenta. Využil jsem staré známosti a v diskusi jsem ji slušně požádal, zda by mohla své tvrzení dokázat třeba nějakým odkazem na původní zdroj údajného prezidentova výroku. Zřejmě ale moji žádost přehlédla.
Při své návštěvě Pardubic všemi milovaný prezident oznámil, že je potřeba udělat cokoliv, aby v ČR nezvítězily ve...
Posted by Klára Samková on Wednesday, February 12, 2025
Takže asi nepřekvapí, že tahle slova Pavel nikdy nepronesl. Což se dá lehce zjistit pohledem do dobových médií, z nichž také vyčteme, že tu máme po roce co do činění s už několikrát vyvráceným řetězovým mailem. Ještě jednou, speciálně pro Kláru Samkovou a její nadšené publikum, které si tenhle její text sdílelo do pátečního odpoledne přesně 623krát: Ne, neřekl to. Opravdu ne. Nikdy. Ano, byl v Pardubicích. Řekl něco jiného. Já vím, je to jedno, v Pardubicích se může přece stát cokoliv.
Pro paní advokátku to není zdaleka první srážka s pravdou a lží. Už před deseti lety například na Facebooku zabodovala údajným citátem Jana Wericha, proneseným údajně v roce 1938 v Československém rozhlase, v němž měl Mistr srovnávat nacisty s muslimy. Kupodivu ani Werich nikdy nic takového neřekl.
Ale mohl!
Mohli bychom se samozřejmě věnovat i jiným, podstatnějším věcem, než je příspěvek na Facebooku jedné zdivočelé advokátky, a říct si, že jsme jen pohlédli do temné hlubiny sociálních sítí a jejich uživatelů. Ale přece jen, Klára Samková je veřejná osoba se slušným zásahem. A navíc tahle příhoda je jen malou částí zvedající se vlny v „alternativních kruzích“, které se už teď přesvědčují, že blížící se podzimní volby budou buď „ukradené“ kvůli korespondenční volbě, nebo je dokonce Ústavní soud po rumunském vzoru stejně zruší, pokud „nedopadnou podle přání pětilepry“, abych tak nějak volně citoval náladu na sítích. A to už není jen záležitost paní Samkové a její bubliny, už loni o touze plánu „ukrást volby“ vykládala beze studu místopředsedkyně ANO Alena Schillerová.
A tady každá lež udělá svou práci. Mimochodem, ve čtvrtek se Klára Samková pochválila, jak jí po přelomové zprávě o snaze prezidenta Pavla zbavit seniory volebního práva konečně zase začali přibývat čtenáři, a svěřila se, jak ji to motivuje k psaní většího počtu vlastních textů.
Máme se na co těšit. Jako staromódní liberál jsem samozřejmě proti dopředu k neúspěchu odsouzené snaze státu cestou represe velkolepě bojovat s „dezinformacemi“. Stačí, když si paní Samková sama před každý budoucí text doplní upozornění: Pozor, občas lžu. Její publikum to tak chce a náhodní kolemjdoucí aspoň nebudou zmateni.
