Článek
Šťastné slovo
Pravidelná sobotní glosa Jindřicha Šídla o věcech, které hýbou politikou a společností a kterých jste si třeba nevšimli, nebo nechtěli všimnout.
Možná je to pouze anekdota, ale já to kdysi slyšel jako údajnou odpověď Karla Schwarzenberga na otázku, kde to vlastně ve Vídni bydlí. „To je poměrně jednoduché. Půjdete po Schwarzenbergstrasse až na Schwarzenbergplatz a tam uvidíte sochu maršálka a mého prapraprapraděda Karla Filipa Schwarzenberga, který ráčil bojovati s Napoleonem. No a za ní stojí Schwarzenberg Palais, tak tam to je.“
Tento zevrubný popis naznačuje, že Vídeň nebude muset problém, jakou část města pojmenovat na památku velkého Čecha Karla Schwarzenberga, vůbec řešit.
Ale my bychom mohli a měli. Ano, asi se objeví názory a argumenty, proč bychom to dělat neměli, ovšem Institut Václava Klause, SPD i Jan Zahradil odpustí, je to úplně jedno. Pojďme se spíš dohodnout, která část města by Jeho knížecí jasnosti nejlépe slušela. Na výběr toho máme dost a dost.
Nejprve si ale řekněme, že jednodušší i taktičtější bude netrvat na přejmenování stávajících ulic, náměstí či jiných důležitých infrastrukturních staveb, jakkoliv by třeba nádraží Karla Schwarzenberga (dříve Wilsonovo a Hlavní) propojující Prahu po rozhrkaných kolejích přímo se všemi hlavními městy našich sousedů působilo důstojně i symbolicky.
Mnohem schůdnější bude pojmenování některého z míst, která v Praze teprve rostou - anebo takových, která ještě svůj pevně zažitý název nemají.
A jako první se samozřejmě nabízí lokalita v Praze-Bubnech, kde zanedlouho (měl bych dnes ten optimismus krotit, prostě během několika nejbližších desetiletí) vyroste úplně nová čtvrť pro 25 tisíc lidí. Výhodou takového řešení by bylo, že by jím šlo dokonale napodobit vídeňský model: ulice Karla Schwarzenberga by nás dovedla k náměstí Karla Schwarzenberga, přímo pod jezdeckou sochu Karla Schwarzenberga, při troše štěstí hned proti zcela nové Základní škole Karla Schwarzenberga.
Městská část Praha 7, kde by tento schwarzenberský koutek vyrostl, si nominaci vysloužila mimo jiné i tím, že se tu Karel Schwarzenberg v roce 1937 narodil. Respektive, narodil se v Bubenči v Praze 6, ale to je v podstatě hned vedle. A navíc, v roce 2013 získal kníže na sedmičce v druhém kole prezidentské volby 72 procent hlasů, což byl jeden z nejlepších výsledků v celé zemi.
A samozřejmě, abychom se dopředu vyhnuli nepatřičným námitkám, že to snad až trochu moc zavání kultem osobnosti. Přesné pojmenování včetně křestního jména je tu nutné, protože jednu Schwarzenberskou ulici už v Praze máme, konkrétně na rozhraní Butovic a Jinonic.
Jak jsem už naznačil, tohle jinak bezchybné řešení s sebou nese jisté riziko, které v Praze nelze nikdy podcenit: Tedy že žádná nová čtvrť v Bubnech nikdy nevyroste. Bude proto rozumné se poohlédnout i po jiných variantách.
V Praze teď vzniká relativně dost nových nových moderních sídlišť s byty za moderní ceny, kde se k dispozici najde mnoho dosud prázdných uličních cedulí. Ovšem všichni trochu cítíme, že šoupnout knížete někam do Vysočan není úplně to pravé.
Naštěstí se hned nabízejí alternativy, symbolicky možná i vhodnější. O Karlu Schwarzenbergovi se po jeho odchodu hodně mluvilo jako o muži, který pomáhal převést zemi, odkud kdysi jeho rodinu vyhnali, přes obtížnou dobu, i symbolicky na druhou světovou stranu. A je to pravda. Zdá se mi proto nejlepší, aby byl po něm pojmenován některý z pražských mostů.
Jeden by měl být k dispozici relativně brzy: ten právě budovaný, tramvajový z Podolí na Zlíchov. A i když se už v Mlýnské kavárně na Kampě, v základně Schwarzenbergových příznivců, o téhle možnosti vážně hovoří, má to háček. Vedení města je zdá se rozhodnuto pojmenovat jej po ženě, už proto, že až na Juditu Durynskou, manželku Vladislava II., jejíž jméno nesl předchůdce Karlova mostu, nebyl žádný most v Praze nikdy po ženě nazván.
To je myslím docela silný argument, navíc už by měla být přichystána anketa, v níž si lidé budou moci na Portálu Pražana z nabídky vybrané místopisnou komisí magistrátu nové jméno sami zvolit. Osobně bych hlasoval pro Zdenu Mašínovou starší, umučenou komunisty v roce 1956, nebo Jindřišku Novákovou, zavražděnou nacisty po eliminaci Reinharda Heydricha.
Nabízí se ale jiná a patrně nejschůdnější možnost. Letos v létě byla konečně po 25 letech příprav zprovozněna pěší lávka mezi Karlínem a Holešovicemi. Bez ironie je to mimořádně krásná a užitečná stavba, která doslova otevřela město a učinila jej mnohem příjemnějším.
Pojmenována byla po svém předchůdci, dočasném přívozu „HolKa“ - jako zkratka HOLešovice - KArlín. Dobré, ale zní to trochu moc jak z roku 1999. Most Karla Schwarzenberga, pro turisty „Karl zu Schwarzenberg Brücke“, je z mého pohledu tím vůbec nejlepším řešením, které můžeme bez stresu zprocesovat už v příštím roce.
Je pro to ale třeba něco udělat. Přesvědčit Schwarzenbergovu rodinu, aby k této poctě dala souhlas. Když si vzpomenu na dceru Lilu, která v Lucerna Music Baru z pódia koncertu na počest knížete dojatě Praze děkovala za způsob, jakým se Česko rozloučilo s jejím otcem, přijde mi to jako schůdný úkol.
A za druhé: O pojmenování mostu musí rozhodnout městská rada na návrh už zmíněné místopisné komise. Seznam jejích členů najdete snadno na webu pražského magistrátu. Jistě ocení váš e-mail, kterým je v této iniciativě podpoříte.
Spolu to zvládneme. Je nás víc, než si myslíte.
Vážení čtenáři, toto bylo poslední Šťastné slovo roku 2023. Velmi vám děkuji za vaši přízeň a jménem celého týmu Šťastného pondělí vám přeji hodně zdraví a mnohem šťastnější rok 2024.
Anketa
