Článek
Přečtěte si Šťastné slovo
Pravidelná sobotní glosa Jindřicha Šídla o věcech, které hýbou politikou a společností a kterých jste si třeba nevšimli, nebo nechtěli všimnout.
Každé pondělí ráno také sledujte nový díl pořadu Šťastné pondělí a večer si poslechněte Šťastný podcast.
Když Sněmovnou už týden zmítají vášně kvůli valorizaci důchodů a ceny potravin každý den zdolávají své vlastní rekordy, je přesně ten nejvhodnější čas pustit se do další konstruktivní debaty.
Třeba o poplatcích u lékaře.
Takže to na sebe vzal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), přezdívaný svou kolegyní ministryní obrany Janou Černochovou „Leopard“. V rozhovoru pro MF Dnes prohlásil: „Regulační poplatek není principiálně špatná věc, protože dochází ke zneužívání urgentních příjmů.“ Redakce MF Dnes opatřila rozhovor titulkem „Chci zavést regulační poplatky, řada lidí zdravotní systém zneužívá.“ (A upřímně – udělal bych totéž.) A teď se připoutejte, pojedeme velkým fofrem.
Je vcelku jedno, jak přesně se ministr Válek snaží v rozhovoru argumentovat. Protože už 15 let víme, co asi tak vypukne, když na veřejnosti použijete slova „poplatky u lékaře“.
Válek coby zralý muž si to jistě pamatuje také. Protože to, co se rozběhlo v lednu 2008, kdy jako součást velké daňové a zdravotnické reformy zavedla poplatky u lékaře Topolánkova vláda, nelze zapomenout. Třicet korun, které jsme začali v ordinacích platit, se stalo dokonale srozumitelným symbolem Topolánkovy „asociální vlády“. A tehdy ještě relevantní Jiří Paroubek, předseda tehdy ještě silné ČSSD, nemohl tenhle terč minout.
Pusťte si Šťastné pondělí
Sociální demokraté postavili na poplatcích celou svou kampaň před krajskými a senátními volbami na podzim 2008. A vyhráli je způsobem, jaký už nejspíš nikdy nikdo nedokáže zopakovat. ČSSD tehdy ovládla všech 13 krajů a získala 23 z 27 volených senátních křesel.
A tím byly poplatky definitivně mrtvé. I když v osekané podobě ještě pár let přežívaly, dvě rány z milosti jim v roce 2011 zasadil nejdřív Ústavní soud, který zrušil stokorunový poplatek za den v nemocnici, a pak nástup Sobotkovy koaliční vlády ČSSD, ANO a lidovců. Ta poplatky - až na platbu za návštěvu pohotovosti - zrušila definitivně.
A teď taková anketní otázka: Kdo to tehdy odsouhlasil, ale vzápětí litoval, že se to moc nepovedlo? To nebylo těžké, samozřejmě to byl Andrej Babiš, tehdy ministr financí. „Problém jsou poplatky v nemocnicích, kde jsme z hlediska pobytu udělali chybu. Zpětně to hodnotím jako špatně. Teď je to argument, aby se nalily větší peníze,“ řekl Babiš už v březnu 2014.
To byl ovšem ještě takový ten Babiš, který před volbami v roce 2013 na otázku, zda je pro placené nadstandardy ve zdravotnictví, odpověděl serveru Peníze.cz: „Ano, jednoznačně.“ Pak to ještě zopakoval ve své knize O čem sním, když náhodou spím z roku 2017, aby si to ovšem následně rozmyslel. Dnes už by samozřejmě kvůli jakékoli zmínce o nadstandardu zablokoval na několik dní Sněmovnu.
Pusťte si Šťastný podcast
V čemž tedy mimochodem trochu připomíná někdejší hvězdu ČSSD Davida Ratha. Ten zavedení regulačních poplatků navrhoval ještě týden před tím, než se na podzim roku 2005 stal kandidátem na ministra zdravotnictví v Paroubkově vládě. Pak se obratem stal jejich největším kritikem.
Takže bylo celkem jasné, co bude po Válkově pátečním rozhovoru následovat: Téma poplatků okamžitě zařadili do svých sněmovních projevů opoziční poslanci ANO i SPD, protože takový dar se neodmítá.
A to jsme se měli dočkat Válkova dalšího rozhovoru, tentokrát pro Deník N, v němž se zřejmě ministr pokusil své myšlenky rozvinout a vysvětlit. A dopadlo to jako vždycky.
„Kdybychom měli diktaturu, tak osvícený diktátor půjde a lékaře, kteří vybírají nelegální poplatky, zavře. To by ale bylo možné za bolševika. U nás to možné není. Je to daň za demokracii,“ prohlásil Válek na téma „neoficiálních nadstandardů“, kvůli kterým si lidé „dobrovolně“ připlácejí za lepší péči, i když to podle zákona není možné.
Tak tedy speciálně pro našeho Leoparda: Není to daň za demokracii, což je odlišný systém než anarchie. I v demokracii je nutné dodržovat dohodnutá pravidla, protože bez toho se demokracie brzy zhroutí. S diktaturou, která pravidla stanovuje a vynucuje zcela svévolně, to nemá společného vůbec nic.
Václav Dolejší v noční Sněmovně
Nicméně téma je venku a už tenhle start naznačil, že o poplatcích nebo nadstandardech zřejmě není v Česku možné diskutovat racionálně - jako už skoro o ničem. Nicméně od zkušených politiků bychom čekali, že tuhle atmosféru umějí rozpoznat a pak podle toho také jednat. Pokud Válek a koalice chtějí v nějaké podobě spoluúčast pacientů zavést, ať se tak prostě dohodnou, rozhodnou, vysvětlí to veřejnosti a prosadí. V tomto pořadí. Způsob, jakým se úkolu ujal ministr Válek, je ovšem až fascinujícím způsobem amatérský.
Bohužel to není první případ. Podobných kiksů, které kupí Fialova vláda na domácím politickém poli, je už trochu moc. A úplně nejhorší jsou chyby nevynucené, nebo přímo vlastní góly. Současná česká opozice sice možná nevypadá jako úplně seriózní alternativa, nicméně vládní koalice dělá všechno pro to, aby jí s tímto nedostatkem pomohla.
