Babiš slaví Trumpovo vítězství. Ale blíž má k Bidenovi

Andrej Babiš nešetřil ve středu projevy nadšení nad vítězstvím Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. „Nezastavil jej atentát, ani politicky motivované žaloby, ani systematická očerňovací mediální kampaň,“ snažil se lídr hnutí ANO naznačit, co všechno má s Trumpem společného.

Zní to logicky, oba pánové vykazují řadu podobných rysů - od miliardového majetku (v dolarech) přes ony „politicky motivované žaloby“, jak to prodávají svým příznivcům, až po jistý problém s dokončením věty alespoň ve směru, kterým se na jejím počátku vydali. A samozřejmě, což je mnohem důležitější: oba jsou - každý ve svých poměrech - mimořádně úspěšnými politiky s loajální základnou fanoušků, kterým jsou všechny pochybnosti upřímně jedno.

Babiš navíc s Trumpem prožil jeden z vrcholů své politické kariéry, když jej v březnu 2019 navštívil v Bílém domě, pro následující eurovolby si vypůjčil červenou čepici se sloganem „Silné Česko“ a hlavně si z Washingtonu a taky jeho předměstí Langley, kde sídlí ústředí CIA, přivezl dostatek přesvědčení a informací, které se mu mohly hodit třeba o dva roky později při čisticí operaci „Vrbětice“.

Jenže s Babišovým vztahem k americké politice a jejím lídrům je to přece jen trochu složitější. Před volbami v roce 2016 na otázku Lidových novin, zda by v nadcházejícím souboji volil spíše Donalda Trumpa, nebo jeho demokratickou soupeřku Hillary Clintonovou, odpověděl stručně: „Nepodpořil bych ani jednoho z kandidátů.“

Po Trumpově nečekaném vítězství se ale už stal jeho věrným verbálním příznivcem - a na rozdíl od prezidenta Miloše Zemana, který se už v lednu 2017 viděl v Oválné pracovně, aby se tam jako příliš toxická figura nakonec už nikdy nepodíval, Babiš se téhle příležitosti dočkal.

Důležitou cestu po celou dobu – vedle profesionálních českých diplomatů – jistil jako součást oficiální delegace jistý Alexandr Braun. Politický stratég s impozantní profesní pověstí ve Spojených státech a v Česku známý též jako „muž, který stvořil ANO“.

Braun byl mozkem kampaní ANO už od roku 2013, kdy Babišovo hnutí překvapilo senzačním výsledkem v předčasných sněmovních volbách nejspíš i samo sebe. (Braun sám tvrdí, že pro Babiše už nepracuje a že se nepodílel ani na kampani v posledních sněmovních volbách 2021.)

Braunovo angažmá se ale neomezovalo jen na kampaně ANO. V roce 2015 měl například na starosti Babišovu „předpremiérskou“ cestu do USA, během níž se tehdejší ministr financí setkal například se starostou New Yorku Michaelem Bloombergem nebo generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem.

Sedmačtyřicetiletý Braun, dnes člen nejužšího vedení hodně vlivné konzultační a PR agentury SKDKnickerbocker, se v nejvyšších washingtonských kruzích vyzná dokonale. V roce 2020 se například významně angažoval v prezidentské kampani Joe Bidena, a pak o tom i pyšně vyprávěl, „jeho firma“ v minulosti pracovala i pro Hillary Clintonovou nebo Baracka Obamu. Stručně řečeno: SKDK je všeobecně považována za „agenturu Demokratické strany“.

Tohle všechno ukazuje, že Babišova americká afinita není tak úplně jednoznačná. Dokonce i od politiků dnešní vládní koalice můžete zaslechnout stížnosti, že demokratická administrativa Joe Bidena měla Babiše ve větší oblibě, než by si podle nich zasloužil, a hlavně, než by si zasloužila Fialova vláda, zvlášť při jejím obdivuhodném výkonu po ruském útoku na Ukrajinu. A stejní politici občas rozvedou i úvahy, jak by to mohlo souviset s podporou, kterou americká diplomacie poskytovala na počátku minulého desetiletí českým protikorupčním iniciativám, na jejichž vlnách se Babiš sklouzl až ke svému současnému dominantnímu postavení v české politice. Což není žádná temná konspirační teorie, bez silné poptávky by se neobjevila ani tahle nečekaná Babišova nabídka pro zklamané voliče - jen je občas zajímavé připomenout si třeba fakt, že se například o PR Rekonstrukce státu na začátku nezištně staral další důležitý Babišův muž Marek Prchal.

Předseda ANO teď doufá, že se už za rok dočká tak triumfálního comebacku jako Donald Trump a že se s ním třeba velkolepě znovu setká v Bílém domě. Nebo že třeba využije starého přátelství a podaří se mu přesvědčit 47. prezidenta USA k návštěvě Prahy. Není to vyloučeno.

Jen být Babišem, možná mě lehce zamrzí, že když teď italský vicepremiér Matteo Salvini na síti X oslavoval Trumpovo zvolení, nějak v koláži nadšených evropských lídrů z eurofrakce Patrioti pro Evropu (Marie LePen, Geert Wilders, Viktor Orbán, Portugalec André Ventura) zapomněl právě na českého Trumpa.

Možná to má za to, že se zahazuje s demokraty.