Článek
Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.
„Jakmile se umělá inteligence zakoření do našich běžných životů, bude to pro lidstvo stejně zásadní zlom, jako když Homo sapiens objevil přirozenou řeč. Přirovnat to k vynálezu knihtisku či parního stroje, by bylo málo. Takhle zásadní věc umělá inteligence bude,“ říká kybernetik Jan Romportl, šéf Elin.ai a Deep tech partner v Presto Ventures. Právě s ním se nově budeme v pořadu Inside Talks bavit o umělé inteligenci.
Zlom, o kterém mluví, podle něj nastane za 10 až 15 let. „Skutečně se dočkáme velmi zásadních transformací kolem AI. Já bych se vsadil, že do konce tohoto desetiletí budeme mít první prototyp takzvané obecné umělé inteligence, tedy nebiologického systému schopného dosahovat libovolného cíle. To je na jednu stranu slibné, na druhou docela strašidelné,“ říká Romportl.
Zastavit AI? To je jako zastavit internet
Zastavit dosavadní vývoj, případně zrušit AI už podle něj není možné. „To by bylo na úrovni zastavit internet. Způsobilo by to nesmírné poškození celé naší civilizace. Myslím, že bez umělé inteligence to nepůjde,“ vysvětluje expert. Právě AI podle něj může pomoci s řešením většiny zásadních problémů, kterým jako lidstvo čelíme – od globálních klimatických změn přes nedostatek zdrojů energie až po problémy s ukládáním energie či rizika pandemií.
„Schopní lidé nám už docházejí, všechno to nízko visící ovoce v technologickém pokroku bylo vytěženo. Kdo jiný nám to pomůže vyřešit než umělá inteligence?“ vysvětluje.
Desetiprocentní riziko kolapsu civilizace
Vedle výhod a nadějí, které se s AI pojí, upozorňuje Romportl i na rizika, která může přinést špatné využití úzké umělé inteligence. „Uvádí se odhady, které říkají, že je zhruba desetiprocentní pravděpodobnost, že obecná umělá inteligence v horizontu třeba příštích třiceti let nějak způsobí kolaps naší civilizace,“ říká.
To je na první pohled obrovské riziko, Romportl proto doplňuje, že stejná studie uvádí totožnou pravděpodobnost pro situaci, že lidstvo zničí biotechnologicky vytvořená pandemie. „Když nastřádáme všechna ostatní rizika, převáží to nad rizikem umělé inteligence. Umělá inteligence je zároveň náš jediný nástroj, jak si poradit s těmi ostatními riziky. Takže stojíme trochu nad propastí a tu se nám v příštím dvaceti letech musí podařit přejít,“ říká Romportl.
Upozorňuje, že umělá inteligence bude postupně lepší než člověk možná úplně ve všech kognitivních činnostech. Tedy činnostech, které děláme hlavou, jako je vnímání, pozornost, paměť, učení, myšlení, rozhodování a jazyk.
„V čem budeme my jako lidi jedineční a co si nesmíme pokazit, je člověčství. Možná i emoce bude brzy AI vnímat a analyzovat daleko lépe než člověk,“ dodává Romportl.
Práce „hlavou“? AI bude lepší
Podle něj umělá inteligence už brzy přinese velké změny v zaměstnanosti. „Rozhodně to vypadá tak, že asi padesát procent všech činností – to neznamená povolání, ale ekonomicky produktivních činností – bude automatizovaných. Pokud pracujete hlavou, je docela možné, že velká část činností, které dnes děláte, bude nějak automatizovaná. Pokud jste prostě instalatér, nebo tesař, tak to zatím úplně nehrozí, ale myslím si, že v podstatě úplně každá profese, kde se zapojuje hlava, by toto měla řešit,“ říká. Pro někoho to bude za rok, pro někoho za pět let, ale z ekonomického hlediska bude prostě efektivnější, aby danou část práce dělal stroj.
Inside Talks
Pořad, ve kterém bude Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírat zákulisí byznysu. Tito insideři popíší, jakými tématy žijí průmysl, potravinářství, reality, startupy, finance, energetika nebo automobilový průmysl, a vysvětlí klíčové momenty a souvislosti.
Insidery je tato skupina šéfů:
- Tomáš Kolář z Linetu
- Petr Palička z realitní divize Penty
- Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT
- Tomáš Spurný z Moneta Money Bank
- Ondřej Fryc z Reflex Capital
- Martin Durčák z ČEPS
- Karel Pilčík z MP Krásno
- Jan Romportl z Elin.ai
Inside Talks. Každý pátek na SZ Byznys.
„Nemyslím si, že budou šmahem zničené celé profese, ale problém bude mít copywriter, který píše na zakázku laciné texty,“ dodává s tím, že naopak dobrý copywriter, pro kterého je zásadní diskuze se zákazníkem, bude stále potřeba. „Z lidí se v podstatě začnou stávat průvodci jiných lidí,“ dodává.
Množství lidí, kteří tu změnu nedají
„Samozřejmě to není úplně pro každého. Bude spousta právníků, developerů i softwarových inženýrů, kteří tu změnu profese nedají a nezvládnou se přeorientovat. V tom případě bude obrovské množství lidí, kteří se a teď se omlouvám, uchlastají, prostě to pro ně nebude dobré. Řekl bych, že deset procent lidí může mít vážné problémy tohoto typu,“ dodává.
Problémy zatím nebudou mít řemeslně zdatní lidé, těm však mohou začít brát práci ti, kteří se z práce hlavou přeorientují na práci rukama. „Někteří lidé budou více predisponovaní na manuální činnosti, někteří na hybridní činnosti – tedy on plus stroj. Mnoho lidí se pak bude více orientovat na péči o jiného člověka. A právě pečující profese mají velký potenciál se obohatit daleko více než teď,“ říká.
