Článek
Přečtěte si Šťastné slovo:
Pravidelná sobotní glosa Jindřicha Šídla o věcech, které hýbou politikou a společností a kterých jste si třeba nevšimli, nebo nechtěli všimnout.
Musíme lidovcům přiznat, že při pečlivém studiu jejich stranických dějin najdeme časová období, kdy dokážou působit jako vcelku rozumná, umírněná strana, která je schopná přivádět do politiky i zajímavé osobnosti. A působit tak, jak si to kdysi představoval Josef Lux: klidná síla.
Tyto prchavé okamžiky přicházejí obvykle tehdy, když je strana v opozici a defenzivě, takže se snaží ukázat svou přívětivější tvář. Jakmile zesílí, stávají se z lidovců opět tradiční lidovci. Zhusta nesnášenliví, chvílemi až bigotní konzervativci s nepotlačitelnou potřebou žvanit jiným lidem do jejich životů, případně je u toho urážet.
A tady už se nebavíme jen o „lokálních fenoménech“, jak se kdysi říkalo vsetínskému samorostu Jiřímu Čunkovi. Do čela průvodu směrem k bažině se postavil sám předseda strany a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Hodně štěstí, jen tam bývá obvykle celkem plno.
Jurečkův instagramový příspěvek „Konec zneužívání dávek“ z minulého týdne vypadá, že si ho lidovci v době dovolených nechali zpracovat u grafického oddělení SPD, s nimiž by mohli v tomto bodě klidně vytvořit hlasovací koalici.
A časem třeba i něco víc. Mimochodem návrh zákona, „který by ukončil zneuživání sociálních dávek nepřizpůsobivými“ z dílny SPD už dávno leží ve Sněmovně. Takže se stačilo jen připodepsat.
„Zneužívání dávek“ je jedním z nejomšelejších sloganů české politiky od roku 1995, kdy byl celý současný sociální systém spuštěn. Lidovci si to určitě pamatují, protože tehdy seděli v první Klausově vládě, která jej zavedla. Stejně jako byli u toho ve druhé Klausově vládě, ve Špidlově vládě, v Grossově vládě, v Paroubkově vládě, v Topolánkově vládě, v Sobotkově vládě a teď ve Fialově. Z posledních 30 let strávili lidovci ve vládních lavicích celkem 18, nejvíc ze všech českých politických stran. Nejvyšší čas začít teď řešit „zneužívání“.
Samozřejmě k němu docházet může, ovšem vyhlášený „boj“ proti tomuto společenskému nešvaru nebude úplně snadný. „Kdo se snaží podvádět nebo je zdravý a nechce pracovat, na toho si posvítíme,“ slibuje Jurečka na Instagramu. Nic proti. Bylo to ovšem jeho vlastní ministerstvo, které nedávno tazateli podle zákona o svobodě informací sdělilo, že třeba v roce 2022 provedlo 121 tisíc kontrol dávek v hmotné nouzi a našlo při nich zhruba jedno procento pokusů o „zneužití“. Navíc, pochlubilo se ministerstvo, má Úřad práce „velmi dobře nastaven vnitřní kontrolní systém stejně jako spolupráci s Policií ČR a obcemi“. Tohle nevypadá na úplné drama, ale proč ho nevytvořit.
Marian Jurečka a jeho obhájci by vám asi vysvětlili, že v jejich pojetí půjde o sofistikovanou a jistě nutnou revizi celého rozbujelého sociálního systému, v němž hodlají sloučit čtyři různé sociální dávky do jediné, což ušetří administrativu a celá agenda se bude líp kontrolovat.
Dobrý nápad, který bude ještě nutné dobře vysvětlit veřejnosti. A jak jinak to udělat než k tomu prsknout fotku rozčíleného snědého muže. Protože – mrk mrk – mluvíme sice o zjednodušení, ale všichni víme, že vám chceme říct, jak to teď osolíme cikánům. (Ve skutečnosti ale Marian Jurečka proti Romům samozřejmě nic nemá, dokonce se k nim chodí ostříhat, mrk mrk.)
A když jsme už vyřídili „nepřizpůsobivé“, můžeme se obrátit i k dalším menšinám, jak to nedávno lidovci předvedli při projednávání manželství pro gaye a lesby. Nečekám od lidovců, že budou tuhle změnu kolektivně podporovat, respektuji i nesouhlas podmíněný vírou, jakkoli manželství pro všechny nedávno zavedli třeba v katolickém Španělsku či Irsku.
Nesouhlasit se samozřejmě dá důstojně - a část lidovců, jako například poslanec Jiří Navrátil, to také tak dělá.
A pak jsou tu ti další. Třeba poslankyně Pavla Golasowská, podle níž u nás žádná diskriminace na základě sexuální orientace neexistuje, protože se přece i homosexuální muž může oženit - se ženou. (Teď mě ovšem napadla šílená věc: Co když to poslankyně myslí vážně?)
Podobnou míru empatie prokázal předseda lidoveckého poslaneckého klubu Aleš Dufek, který světu sdělil, že „navrhovaná definice, že manželství je svazek dvou lidí, dává oprávněnou obavu, že nastane zmatek v naší společnosti, že lidé budou chtít svazky třeba i více osob“. Takový zmatek možná může opravdu vypuknout v základní organizaci KDU-ČSL Zlín, kam Dufek patří. Jinak je to jen o něco kultivovanější a už docela provařený trolling známý ze sociálních sítí.
A samozřejmě nemůžeme zapomenout ani na vycházející hvězdu lidovců Šimona Hellera, který nás informoval o jihočeské moudrosti, podle níž „hovězí je hovězí, kuřecí je kuřecí a manželství je svazek muže a ženy“. Ano, tady se chce jen dodat, že hovězí je hovězí a lidovci jsou lidovci.
A proti čemu budeme bojovat dál? Ano, na řadě jsou samozřejmě „feťáci“, třeba takoví, kteří se těšili na přísně regulovanou legalizaci konopí. Tohle je samozřejmě vysoce odborné téma a není chytré z něj vylučovat oponentní názory. Nicméně když třeba místopředseda lidovců Tom Philipp líčí, s jakými případy jedinců zdevastovaných marihuanou se ve své lékařské praxi setkal, což nijak nezpochybňujeme, člověka hned napadne, jestli také náhodou někdy neviděl případy zdevastovaných alkoholiků. Takových, pro něž je ovšem podle lidovců nutné zachovat nulovou spotřební daň na tiché víno, protože jinak by třeba mohli začít kouřit marihuanu. Neboť, jak říká major Zeman v jednom ze svých případů, „už máme to svinstvo v republice“.
Abychom si rozuměli: Nechci přesvědčovat lidovce, aby se z nich stala liberální, nebo snad přímo progresivistická strana. Je to strana tradiční, konzervativní, která hájí zájmy a předsudky svých zbylých voličů a každé volební období je přesvědčuje, že tentokrát už určitě prosadí pravidlo „třikrát a dost“ pro pachatele přestupků a trestných činů, jak jim to slíbila už v roce 1994. (To jen abyste věděli, co přijde na řadu nejpozději někdy v únoru 2024.)
A když budeme fér, přiznáme, že občas skutečně jsou stále ještě schopni přivést do politiky nové, zajímavé osobnosti, jako je brněnská poslankyně Marie Jílková, jihomoravský hejtman Jan Grolich nebo náměstek jihočeského hejtmana František Talíř.
Uvnitř strany se již také delší čas mluví o „rebrandingu“, o nové, čerstvější image pro nové časy, možná dokonce o novém názvu, který by mohl velmi překvapivě znít jen „lidovci“. Hodně štěstí, bratři a sestry, vykročili jste opravdu razantně.
