„To se prostě nedá.“ Výrobce masa komentuje ceny v řetězcích

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Maso v Evropě chybí a tomu odpovídá jeho cena. „Aktuálně je jedna z nejvyšších v historii Československa i České republiky. A bude hůř. Statistiky ukazují, že letos Evropa klesne se stavem zvířat o dvě procenta dolů. To vyžene ceny ještě výš,“ říká v rozhovoru pro Inside Talks šéf Českého svazu zpracovatelů masa Karel Pilčík.

Ceny masa určují burzy – v Německu se aktuálně kilogram vepřové půlky pohybuje okolo 2,25 eura, ve Španělsku je ještě o deset eurocentů dražší. Jen pro srovnání, ještě před rokem a půl cena nepřesahovala 1,7 eura.

Na pultech českých obchodních řetězců se však obří nárůsty cen masa spíš neprojevují. „Prodávají maso se ztrátou. Obchodníky dnes nezajímá kvalita, ale jenom ceny. Marketing pracuje jenom s cenami,“ vysvětluje Pilčík s tím, že právě levnější maso funguje jako „lákadlo“ pro zákazníky, kteří pak tuto slevu zaplatí v jiném zboží.

„Dnes nikdo nekoupí krkovici za 99,90 koruny za kilo. Nikdo nedokáže koupit kýtu za 80 korun za kilo, za které ji oni prodávají. To se prostě nedá,“ dodává Pilčík. Reálné ceny jsou podle něj zhruba o 20 až 25 korun vyšší.

Cena stoupá kvůli nedostatku masa v Evropě, a i když jsou neustále zmiňované dovozy masa ze třetích zemí, zatím to tak jednoduché není. Například levnější maso z USA do Evropy nemůže. Důvodem jsou geneticky modifikované směsi krmiva, kterými jsou zvířata v USA krmena a které jsou v Evropě zatím zakázané.

„Všechny země se snaží být soběstačné. Už i Čína a Vietnam se starají o soběstačnost, Rusové jsou dokonce v přebytku. Jen Evropa a Česko ne,“ dodává Pilčík.

A není to jen surovina, která momentálně tuzemským řezníkům chybí. Nejsou lidé a navíc se chování těch, kteří jsou, po covidu dost změnilo.

Například podnik MP Krásno měl ještě před covidem průměrnou nemocnost do pěti procent. Teď je to osm procent a v některých měsících i přes devět procent. „Vidíme, že se lidé snaží zneužívat doktory. S nemocí, se kterou byli doma dříve 14 dnů, jsou doma dnes šest týdnů. Všechno se změnilo po covidu. Přijde mi, že celá Evropa je po covidu úplně jiná. Po covidu se svět změnil,“ dodává Pilčík. A nejde jen o nemocenské, změnilo se i chování zaměstnanců, zejména nováčků.

„Ve firmě máme zhruba 85 procent loajálních lidí, kteří tam jsou dlouhodobě. Těch zbylých 15 procent se pak významně mění. Navíc se takový člověk třeba po třech měsících sebere a jde pryč. Vůbec neakceptuje výpovědní dobu, prostě už přestane chodit do práce. Nevyzvedne si ani zápočtový list,“ dodává Pilčík, podle kterého je to často problém zejména mladých lidí.

V celém Česku chybí podle odhadů Českého svazu zpracovatelů masa více než pět tisíc řezníků a uzenářů. Důvodem je zejména malý zájem mladých lidí o učňovský obor řezník–uzenář. Podle dat Národního ústavu pro vzdělávání v roce 2021 absolvovalo tento obor 83 lidí.

„V covidu měla naše firma 15 učňů. Teď je pět až šest učňů. Často se totiž i ti, kteří se vyučí, přesunou do jiného řemesla. Snažíme se studenty motivovat penězi, aby nám podepsali, že u nás budou tři roky pracovat, ale oni si ty peníze nevezmou a nikdo nám to nepodepíše,“ říká Pilčík.

Důvodem jsou i mzdy. Aktuálně je průměrně nabízený výdělek na pozici řezník–uzenář necelých 31 tisíc korun. Zaměstnance tak snadno přetáhnou firmy například z automotive. „Plat určitě hraje roli. Říkáme, že spolu s pekaři jsou řezníci nejméně placeni. Ve firmě máme sice průměr o pár tisíc větší, než jsou statistiky, ale nestačí to,“ dodává Pilčík.

Situaci podle něj výrazně neřeší ani automatizace a robotizace. „Podařilo se nám významně automatizovat výrobu. Někde sice automatem ušetříme až osm lidí, ale někde potřebujeme stejný počet. Jen místo fyzické práce musí obsluhovat a řídit ty stroje,“ říká Pilčík, podle kterého je nábor těchto lidí snad ještě náročnější.

Firmy tak zachraňují cizinci. Podle Karla Pilčíka bourají české maso zejména Mongolové a Filipínci.

Zvýšila se kvóta pro Filipínce a ti, kteří přichází, jsou vyučeni. Navíc je výhoda, že umí anglicky. Nedostatek lidí tak nahrazují právě Filipínci a Mongolové.

„U nás zaměstnáváme velké množství právě Mongolů. Dnes už k nám vodí i přízně, rodinu a podobně. Jsou bezproblémoví. Dokonce jsme teď koupili objekt, který předěláme na ubytovnu, abychom pro ně měli startovací byty, než se zabydlí a naučí trochu řeč,“ popisuje Pilčík.

MP Krásno má celkem 900 zaměstnanců a přesně desetinu tvoří cizinci. „Bez nich by to nešlo. Když jsme přivezli první Mongoly, byla to neuvěřitelná spása. Jinak bychom nemohli dělat požadované množství,“ dodává Pilčík.