Článek
Přečtěte si Šťastné slovo:
Pravidelná sobotní glosa Jindřicha Šídla o věcech, které hýbou politikou a společností a kterých jste si třeba nevšimli, nebo nechtěli všimnout.
Slavný britsko-americký komik a komentátor John Oliver řekl před pár lety v rozhovoru pro Seznam Zprávy tahle slova: „Snažíme se nezabývat úplně každým jeho výrokem, protože on je skutečný mistr ve vytváření slovní mlhy a neustále si říká o pozornost. Už jen způsob, jakým mluví, je velmi legrační, to není větná stavba, kterou byste doporučili dítěti. A my se v tom hluku, který produkuje a jenž většinou nemá žádný význam a smysl, snažíme nepřehlédnout něco důležitého.“
John Oliver kupodivu nemluvil o Andreji Babišovi, ale o tehdejším americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Jeho recept je ale přenositelný i do Česka. Takže ho zkusme aplikovat třeba na poslední vystoupení předsedy ANO ve Sněmovně v tomto týdnu.
Není těžké dělat si z toho legraci. A taky se trochu dojmout, jak se to stává rodičům sedmiletých dětí, když si uvědomí, že zhruba nějak takhle vypadaly první pokusy jejich potomků o souvislejší vyjádření myšlenek – někdy před třemi lety.
Ale raději přehlédněme mlhu a pojďme v tom hluku najít něco skutečně podstatného, něco, co o Babišovi říká i to, co sám nechce.
V tomhle případě jde o krátkou pasáž, v níž chtěl Andrej Babiš (nejspíš) zdůraznit, jak úporně vždy hájil české národní zájmy. „Já jsem se této zemi už dávno zaplatil, protože jsem vybojoval 42 miliard korun navíc v rámci boje o peníze! A víte, jak jednal Nečas? Byl na hotelu. Volali, že by měl jít jednat, tak se báli zaklepat na dveře, aby neotevřela ta paní. Chudák Potměšil už je po smrti, aby to potvrdil. Já můžu jít do těch detailů. Nevyřídil nic.“
Je to, jako když máte pocit, že už jste konečně narazili na dno, když najednou zespoda někdo zaklepe. A on je to Andrej Babiš. Jde samozřejmě o větu „Chudák Potměšil už je po smrti, aby to potvrdil.“
Pusťte si Šťastné pondělí
Takže speciálně pro poslance Babiše: oním „Potměšilem“ je ve skutečnosti míněn Martin Povejšil, který skutečně Babišova slova již potvrdit či vyvrátit nemůže, protože před měsícem v 62 letech po těžké nemoci zemřel.
Kdyby snad Andrej Babiš znal slovo „vkus“, mohli bychom snad apelovat na to, aby se právě v zájmu dobrého vkusu už nikdy neodvolával při svých urážkách na nikoho, kdo se nemůže bránit.
Zvlášť pokud si nedokáže ani zapamatovat jeho jméno. Což je v téhle souvislosti obzvláště ubohé. Protože Martin Povejšil, tento vzor diplomata a muž s velkými zásluhami o stát, který své zemi loajálně sloužil skutečně do poslední chvíle, patřil svého času mezi blízké a nejdůležitější Babišovy spolupracovníky. A to nikoliv proto, že by v Babišovi viděl – jako spousta lidí, která se k někdejšímu premiérovi ochotně přimotala – šanci pro svůj kariérní vzestup. Ale proto, že jako loajální státní úředník ctil instituci premiéra.
Martin Povejšil ovšem taky nikdy nepatřil ke snaživým kývačům, naopak dokázal Babišovi říkat i nepříjemné a důležité věci přesně na místech a ve chvílích, kdy měl. A ani po výměně politické garnitury v roce 2021, kdy Povejšil už pracoval pro Fialovu vládu, necítil potřebu vykládat všude, co složitého za ty roky s Babišem zažil v roli velvyslance při EU a náměstka ministra zahraničí. Bývalého premiéra tento muž doprovázel také třeba při jeho návštěvě u prezidenta Trumpa v Bílém domě v březnu 2019.
„Bylo vždy obtížné odečítat jeho (Babišův) názor, on kladl otázky, ale nedával žádné odpovědi, když jste s ním byl v nějaké interakci. Tím nechci říct, že žádný názor neměl, ale pokud nějaký měl, tak se vždy nechal nakonec překlopit na správnou stranu. Což mu slouží ke cti,“ řekl Povejšil ve svém posledním rozhovoru pro Seznam Zprávy letos v červenci.
Poslechněte si Šťastný podcast
A Babiš opravdu dokázal Povejšilovi naslouchat. Podle bruselského zpravodaje Hospodářských novin Ondřeje Housky mu dokonce nabídl post svého státního tajemníka pro Evropskou unii. To sice Povejšil odmítl, ale všeobecně se ví třeba o vlivu, který na Babiše měl v době, kdy musel premiér udělat jedno ze svých nejtěžších a taky nejlepších politických rozhodnutí: vyčištění ruské ambasády na jaře 2021 po odhalení ruského teroristického útoku ve Vrběticích.
Tohle je prostě Andrej Babiš v kostce. Muž nejen bez úcty, ale bez základní loajality ke státu, jeho zájmům i hodnotám. A také k lidem, kteří to všechno začali stavět v době, kdy Babiš trdloval na tenise s reprezentanty „polistopadového politického kartelu“, jak tomu dnes říká. V té jedné větě o „chudáku Potměšilovi“, který se bohužel už nemůže podílet na bulvární diskreditaci Babišova politického soupeře, je o Babišovi vlastně úplně všechno.
Když Martin Povejšil v srpnu zemřel, vzpomínali na něj s nehraným respektem snad všichni politici, kteří s ním kdy přišli do kontaktu. S jedinou výjimkou. Andreji Babišovi to nestálo ani za jediný tweet.
