Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Technických či oborových norem ve stavebnictví stále přibývá. Zatímco v roce 1990 jich bylo 680, dnes experti jejich počet odhadují na deset tisíc. Regulováno je totiž téměř vše - od velikosti místností až po uspořádání bytu. Bydlení se díky tomu stává sice komfortnější, ale zároveň i výrazně dražší.
„Hlukové izolace, tepelné izolace, požární předpisy, všechno se zlepšuje a řada z těchto věcí je dána právě normami nebo vyhláškami. Řeší se osvětlení, oslunění a nakonec i výšky místností. Dřív bylo běžné, že rozvody ústředního topení byly vidět, dnes se vše seká do zdi. Těch požadavků je mnoho a všichni se tváří, že je to nový standard, že je to běžné. Dostali jsme se do stavu, že většina bytových staveb je v podstatě luxusní, ale pak se divíme, že i dražší,“ říká v pořadu Inside Talks Petr Palička. Právě nejrůznější normy dle něj mohly vyhnat cenu bytu až o 20 procent výše.
Česká specialita? Chodba u toalety
Česká republika navíc často zavádí technické normy a požadavky, které jsou přísnější než minimální standardy stanovené Evropskou unií. „Zároveň tu dochází k jednomu paradoxu. Ty normy někdy ani nejsou závazné – jenže z nich vychází řada vyhlášek a ty už závazné jsou,“ vysvětluje Palička s tím, že v zahraničí je situace benevolentnější.
Jako příklad pak uvádí české nařízení, že dveře z toalety nesmí vést do obytné místnosti, ale musí mezi tím být chodba. „To není ani na Slovensku a třeba u malých bytů je to prostě problém. Jednoznačně to zvyšuje náklady, protože musíte vyrobit nějakou chodbu. Normy se ale týkají i velikosti obytných místností nebo osvětlení. Kdybychom si řekli - ano, teď hledáme skutečný model dostupného bytu a vzali jen minimální standard, dostali bychom se na nižší ceny,“ dodává Palička.
Začíná to už při stavbě, úřady řeší žádosti z 2023
Všechno ale začíná už při samotné výstavbě. Oficiálně má sice Stavební úřad na vyřízení žádosti o stavební povolení 60 dnů (v komplikovanějších případech 90 dnů), praxe je ale jiná a opět výstavbu prodražuje. „Z mojí zkušenosti a zkušenosti kolegů, kteří povolují rozsáhlé stavby, vím, že ta doba je dlouhá, v mnoha případech i několik let, pět, šest i více,“ říká Palička.
Upozorňuje, že situaci aktuálně ještě zhoršují přetížené stavební úřady, kdy na některých z nich chybí až polovina zaměstnanců. „V současné době se navíc povoluje podle dvou stavebních zákonů, starého a nového, což je pro ty pracovníky nepochybně velmi náročné. Nedávno nám na jednom úřadě říkali, že teď řeší podání z roku 2023 a vůbec neví, kdy se dostanou k tomu našemu,“ dodává.
Další nárůst byrokracie
V nejbližších letech se navíc dle expertů očekává další více než tisícovka nových norem, což může zvýšit náklady na výstavbu o dalších 10–20 procent.
„Například parkování pro elektromobily. Dnes se takových míst staví v obytných domech málo, protože musí splňovat určité podmínky. Zatím to funguje, těch vozů není tolik, ale víme, že do budoucna bude parkovacích míst pro elektroauta potřeba více. Teď to řeší hasiči, připravuje se nová vyhláška. To pak ale znamená větší parkovací místa, jinou výšku stropu, sprinklery a mnoho dalších požadavků. Z hlediska bezpečnosti jsou pochopitelné, ale jednoznačně prodražují stavbu. Je to zásah do statického konceptu domu, což může být deset až patnáct procent navíc - záleží, jak bude ta vyhláška přísná,“ vysvětluje Palička
Další zdražení dle Paličky přinesou ESG požadavky a snaha o energeticky neutrální budovy. „Principielně je to v pořádku, je v pořádku omezovat emise, problém je, že to vždycky něco stojí,“ říká Palička s tím, že právě ESG požadavky jsou výrazným prvkem zdražování. To, že by bylo reálné mít v roce 2050 klimaticky neutrální i stávající budovy, si tak nemyslí.
Inside Talks
Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí byznysu. Tito insideři popisují, jakými tématy žijí průmysl, potravinářství, reality, startupy, finance, energetika nebo automobilový průmysl, a vysvětlují klíčové momenty a souvislosti.
Insidery je tato skupina šéfů:
- Tomáš Kolář z Linetu
- Petr Palička z realitní divize EP Real Estate
- Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT
- Tomáš Spurný z Moneta Money Bank
- Ondřej Fryc z Reflex Capital
- Martin Durčák z ČEPS
- Karel Pilčík z MP Krásno
- Jan Romportl z Elin.ai
Inside Talks. Každý pátek na SZ Byznys.
„Důvodů je několik. První jsou samozřejmě peníze, ale řekněme, že si je můžeme odněkud půjčit. Pak tam jsou lidské zdroje. Prostě ti lidé na stavbách nejsou a znamenalo by to zvýšit kapacitu stavebních firem, potom jsou to stavební materiály, kterých také potřebujete určité množství, ale ty firmy narážejí na emisní povolenky a mají nějaké limity. Když se to všechno spočítá, ten cíl mi přijde nereálný,“ dodává Palička.
Snižování norem? To se řekne, že už neplatí
Na druhou stranu, kompas, který představila nedávno Ursula von der Leyenová, si klade za cíl snížení byrokracie.
„Zatím ale normy spíš přibývají. Samozřejmě bych si přál, aby byl ten proces opačný. A nevím úplně přesně, jak toho dosáhnout. Jestli se jednoho dne řekne, že už to prostě neplatí a nebudeme se tím zabývat? Zatím přibývají tak neuvěřitelné normy, jako je třeba teď nová norma o zařizování bytů. Tam máte napsáno, jak velký stůl se vám tam musí vejít, kolik židlí má být okolo něj, kolik centimetrů okolo stolu, okolo postele, jak má být postel velká… To je neuvěřitelné,“ dodává Palička s tím, že s takovou normou už vlastně není potřeba architekt.
