„Myslí vždy o dva tahy dopředu.“ Top 10 největších úspěchů MZ

Poslední 28. říjen s Milošem Zemanem máme za sebou. Trvalo to, ale dočkali jsme se. Teď již jen stačí věnovat se 26. prosince po obědě čemukoliv jinému než „vánočnímu poselství“ hlavy státu a můžeme si v podstatě říct, že máme hotovo. Přežili jsme to. Sice jsme párkrát měli namále, ale je to za námi. Jen tedy nevíme, co je před námi.

Toto Šťastné slovo vzniká ještě před pátečním ceremoniálem na Pražském hradě. Záměrně. Nerad bych následující řádky nechal ovlivnit nějakým svým nelibým pocitem, který by ten cirkus mohl v člověku zanechat.

Protože toto je slavnostní chvíle a slavnostní chvíli je třeba důstojně oslavit.

Dovolte, dámy a pánové, abych vás u příležitosti posledního státního svátku desetiletí hanby seznámil se seznamem deseti největších úspěchů, kterých Miloš Zeman, třetí prezident České republiky, během svých dvou funkčních období dosáhl.

Je samozřejmě možné, že jsme na některé triumfy Zemanova období zapomněli – nebylo lehké vybrat ty nejdůležitější. A i tak si myslíme, že jde o velmi reprezentativní souhrn toho nejhoršího, o co Miloš Zeman, podle svých obdivovatelů geniální politický stratég přemýšlející vždy o dva tahy dál než jeho protivníci, usiloval. A jak to nakonec dopadlo.

Když v červnu 2013 tragikomicky padla Nečasova vláda, situaci držel v rukou čerstvě zvolený prezident. Bývalo kdysi zvykem, že v takové situaci prezidenti Havel i Klaus dávali přednost dohodě politických stran, což ovšem Zeman považoval za zoufale zastaralé.

A tak jmenoval premiérem svého kamaráda Jiřího Rusnoka, který sestavil s jistotou tu úplně nejstrašnější vládu všech dob – a to do soutěže počítáme i druhý Babišův kabinet. Zemanovi lidé pak vyvinuli maximální úsilí, aby tenhle soubor zoufalců dostal od Sněmovny důvěru a vládl až do řádných voleb plánovaných na květen 2014. Podporu mu dokonce přislíbila sociální demokracie, tehdy nejsilnější strana Sněmovny. Výsledek se dostavil. Rusnokova vláda Sněmovnou neprošla a poslanci se při představě, co všechno jim ještě Zeman hodlá předvést, radši dohodli na předčasných volbách v říjnu 2013.

Předčasné volby vyhrála podle očekávání sociální demokracie – avšak s mnohem slabším výsledkem (20 procent), než se všeobecně očekávalo. Ideální chvíle pro intriky. Ještě v den voleb navštívila delegace ČSSD v čele s prvním místopředsedou Michalem Haškem – ovšem bez předsedy Bohuslava Sobotky – prezidenta v Lánech. Dokonale utajená akce praskla ještě týž večer, Michal Hašek pak potkal v televizním studiu Danielu Drtinovou, na což dodnes nevzpomíná úplně rád, ČSSD – a také její koaliční partner Andrej Babiš – se postavila za Bohuslava Sobotku, kterého nakonec Miloš Zeman v lednu 2014 jmenoval předsedou vlády.

První volební období Miloše Zemana se neslo v duchu upevňování přátelství s lidovou Čínou. Tento proces charakterizovaný prezidentovým znásilněním bezbranného krtečka v přímém přenosu čínské televize vyvrcholil v březnu 2016 návštěvou čínského prezidenta Si v Praze. Během ní odhadl prezident Zeman plánovanou výši čínských investic na 95 miliard korun. Velkolepý plán dostal trhlinu v únoru 2018, kdy Číňané nechali zmizet Zemanova čínského poradce Jie Ťien-minga, o němž už od února 2018 nikdo nikdy neslyšel – stejně jako o investicích.

„Český prezident měl s čínským protějškem vynikající osobní vztahy. Několikrát jsem sám zažil, jak se k němu čínský prezident choval velmi zdvořile a slušně, jak ho respektoval. To vidím jako pozitivum,“ pravil tento týden v Lidových novinách prezidentův zahraničně-politický poradce Rudolf Jindrák. Rozhodně. Úspěch jako hrom.

Když Američané v listopadu 2016 zvolili svým prezidentem Donalda Trumpa, zářil Miloš Zeman štěstím. Svou radost dal najevo tak nahlas, že se vzápětí dočkal velkolepé odměny: Příslibu návštěvy v Bílém domě, jak slavnostně už na počátku roku 2017 oznámil tehdejší prezidentův poradce pro zahraniční politiku Hynek Kmoníček. Termín byl určen na duben 2017. A tady můžeme udělat tečku.

V listopadu 2014 Hrad oznámil, že do Prahy pozval amerického prezidenta Baracka Obamu, francouzského prezidenta Francoise Hollanda, britského premiéra Davida Camerona a ruského řezníka Vladimira Putina na pražskou konferenci Let my people live u příležitosti 70. výročí osvobození Osvětimi.

Nikdo z nich do Prahy v lednu 2015 kupodivu nedorazil, prezident Zeman aspoň ve svém projevu – známém z řetězových e-mailů pod předmětem „Fwd: Fwd: Fwd: Tohle ČT24 nikdy neodvysílá“ s logem ČT24 v levém horním rohu videa – obvinil novináře Ferdinanda Peroutku ze sympatií s nacismem a z autorství článku „Hitler je gentleman“.

Loni v říjnu Nejvyšší soud potvrdil, že si to Zeman vymyslel a že se musí Peroutkově vnučce Terezii Kaslové omluvit. Právní zastupování v „kauze Peroutka“ stálo daňového poplatníka 729 tisíc korun.

Zemanovo celoživotní přání vybudovat kanál Dunaj–Odra–Labe (DOL), tuto přímou konkurenci Suezského průplavu uprostřed Moravy, nabralo během jeho prezidentství skutečně konkrétní obrysy. Každá vláda, která se s touhle kravinou musela popasovat, zvolila v podstatě shodnou variantu „Uděláme studii, snad na to zapomene“. Jenže prezident nezapomněl. A tak až Fialova vláda Zemanův sen definitivně utnula. Studie stály 24 milionů, což není málo, ovšem pořád se to vyplatí v porovnání s plánovanou cenou DOL 600 miliard. I když: Už v roce 2016 Zeman sliboval, že by průplav mohly stavět čínské firmy ze svých prostředků.

Dobře. A teď už na to můžeme definitivně zapomenout.

Všeobecně se očekávalo, že prezident Zeman bude chtít hrát důležitou roli při jmenování Fialovy vlády v prosinci 2021. A tak se také stalo.

Poté, co byla oznámena sestava ministrů, oznámil prezident dramaticky, že rozhodně za žádných okolností nejmenuje ministrem zahraničí Piráta Jana Lipavského, „protože je nekompetentní“. To bylo 10. prosince 2021.

O čtyři dny později premiér Petr Fiala oznámil, že prezident jmenuje kompletně celou jeho vládu včetně Jana Lipavského.

17. prosince prezident vládu jmenoval. Během aktu se jeho trestně stíhaný kancléř Vratislav Mynář dopustil mrk mrk veselého přeřeku, když Lipavského, který je vzděláním bakalář, označil za „magistra“, aby se vzápětí mrk mrk opravil. Mynář tento vtip vymyslel ve spolupráci s prezidentovým mluvčím Jiřím Ovčáčkem, který není vzděláním nic, a bylo jim líto ho nepoužít.

Když Česko v únoru 2021 zoufale shánělo vakcíny proti covidu, oznámil Miloš Zeman, že mu Vladimir Putin přislíbil dodávky ruské vakcíny Sputnik, která ovšem nebyla schválena evropskou lékovou agenturou EMA. Prezident se ovšem nevzdal a přes odpor tehdejšího ministra zdravotnictví Jana Blatného požádal o posouzení Sputniku Univerzitu Karlovu. Univerzita po několika týdnech oznámila, že nic posuzovat nebude.

Do Česka nakonec nebyla dovezena jediná dávka Sputniku, který dodnes nebyl schválen agenturou EMA. Zeman byl očkován vakcínou Pfizer/BioNTech.

Nejdůležitějším úkolem druhého volebního období prezidenta se ovšem stala jiná ruská nabídka: na dostavbu dalších bloků Jaderné elektrárny Dukovany.

Již v květnu 2017 Zeman při návštěvě Dukovan lobboval za to, aby ruský Rosatom dostal zakázku za stovky miliard bez výběrového řízení, jako to udělali Maďaři v případě své jaderné elektrárny Paks – a již nyní má stavba pětileté zpoždění.

Rosatom byl přes zuřivý prezidentův odpor vyřazen z tendru na Dukovany loni v dubnu, poté, co se ukázalo, že Rusko spáchalo na území Česka teroristický útok ve Vrběticích.

A to souvisí se zlatým hřebem Zemanova desetiletého prezidentství, tedy jeho snahou zadupat do země ředitele BIS Michala Koudelku.

Zeman pro jeho charakteristiku vyplýtval mnoho svých nevtipných bonmotů, včetně toho nejznámějšího o „čučkařích“, když obvinil kontrarozvědku, že neodhalila jediného teroristu. V kauze Vrbětice se tedy konečně dočkal.

Mnohokrát žádal Koudelkovo odvolání, jenže za šéfa BIS se nejprve postavil Andrej Babiš a posléze i Petr Fiala, jehož vláda potvrdila Koudelkův mandát i na další pětileté období.

Zemanovi na Koudelkovi vadila jeho varování před vlivem Pekingu a zejména Moskvy na českou politiku. Zvláštní. Koudelka a jeho služba říkali po celou dobu jen to, co v únoru 2022 vyvrcholilo ruskou agresí na Ukrajině.

„Kdyby věděl, že Rusové budou bombardovat Ukrajinu, choval by se k ruskému prezidentovi Putinovi od začátku jinak. Z Putina je prezident osobně hodně zklamaný,“ pravil poradce Jindrák v už citovaném rozhovoru v LN.

To ale muselo být překvapení. Zvlášť pro nedostižného vnitro- i zahraničněpolitického stratéga Zemanovy velikosti.

Třetí český prezident ovšem i tuhle partii musel dohrát s pocitem vítězství, a tak ještě letos v květnu odmítl posedmé povýšit Koudelku do hodnosti generála.

Co se dá dělat. Koudelku jmenuje generálem Zemanův nástupce již příští rok.

A příběh zásadních úspěchů jednoho nedostižného politického génia se tak symbolicky definitivně uzavře.