Článek
Lítý boj o manželství pro všechny se nevede jen mezi politiky. Citlivé téma hýbe i katolickou církví, jejíž vedoucí představitelé se hlasitě staví proti snaze zrovnoprávnit homosexuální svazky.
„Já mám úctu ke slepcům a říkám udělejme pro ně všechno, ale nebudu souhlasit s tím, aby slepí dostávali řidičák za dnešních podmínek. Stejně tak nemůžu souhlasit s tím, aby někdo řekl uzákoňme manželství pro homosexuály,“ uvedla například v říjnu na besedě současná hlava české katolické církve Jan Graubner. Podobně se k věci staví i jeho předchůdce kardinál Dominik Duka.
To však neznamená, že takový přístup razí v církvi všichni. Mezi katolickými kněžími téma manželství pro všechny rezonuje. Autoři reportážního cyklu Off Record hovořili s několika faráři, kteří ostře kritizují vedení církve dua Graubner-Duka za jejich přístup. Mají obavu, že církev kvůli tomu ještě víc ztratí svou váhu a respekt ve společnosti.
„Probíhá masivní ideologická masáž farářů, kněží a skrze ně věřících. Ta je utvrzuje v tom, že Istanbulská úmluva je absolutní zlo, gender je největší hereze dnešní doby, že musí bojovat proti manželství pro všechny,“ uvedl kněz a teolog Tomáš Petráček.
Ve stínu mocných
Letohradský farář Václav Vacek popsal, že klíčovou postavou tuzemské katolické církve zůstal kardinál Dominik Duka. Podle faráře se církev až příliš dostala do blízkosti Pražského hradu.
„Pan kardinál je silnější figura (než arcibiskup Jan Graubner, pozn. red.). Církev jede ve stejných kolejích. Dominik Duka jaksi tíhnul ke dvěma prezidentům – Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi. Na mě to působí, že se choulíme do stínu těch mocných,“ uvedl Vacek.
„Podporujeme misie jinde, sami jsme ale naprosto nemisiované území,“ obává se kněz Pavel Kuneš. Duchovní z Klecan rovněž vykreslil, jak mu Duka vysvětlil, proč si držel nablízko Miloše Zemana a jeho okolí.
A jak na to reagují nejvyšší představitelé církve? A změní se někdy jejich pohled? Více v dalším díle reportážní série Off Record (v úvodním videu).
Reportážní série Off Record
Reportéři Václav Dolejší a Ondřej Koutník.
Název reportážního cyklu odkazuje na situace, kdy politici a vlivní lidé hovoří s novináři mimo kamery a mikrofony – a o to právě jde. Vstoupit do politického zákulisí a zprostředkovat našim čtenářům a divákům informace, jak to vypadá, když politikům spadne televizní či facebooková „maska“.
Nejde však o žádné paparazzi záběry, ale o přiblížení toho, jak vypadá práce novinářů v politickém terénu a co si od politiků vyslechnou, když chtějí znát názory, jimiž se politici před kamerami nechlubí.
Abychom přiblížili autenticitu a atmosféru nastalých situací, některé záběry pořizujeme i na brýle s kamerou. Přiznaně, nikoliv tajně. Někteří politici se tak dokážou více uvolnit a hovořit méně formálně a strojeně, než kdybychom na ně mířili diktafonem.
Ty politiky či úředníky, které by „špionské“ brýle spíše znervózňovaly, nahráváme klasicky – avšak na méně standardních místech. Jako například Andreje Babiše ve vlaku v dětském kupé. Nebo v bodyguardy hlídaném prezidentském vagónu při zahraniční cestě hlavy státu.
