Polské ceny nechápeme, říká šéf uzenářů

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Hlavní téma potravinářství? Jednoznačně ceny. Jenže zatímco premiér i ministr zemědělství slibují velké zlevňování, výrobci potravin o tom dost pochybují.

„Nemyslím si to a panu premiérovi jsem to i řekl. Jednak – právě my - se řídíme cenami nákupní suroviny podle německé burzy a ta šla významně nahoru. V České republice tak bylo nejdražší maso v historii. Vliv má i kurz koruny a jestliže slábne, tak nám se oproti eurovým státům zdražuje. Zvyšují se ceny nafty, zdražují suroviny a do toho potřebujeme zvyšovat mzdy,“ říká Pilčík. Podle něj jsou právě řezníci a pekaři jedni z těch, kteří obecně platí zaměstnancům méně, a pokud si je mají v současné době udržet, musí jim přidat.

Výrobcům navíc hrozí další zdražení elektřiny. „Každý si řekne, že třeba elektřina znamená 2,50 až 3 koruny rozdíl proti roku 2021. Jenže je to 2,50 u zemědělce, u porážek, u zpracovatelů i u obchodníků. Takže na jednom výrobku je to hned více než deset korun. A nyní bagatelizovat, že to bude třeba jen 70 haléřů? Zase se to musí napočítat do celé vertikály,“ dodává Pilčík, podle kterého slibovat pokles cen v současné době není reálné.

„Není určitě důvod ke zlevnění a teď to ani neberu z pohledu zisků, protože potýkat se s tím, že máte měsíc v červených číslech a přitom tisíc lidí za sebou, není jednoduché,“ dodává.

Pilčík také odmítá tvrzení, že všichni potravináři měli loni nadměrné zisky. „Co je to nadměrný zisk? Všichni potravináři napříč sektorem máme problém s energiemi, s lidmi. Já netvrdím, že mezi námi nejsou kolegové, kterým se dařilo prodávat. Možná je to tím, že významně zainvestovali do automatizace, tím se jim snížily výplaty. V našem řeznickém řemesle jsou dvě firmy, které obsluhují celou Evropu, takže možná na trzích s eurem se dalo trochu vydělat. V České republice ale rozhodně nadměrné zisky nejsou,“ říká s tím, že to ilustrují i čísla jednotlivých výrobců.

Reagoval tak na příklady zmiňované v médiích, kdy například společnost Vodňanská drůbež navýšila čistý zisk z 90 milionů v roce 2021 na 240 milionů v roce 2022 a vyšší zisk měly i Drůbežářské závody Klatovy nebo společnost Rabbit.

Na druhou stranu ale existuje i řada firem, které loni naopak „spadly“. Mezi nimi například právě MP Krásno (z 99 milionů na 27 milionů korun), nebo Kostelecké uzeniny, Animalco, Makovec, Krahulík či Maso Uzeniny Písek.

Velkým problémem celého potravinářského sektoru jsou navíc akční ceny. Podle aktuálních čísel se právě v akčních cenách prodá více než 64 procent zboží.

„Deset, možná patnáct let se potravináři s obchodníky baví o tom, že je třeba následovat Anglii, mít 30 procent akčního zboží a 60 procent privátních značek, ale to se u nás nedaří,“ říká Pilčík s tím, že například v mlékárenském segmentu se v určitých obdobích prodává v akcích až 90 procent zboží. Řezníci se zase u některých odběratelů blíží 80 procentům.

A nákupy v Polsku jsou pak podle Pilčíka samostatná kapitola. Náš severní soused se totiž v poslední době stává velkým nákupním centrem, kam kvůli zásadně nižším cenám míří tisíce Čechů.

„To nechápeme ani my. Poláci u nás nakupují zvířata - vepřové a ještě přeplatí český trh. Pak je ale najednou maso v Polsku levnější. Ano, víme, že mají významné podpory. Už v přístupových dohodách do Evropy si dokázali vyjednat významně lepší podmínky. Nemají navíc sociální ani DPH na potravinách. Tohle je velký problém. Troufám si říct, že politická scéna tohle nebere. I Němci mají DPH na potravinách sedm procent. A jestliže to všude takto dotují, za chvíli nás budou Poláci a Němci nahrazovat i na našem trhu,“ dodává Pilčík s tím, že už tato situace nastává. „Jeden řetězec mi řekl natvrdo. Pokud mi nedáte tuto cenu, koupím to v Polsku,“ řekl Pilčík a dodal, že požadovaná cena je ale pro jeho firmu už minusová.

Česká vláda nyní naopak mluví o škrtech v dotacích a žádné podpory pro zemědělství se neplánují. „Já souhlasím s tím, že dotace kazí vše, ale prosím buď všichni, nebo nikdo. Španělé za deset let narostli o sto procent v chovu zvířat v Evropě. Ve stejné Evropě, kde státy nesmí dotovat komodity. Španělé jsou dnes největší výrobci vepřového a my padáme.“

Současná situace i postup vlády má podle něj zásadní dopad na malé specializované výrobce. „Významně se snížil například počet řeznických speciálek. Na Moravě jsem teď slyšel o dvou až třech takových firmách s deseti, patnácti lidmi, které končí,“ dodává.

I když sám vede rodinnou firmu s dlouhou historií, složitější dobu prý ještě nezažil. „Máme blbou cenu na nákupu a blbou cenu na prodej.“